Reklama

Reklama

Cesta ven

  • Slovensko Cesta ven (více)
Trailer

Obsahy(1)

Filmy Marian (1996) a Paralelní světy (2001) vzbudil režisér Petr Václav velkou vlnu zájmu doma i v zahraničí. Po 13 letech přichází tentýž režisér s novým celovečerním snímkem Cesta ven – příběhem silné mladé matky, která se odmítá smířit s nepříznivým společenským statusem a snaží se vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru Sárinku. Cesta ven z obtížné situace je lemována zklamáním, ale také nadějí. Odvaha a rodičovský cit pomáhají Žanetě překonat překážky v podobě dluhů, mantinelů většinové společnosti i problémů ve vlastní komunitě. Syrový snímek se vyhýbá soudům i patosu a k tématu přistupuje s věcným nadhledem a místy i svérázným humorem. (Aerofilms)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (303)

zette 

všechny recenze uživatele

Ne uplne spatna sonda do zivotu nasich cokoladovych spoluobcanu. Neherci se jen malokdy mohou rovnat profesionalnim hercum, zase diky nim ziska film punc autenticnosti, nektere sceny (predevsim hadky) byly jako ze zivota. Klaudia Dudova podala dobry herecky vykon. Pribeh se bohuzel moc nevyvijel a postupem casu jsem o nej ztracel zajem. Prazaci to uz ani vnimat nemohou, me ale vzdy potesi film, ktery se odehrava v mem meste a kamarad/znamy v roli vyhazovace na diskotece me malem zabil. Ze ses Milane nepochlubil:-)?! ()

verbal 

všechny recenze uživatele

A máme to tu zase. Ačkoliv se HOMOredakce velkohubě zákonně distancuje od obsahu, verbal se patrně na základě udání nějakého Klubíku romídků vesele maže. Já si však za svým názorem stojím a vzhledem k tomu, že mám vystudovaný hornický učňák, mohu s úsměvem odborně konstatovat, že můj zvratek rozhodně nenaplňuje skutkovou podstatu dle paragrafů 352,355 a 356 TZ, ani paragrafu 49 odst. 1 písm d) a e) ZoP, a jsem schopen si jej před kýmkoliv obhájit, a to včetně orgánů! Pokud to vidíte jinak, prosím, naprašte mě, o výsledcích svých vítězství budu všechny přizdisráčské pokrytecké mrdky detailně informovat. Tudíž se de jure opět jedná o bezprecedentní potlačování svobody projevu nehodícího se patrně do HOMOkrámu. Nu což, budu to sem rvát znovu a znovu až do úplného zabanování: Film „Černé kurvy, bílá vrána“ sice na jedné straně hezky ukazuje, co je to za svinskou svoloč, druhým dechem však dodává, že je to i naše chyba, protože ty chudáky sociálně vylučujeme, s čímž si dovolím důrazně nesouhlasit a vyjádřit tuto nelibost rozčíleným „Ale hovno!!!“. Ono „sociální vyloučení“ spočívá v údajném, pro mnohé začarovaném kruhu. Naše rasistická macešská společnost jim totiž odpírá přístup ke vzdělání, což jim znemožňuje najít si kvalitní práci, proto jsou ti ubožáci nuceni obracet se na náš sociální systém a ten, když selže, donutí je to ze zoufalství ke zvýšené trestné činnosti, čímž si vůči nim společnost vytváří předsudky a sociálně je izoluje. Opět mi to na tomto místě nedá, abych si trochu neulevil směrem ke všem těm prořímským aktivistům (dále jen „zkurvení pokrytci“) rozhořčeným „Tak s tímhle táhněte do piče! Ten kruh není začarovaný ani trochu!“. Toto vynikající etnikum si sem z Pandžábu poprvé přitáhlo své maringotky počátkem 15. Století, a to v podstatě mezi kudlankami vyplachované negramoty, přičemž se během velmi krátké doby a určitě zcela neprávem vynořily ony „předsudky“ napříč celou Evropou. A vůbec to nebylo proto, že ty kurvy poplatné svému indickému naturelu začaly v tu ránu parazitovat a kradly, co mohly! Nene! Ty bílé svině je jen tehdy nechtěly vzdělávat a zaměstnávat už vůbec ne. A takto jsme je rasisticky utiskovali až do roku 1948, kdy bylo státně deklarováno povinné základní vzdělání, a školy rázem praskaly ve švech kvůli neutuchajícímu zájmu čokoládových miláčků o gramotnost a touze být užitečnými členy společnosti, což prokazují svou příkladnou účastí a všeobecným vynikajícím prospěchem dodnes. Rodina se stala základem státu a opět to byli naši skvělí spoluobčané, kteří šli jako první příkladem a začali se množit jako filcky v zarostlém nemytém klíně přičmoudlé Epětapadesátnice. A to jen proto, aby rozšířili řady vzdělaných, kulturních a především platných členů naší společnosti, schopných bezelstně pracovat do roztrhání těla pro všeobecný blahobyt. Vida takovéto nadšení, vynořila se v poslední době banda zkurvených pokrytců, kteří se snaží přiživit na těch skvělých snažílcích a všemožně je naoko podporovat k ještě většímu úsilí, avšak ve skutečnosti se jen chtějí buď politicky zviditelnit, nebo si zaparazitovat na těch štědrých sociálních programech pro jejich podporu a dokonalou asimilaci. Chtělo se mi brečet, ano, přátelé, brečet, když jsem ve filmu viděl tu odpornou rasistickou bílou pizdu z pracáku, která našim milým hrdinům sebrala bez kousku soucitu podporu v nezaměstnanosti, když zrovna úplně náhodou neměli krátkodobě práci, protože se nemohli rozhodnout, budou-li společensky prospěšnější jako chirurgové, jaderní fyzikové, právníci nebo ředitelé nadnárodních firem. „Kunda jedna, vyjebaná!“, jak ji i zcela správně a oprávněně nazvali. *** A teď si položme otázky: Kolik sociálních dávek už bylo z našich daní projebáno na to, abychom si tu udržovali farmu na tasemnice? Kolik státních peněz nebo peněž například mecenáše a filantopa Soroše a jiných naivních fantastů bylo promrdáno na marnou snahu vzdělat je a asimilovat? Kolik radiátoru z funglových státních bytů skončilo ve sběrně a kolik oken bylo stopeno, když jim ti zkurvení rasisti nedali nové? Kolik času ještě uplyne, než se to tu změní v Kalkatu a staneme se minoritou? Jo, to vám dneska nikdo nespočítá, protože by nás okamžitě exkomunikovali z té tolik benevolentní Unie a zkurvení pokrytci z bílých čtvrtí velkohubě roznesli na kopytech. A tak je samozřejmě úplně fantastické, když naše nejvyšší filmové ocenění vyhraje dost tendenčně (všude v těch cigánských životech je pochmurno, nehostinně a prší) natočená nudná kokotina, která v podstatě vyzní tak, že 0,1 procenta z nich se snaží, a proto bychom jim rozhodně měli dát ještě spousty šancí. Historie nás nepoučila, a tak si s altruistickým úsměvem dál vykrmujme své škrkavky, dokud se nepřemnoží a nesežerou nás zevnitř. Pak možná přijdeme na to, že jediná Cesta ven je nahrnout to všechno do Érbasu a vyhodit nad Pandžábem, kde by možná po chvíli zjistili, jak bylo neuvážené nerespektovat kulturu majority a chovat se jako hovada. Závěrem bych chtěl vzkázat všem těm zkurveným pokrytcům, že naprosto stejným způsobem nahlížím i na to 0,1 procento bílých socek, krimošů a nefachčenků a že ti kakaoví zmrdi jsou kategorizování do stejné rasy jako já, tudíž si svá obvinění z rasismu strčte do svých populistických prdelí a dokud nestrávíte pár let bydlením ve stejném domě, nebo stačí i čtvrti, jako Červeňákovi nebo Mižigarovi, hluboce vašimi názory pohrdám. () (méně) (více)

Reklama

chelseaman22 

všechny recenze uživatele

Klaudia Dudová o tom, jaké je to být Romem a přitom cítit odpor k cikánskému šálu či cickimen haluškám. Po celou dobu metráže se naše Romka potácí v kruhu vší, ubytoven a laciných párty, kde touha šáhnout si na stehno Romky je stejně velká jako vstup do kina se slevou. Fantastickou myšlenkou filmu je jeho zakončení - zmar nad zmar. 76 % ()

MartinNDL 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně plus mínus zbytečný film, jako součást výukového materiálu základních a středních škol, abychom trošičku pomohli integraci a zabránili nárůstu neopodstatněného rasismu a náckovství v kombinaci s diskuzí a dobrým kantorem velmi vhodný. Petr Václav je férovej chlap, jestli mi rozumíte, to je jasný. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Snaha o sociální drama s nepříliš zkušenými scénáristickými postupy, které sice etnograficky zachycují řadu situací ze života a kontaktů v rámci formálních i neformálních institucí, přinášejí i pocit bezvýchodnosti, ale nadstavba, která by výsledek posouvala k upřímnému diváckému zájmu, se nekoná. Nejhezčím momentem je asi miniatura dialogu s krejčovskou mistrovou. Kamera se příliš často opírá o pouze staticky vymyšlené scény. Etnická autenticita a neherectví ve stejném dilematu jako v Tycově El Pasu. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (13)

  • Pre maximálnu autentickosť Petr Václav obsadzoval postavy priamo v rómskych getách, poskytoval nehercom priestor zostať samými sebou. Zámerne ich neviedol k tomu, aby sa učili naspamäť všetky repliky, ale aby prirodzene reagovali v konkrétnych situáciach. (Zdroj: Eurotelevízia) (kacer4)
  • Cesta ven se natáčela výhradně v reálném prostředí převážně na Ostravsku a do hlavních rolí byli obsazeni neherci. (Zdroj: ceskatelevize.cz)
  • Film mimo jiné natáčeli v mediálně nechvalně známé ostravské lokalitě Přednádraží a v jedné z nejproblémovějších ubytoven jménem Průkopník, na okraji Karviné, jejíž provoz byl k 30.11. 2013 ukončen. O rok později byla ubytovna srovnána se zemí. (peetriss)

Související novinky

22. Český lev - výsledky

22. Český lev - výsledky

22.02.2015

22. ročník cen Český lev má za sebou vyhlášení vítězů. Za favorita bylo považováno Fair Play Andrey Sedláčkové, jež šlo do boje s patnácti nominacemi, nakonec ale neproměnilo ani jednu a získalo… (více)

22. Český lev a Cena filmových fanoušků

22. Český lev a Cena filmových fanoušků

14.01.2015

Česká filmová a televizní akademie vyhlásila nominace na 22. ročník výročních cen Český lev. Vybírala z 32 celovečerních hraných filmů a 23 dokumentů, uvedených do distribuce v roce 2014. Nejvíce… (více)

Reklama

Reklama