Režie:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Antoine DuhamelHrají:
Jean-Paul Belmondo, Anna Karina, Samuel Fuller, Jean-Pierre Léaud, Pascal Aubier, Raymond Devos, Krista Nell, Hans Meyer, Dominique Zardi, Henri Attal (více)Obsahy(1)
Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (139)
Svoboda natočit co chci musí být kouzelná. Není nutné snažit se pochopit co tím autor vlastně myslel, pokud mám podezření, že do všech důsledků to nevěděl ani on sám, když natáčel příběh o posledním romantickém páru. Ale můžeme se nechat okouzlit tou ikonoklasmickou svobodou tvorby stejně jako režisér. Vzniklé pocity budou mít celou škálu, od sentimentálních, přes hořké až po čistě veselé. A všechny budou nádherně barevné. Godard to je úlet – anarchistický, misogynní, excentrický a pro mně nepochopitelný. Produkce: Films Georges de Beauregard ()
O čem je Bláznivý Petříček? Mohl bych odpovědět, že jde o francouzskou variaci na Bonnie a Clydea, že jde o příběh páru desperátů na útěku před zákonem, podsvětím i vlastní zodpovědností. Jenže by to nebyla pravda. Je to film o nezměrném egu Jean-Luca Godarda a jeho nekonečných hrátkách s možnostmi filmového jazyka a se všemi nástroji, které má režisér k dispozici, aby ovlivnil výslednou podobu filmového díla. Mám rád českou filmovou vlnu, ale Sedmikrásky paní Chytilové mi už přijdou nechutně přestylizované a manýristické, byť filmová kritika je vnímá naopak jako pomyslný vrchol a nejzásadnější snímek oné éry. Stejně tak mám rád i francouzskou novou vlnu, jenže Bláznivý Petříček v jejím rámci zaujímá podobnou pozici jako Sedmikrásky u nás. Přestože typický popkorňák, jakým POMO bezpochyby je, dokázal o Konci s dechem napsat, že jde o: "pseudointelektuálny, improvizačný a filmársky nezaujímavý blábol", mám Godardovu prvotinu rád a nadělil jsem jí 5*. O několik let později měl už Godard takové jméno, že se nemusel na nic ohlížet a vznikla sebestředná hříčka, kde herci zpívají, recitují verše, citují filozofy, obrací se k divákovi, řeší svůj vztah k vietnamské válce, pitvoří se a velryby nezachraňují jedině proto, že ekologie tehdy ještě nebyla v centru pozornosti francouzské intelektuální elity. Godard prohazuje scény, nechává herce přehrávat a lokace mění podle momentální nálady. Chápu, že výsledek může určitý druh intelektuálů oslovit, ba uvést do extáze, ale pochopte, jsem pouhým lapačem much a Godardova manýristická onanie mě po 3/4 hodině přestala bavit. Pro filmové teoretiky, studenty filmových věd a v neposlední řadě početnou bandu snobů je to jistě zajímavé dílko, ale já zůstávám při zemi. Takový Lynch si rád s divákem hraje, Godard ho tak nějak nepotřebuje, vystačí si totiž sám. Ten čas, který jsem s Petříčkem strávil, nelituju, protože titul patří k filmovému rozhledu, pokorně se ale rád vrátím k filmům založeným na příbězích a lidských charakterech. Celkový dojem: 35 %. ()
Godardovy filmy se mi dost těžko hodnotí... Na jedné straně cítím (a ctím) tu režisérovu touhu po naprosté tvůrčí svobodě, líbí se mi všechny ty jeho nápady, odkazy a narážky, ale někdy se mi zdá, že to přehání. Asi jsem konzervativnější divák, ale často cítím v jeho filmech jistou neuspořádanost a absenci propracovanějšího děje (i když o tom to možná všechno je...). Konkrétně Bláznivý Petříček je především filmovou koláží a děj je tady vlastně nicotný a naprosto podružný... Pokud Nová vlna, pak rozhodně upřednostním Truffauta, který patří mezi moje nejoblíbenější autory vůbec. Nic proti JLG, ale ten jen experimentuje, zatímco Truffaut vypráví... To je mi bližší a funguje to líp. Ale tím nechci říct, že Godard jde mimo mě nebo tak něco.. Líbí se mi spousta jeho filmů (docela mě dostal třeba Week End, Bande á Part, Alphaville a další), ale můj vztah k němu je naprosto zřejmý z toho, že mým nejoblíbenějším filmem z jeho tvorby je U konce s dechem, který ovšem napsal Truffaut... Dávám 4* za kolekci zajímavých filmařských nápadů, atmosféru, existenciální podtext, specifický humor a skvělého Belmonda. ()
Film, který nevypráví o životě lidí, ale o životě. Příběh muže a ženy na cestě za štěstím v intelektuálním hávu novovlné Francie. Godardovy myšlenky tradičně proudí mnoha kanály, nejlépe sočasně. Skrze obraz, dialogy postav, vnitřními monology i dialogy, skrze slova v deníku, právě vznikajícího románu o životě. Napsat o životě román je totiž jedinou cestou k pochopení beznadějnosti života. ()
Pokud máte špatnou náladu a chcete si pustit nějakou pohodovou komedii s Belmondem, tak se tomu dílu vyhněte velkým obloukem, jelikož hrozí, že se po tomto počinu režiséra Jean-Luca Godarda budete chtít zabít. Opravdu hodně nesnesitelná záležitost, která si hraje na něco, co není. Bohužel toho musel být Belmondo součástí. Moje hodnocení 20%. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (10)
- Godardovy problémy se sháněním financí pro realizaci filmu skončily až ve chvíli, kdy přislíbil svou účast Jean-Paul Belmondo (Michel Poiccard). (Zdroj: kniha Philippe Durant: Belmondo). (vesper001)
- Samuel Fuller ve své cameo roli tvrdí, že právě natáčí svůj nový film Květy zla. Žádný takový film ale doopravdy nenatočil. (=woody=)
- Film byl uveden do kin jako do osmnácti let nepřístupný, protože cenzoři usoudili, že z něj čiší duševní a morální rozvrat a mohl by nepříznivě působit na mládež. (Zdroj: kniha Philippe Durant: Belmondo). (vesper001)
Reklama