V nitru Llewyna Davise

Film, kterej se do týhle doby fakt hodí, nabízí smutek a beznaděj, jednoho blazínka, kterej je v jádru dobrej chlap, ale prostě na co šáhne to se změní v hovno. Líbilo se mě podání příběhu, že za hodně moc věcí si tenhle sympatickej pisníčkář moh vlastně sám. Musím se přiznat, že jsou ve filmu chvíle, kdy jsem si říkal, že jednou možná taky takhle dopadnu, budu mít kočku (čtyřnohou, ty dvounohý občas věci až moc hrotěj a žádnou budoucnost a nebo taky ne, protože jak řekl pan Werich Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl a proto mě sralo, vidět Llewyna koupat se ve vlastních sračkách a místy jsem mu fakt nerozuměl, ovšem byla místa, kdy jsem mu rozuměl moc dobře. Poměrně depresivní i díky figurkám, který se tam objevily, to teda byli "osobnosti" Hudba se mě líbila, aby ne když jsem tak trošku kotlíkovej a písničkaře si doma pouštím rád. Oscar zahrál toho ťuntu v jehož životě si průsery podávaj dveře, fakt dobře. Je to takovej hezkej, bohémskej smutek. Nejkratší komentář : Matty (24.02.2014)

Llewyn Davis. Ve svém nitru hudební talent, navenek však další Coenovic smolař, přežívající svoji nudnou existenci na cizích gaučích nebo po newyorských ulicích jen se svojí kytarou a kočkou, co není jeho a byť se jmenuje Odysseus (nebo tak nějak), tak po šourku ani památky (což majitele nepotěší). Llewyn chtěl zjevně od života víc než jen hrát pro šestákový obecenstvo v zaplivaným baru, možná snil být folkovou hvězdou nebo mít aspoň v občance štempl se svojí adresou, kde se bude povalovat na svým vlastním gauči. Jenže venku se píše rok 1961 a jeho hudba málokoho zajímá. Snad nejsmutnější film bratrů Coenů, o to líbivější je ale kamera mého oblíbence Bruno Delbonnela .. (29.01.2015)

Když jsem film viděl poprvé tak jsem si zanaříkal nad tím jak je celý příběh Llewyna Davise o hovně. Když jsem se na něj nyní koukal podruhé, tak právě tento fakt bych přižknul Davisovi k dobru. Znovu parádní Coenovka, která nese všechny jejich charakteristické znaky, včetně zajímavých postav, vytříbeného humoru a retro atmošky. Davis je looser, na kterého se za celý den sluníčko neusměje, někdo na něj když byl malý musel vylít pořádný kýbl smůly, protože ta jej neopouští ani na chvíli. Parádní úsek vyprávění tvoří setkání s Goodmanem. 70% (04.03.2014)

Neviem si predstaviť týchto pozoruhodných bratov Coenovcov,aby podľahli vábeniu natočiť nejaký Blokbaster typu komiks,či sci-fi,a to je z cela správne,že sú samými sebou a nepodliehajú súčasným trendom rýchleho zbohatnutia pri veľkých rozpočtoch sa vyžadujú aj veľké tržby,čo niekdy sa tak nedeje... A to z nich robí filmárov,ktorí sú zaujímaví preto,aké snímky vytvárajú,ktoré sú povinnosťou nájdenia si času na nový počin Joela a Ethana Coenovcov. Prednedávnom som chcel takto učiniť,ale prebehlo niekoľko dní pokiaľ sa tak stalo a je to dobrá voľba venovať im svoj čas.Prečo? 1.Llewyn Davis je outsiderom,ktorý ale má talent byť muzikantom,t.j spieva v baroch folk a túži mať manažéra,aby sa posunul vpred,a tak sa vypraví do Chicaga,kde chce splniť do bodky svoju túžbu... Nemá stále bývanie,nemá pomaly kde spávať,tak prespáva u kamarátov,alebo u priateľky,ktorá je tehotná s ním? Jean s nesmierne ostrým jazykom ako je u Coenovcov zvykom s predstaviteľkou Carey Mulligan,ktorá sa zbavila prebytočného mejkapu,odfarbila si vlasy,nahodila melancholicko-depresívny výraz,vlastne takto nejako pôsobia všetky postavy aj samotný Llewyn s neopozeranou tvárou herca Oscara Isaaca,ktorý sa prediera životom aj napriek veľa prekážkam,ktoré sa mu pomerne často stavajú do cesty.Justin zaspieva pár songov,nemá veľa priestoru,to isté ako John Goodman,s ktorým chvíľu cestuje v aute cestou do Chicaga,ale sú to postavy,ktoré tu majú svoje miesto. Klasická kamera ich dvorného spolupracovníka Rogera Deakinsa sa tentokrát obišla bez neho,ale nepociťujem,že by bol tým snímok ochudobnený,práve naopak Bruno Delbonnel výborne zaskakuje za Rogera. 2.Výborný spev hlavných protagonistov a celková melancholická nálada ešte viac zdôrazňuje beznádej hlavného hrdinu,ktorý sa stále prepadáva čoraz hlbšie do zeme a sledovať to môže spôsobiť traumu ľuďom,ktorí sa nachádzajú tiež v depresívnejšom období. Nevyžívam sa v tom,takisto som chcel,aby si našiel konečne manažéra,ale či sa tak stane,nebudem prezrádzať dopredu,to nechávam na každom,aby zhodnotil ako prebiehala cesta tohoto chlapíka,ktorý toho šťastia veľa nemal? (03.05.2014)

Svazující příběh o tom, že ve dvojici s Mikem můžeš bejt stěží něco málo, zatimco bez Mikea seš už jen prachsprostej asshole (© Jean). Jo, folk je nedoceněnej žánr. A dneska to má možná ještě těžší než před 50 lety. Protože jak tomuhle skvostu mohla uniknout nominace na Best Original Song, to mi asi vysvětlit nikdo nedokáže. --- "Folk singer with a cat ... are you queer?" (24.01.2014)