Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V divácky úspěšné komedii Martina Friče z roku 1941 se rozvíjí nápad, později mnohokrát použitý: autor pokleslé detektivní literatury Karel Kryšpín je nečekaně konfrontován s vlastním výmyslem – v tomto případě se svým románovým hrdinou, lupičem – gentlemanem Fredem Flokem. Fred Flok se nečekaně objeví v Kryšpínově bytě a jeho zatím poklidný život dostane nečekané obrátky. Zaplete se do krádeže peněz a drahého šperku, bojuje s bandou zločinců a ochraňuje bezbrannou dívku. Zkrátka má možnost vyzkoušet si na vlastní kůži všechny ty nesmysly, jimiž týden, co týden krmí čtenáře laciných sešitových detektivek… Na snímku se scenáristicky podíleli Josef Gruss a Karel Steklý a objevily se v něm hvězdy své doby, a to především Ladislav Pešek, Otomar Korbelář, Jaroslav Marvan a Adina Mandlová. Zazněly v ní písničky "Sám já chodívám rád" a "Každý musí někdy něco mít" od Emana Fialy, které zpíval R. A. Dvorský a Lišáci. (Česká televize)

(více)

Recenze (73)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Až doteď mi Fincherova Hra přišla jako nápaditý originál. Teď je mi jasné, že před ní bylo mnoho jiných podobných pokusů. Těžký život dobrodruha je ale určitě jeden z prvních a též nejzdařilejších. Spisovatel Kryšpín, autor dobrodružných románů o slavném lupiči Flokovi je už tím svým psaním zmagořelý, stejně jako jeho početná čtenářská obec. Jednoho večera ho Fred Flok osobně navštíví (což je přece zcela nemožné!!) a rozjede se řetěz zmatených událostí. Do poslední chvíle divák netuší, jak to dopadne, a věřte nebo ne, ani jeden z možných konců, které jsem čekal, to nebyl! A to už se mi nestalo pěkně dlouho. Pane Frič, klobouk dolů...90% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ne nadarmo tuto výraznou parodizační veselohru podrobil své režii právě Martin Frič. Z banality se tak stala pozoruhodná kreace, pohybující se až na hranicích funkční parodie. V době premiéry filmu - v době stále probíhající první heydrichiády - v tísni, nejistotě, strachu a nesmělé naději (boj o Moskvu a zřetelné známky prvního výrazného drhnutí německého válečného stroje na pozemní frontě) - to bylo pohlazení na duši a povzbuzení do všedního dne, jehož černotu si dnes nejsme s to představit. ()

Reklama

dyfur 

všechny recenze uživatele

moja zaujímavosť: Otomar Korbelář vo svojej autobiografii uviedol, že filmovanie bolo plné improvizácii. Väčšinu z nich režisér Martin Frič akceptoval, jednu, ktorá bola podľa Otomara najlepšia, však zamietol. Jednalo sa o scénu, kde si mali podľa scenára Karel Kryšpín (Ladislav Pešek) a komisár Niklas (Otomar Korbelář) navzájom vymeniť pohľady, namiesto toho si vymenili pohľadnice, ktoré si vopred pripravili do náprsných tašiek. (dyfur) ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Pešek jako spisovatel vs Otomar Korbelář jako postava z jeho románů - celkem dobrodružný hravý námět na svou dobu ( nemyslím tedy 2. světovou, ale před-válečnou kinematografii ), ale jako malýmu, kterýmu vyrůstal na Rambovi, mi přišlo hrozně funny jak byl hlavní hrdina zdrcenej, že snad zabil člověka. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Jestli si milá Novo myslíš, že když po všech těch průserech jednou spustíš film o tři minuty dřív, zakopu hned válečnou sekeru, tak to ani náhodou. Nevím, kdo to tam u vás řídí, ale podle všeho hodiny znáte jen z vyprávění. Ovšem, tentokrát mě nepotěšil ani můj oblíbenec Martin Frič. Jednak udělal z překrásného životního povolání ´dobrodruh´ špatnost a dvak mě nepobavil tak, jak jsem u něj navyknutý. Těžký to život režiséra... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Otomar Korbelář vo svojej autobiografii uviedol, že filmovanie bolo plné improvizácii. Väčšinu z nich režisér Martin Frič akceptoval, jednu, ktorá bola podľa Otomara najlepšia, však zamietol. Jednalo sa o scénu, kde si mali podľa scenára Karel Kryšpín (Ladislav Pešek) a komisár Niklas (Otomar Korbelář) navzájom vymeniť pohľady, namiesto toho si vymenili pohľadnice, ktoré si vopred pripravili do náprsných tašiek. (dyfur)
  • Pár dní pred premiérou filmu zatklo gestapo majiteľa Brom–filmu, Ladislava Broma, ktorý celé natáčanie finančne zastrešoval a staral sa o výrobu a distribúciu filmu. Bol vypočúvaný a 4 mesiace väznený v Zlíne. Na príhovor Lídy Baarovej bol nakoniec Brom prepustený. Paradoxne v roku 1948 pomohol Brom (spolu so svojou manželkou) k úteku cez hranice Líde Baarovej a v roku 1949 opustil Československú republiku rovnakou cestou aj on sám. (Raccoon.city)
  • Otomar Korbelář sa v určitej časti filmu predstavuje ako ing. Benda, konštruktér firmy Tresoria. Tresoria bola v skutočnosti česká firma vyrábajúca trezory. Založená bola v roku 1879 v Prahe ako jedna z prvých tovární ohňovzdorných pokladníc v Čechách. Zanikla znárodnením v roku 1948. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama