Váňa

Pripadalo mi to ako dokument o človeku robený na rýchlo, kde na mňa hlavná postava nemá čas a ani presne neviem, čo chcem dosiahnuť a ako to robiť, ale je to veľká postava, tak nás predsa pobaví, tak ho nafilmujeme pri močení, či ako nakupuje kone. Bol som rád, že som sa o ňom dozvedel, lebo doteraz som o ňom vedel len, že je niekoľkonásobný víťaz rôznych dostihov a tiež som bol rád, že to bol dlhší dokument, ale ak ho porovnám napríklad s dokumentom Občan Kurčatov: Otec stalinových bômb, ktorý som sledoval v ten istý deň, tak tu ani autenticita a prítomnosť hlavného hrdinu nepomohli k dobrému výsledku. Úprimne povedané mám pocit, že to bolo dosť amatérske a že možno aj študenti by urobili niečo lepšie. (30.03.2013)

Říkala jsem si, že kdyby to natáčení vzal do ruky jiný režisér, chci říct schopnější, protože tohle je celkem dost nevyužitý potenciál... No a je to velká škoda. Váňa a Železník jsou mí dětští hrdinové. Vzpomínám si jak jsme celá rodina seděli u vysílání Velké Pardubické, co seděli ... někdo stál, někdo chodil po pokoji, ale všichni jsme měli odkrvené ruce od držení pěstí a oči přilepené na obrazovce. Ty nervy ... ty nervy!! :-) Pak jsme jásali, všichni spocení jako bychom ten závod běželi místo těch koní, prostě euforie vítězství. Železník byl a vlastně je stále pro mne fenoménem a když jsem v tomhle dokumentu znovu viděla jeho úspěchy, tak jsem se marně snažila zatlačit zpět slzy dojetí. :-) (16.10.2013)

Dokument s názvem Váňa by se měl věnovat Váňově životu - tj. jak začátkům, tak i postupným peripetiím života, úspěchům i neúspěchům. Režisér Wagner měl štěstí, že si do hledáčku vzal ikonickou postavu českých dostihů (většina z nás o Váňovi pouze ví, že "je to ten, který vyhrál mnohokrát Velkou"), protože ve filmu neukáže téměř nic z Váňova života, není vysloveně špatný. Trenér a žokej Josef Váňa je v dokumentu poměrně bezprostřední a pro jadrnější mluvu nechodí daleko - film začíná jeho hovorem na Záchrannou službu, ve kterém by velice "ochotná" spojovatelka svým přístupem naštvala i zdravého, natož někoho, kdo právě unikl smrti a má zlomenou stehenní kost - není divu, že Váňa si pro 'prdel' či 'kurvu' nejde daleko. Vzápětí však zjišťujeme, že Váňa si pro tato (a jiné varianty) slova nechodí daleko nikdy. Jedná se o člověka, který dýchá a žije jen pro koně - jakmile je rozmašírovaný, přemýšlí pouze o tom, kdy si na nějakého znovu sedne, jakmile na něm sedí, přemýšlí jen o tom, jak pojede závod. Chyběl mi tedy hlavně náhled do soukromého života, protože jestli si Váňa zaslouží obdiv za své výkony na koních, jeho manželka si zaslouží nejvyšší řád za to, co si s ním (asi - režisér nám nic neukázal) musí denně prožít (resp. neprožít). Po filmu nám dojde, že Wagner prakticky ukázal pouhý sestřih z Váňových vyhraných Velkých a seznam úrazů. Navíc se dozvíme bohužel jen pár drobností. (07.09.2012)

Váňa je osobnost hodná obdivu, ale dokument o něm zůstal bohužel jenom na půli cesty. Mnoho zajímavých věcí je jenom jaksi podivně nakousnuto a nedokončeno - několikrát jsem si říkal, že se Wagner začal věnovat něčemu opravdu zajímavému, ale záhy bylo toto téma bez jakéhokoliv vysvětlení opuštěno. Ale pochvalu si zaslouží úplný úvod, započat dokumentární film autentickou nahrávkou z těžkého zranění hlavního protagonisty bylo rozhodně velmi působivým krokem. (01.03.2013)

Ne příliš povedený dokument, který v podstatě divákovi nic nesdělil - tedy snad kromě přesného a detailního výčtu zranění hlavního protagonisty- za kterými zanikla i samotná Váňova podstata pro kterou žije, a to jsou koně. Snímek se pro mě stal změtí jakýchsi útržkovitých informací, Váňova ne vždy příliš srozumitelného mumlání, zato často proloženého dobře srozumitelným peprným slovem, a jednoho močení u živého plotu na závodišti. Myslím že Váňa by si zasloužil o trochu více ..... (02.01.2013)