Režie:
Jacques DerayKamera:
Luciano TovoliHrají:
Alain Delon, Laure Killing, Regina Bianchi, Francesca Dellera, Paolo Bonacelli, Martine Brochard, Mattia Sbragia, Madeleine Robinson, Dina Morrone (více)Obsahy(1)
Jean Riviere je celosvětově vyhlášený porodník. Na jeho klinice rodí dámy z těch nejbohatších kruhů. Jean má krásnou ženu, dospívající dceru, ale také mnoho vedlejších vztahů, některé na delší dobu, jiné na jedinou noc. Jeho klidný a sobecký život přeruší telefonát, který mu vyhrožuje smrtí. Riviere pátrá po motivu hrozby, až mu neznámý připomene jednu noc, na kterou už dávno zapomněl a která pro něj nic neznamenala. Riviere hledá někoho, kdo by s ním sdílel jeho obavy a podpořil ho, ale... Film je adaptací románu známého spisovatele Georgese Simenona. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
--- 21. 3. 2011 Jak uhodnu rozuzlení před polovinou filmu, jde hodnocení dolů. Od dua Deray-Delon (a adaptace Georgese Simenona) jsem čekala mnohem víc. --- 11. 11. 2011 Po druhém zhlédnutí přidávám třetí hvězdičku. Zaměřila jsem se v poslední době na Delonovu pozdější tvorbu a nové zkušenosti mě přiměly ty staré přehodnotit. A také se smířit s faktem, že zlatá éra francouzské drsné školy je nenávratně pryč, a je zbytečné očekávat, že se vrátí. Takže nyní objektivněji a bez zřetele k minulosti: není to špatný příběh, jen jsem se do něj prostě nedokázala ani vcítit, ani ponořit. Prostě jen tak bez emocí sledujete, jak hlavní postava jen tak bez emocí proplouvá dějem a občas si pohraje s medvídkem, občas s ženskou a občas s pistolí. Toť vše. ()
Je otázkou jak tento film nazírat. Balancuje mezi thrillerem, psychologickým filmem a sociálně kritickým pohledem, který byl tak silně zastoupen v evropském filmu druhé poloviny minulého století. Simenon, zdá se, v literární předloze překročil řadu svých žánrových vymezení a režie se činí, herci, Delon jako téměř vždy v hlavní roli, dominuje; neselhává ani scénář. V přepočetné hercově filmografii tento kamínek v žádném případě není tím horším; spíše naopak. ()
Pokud to má být psychologické drama, není dost psychologické, pokud thriller, není dost napínavý, pokud kriminálka, není tam pořádné vyšetřování, pokud .... Takže je z toho takové psycho krimi drama, které není napínavé, je nemastné neslané a snad jen ta atmosféra nejasnosti a jemné ponurosti dává tomuto snímku smysl. Jo a taky závidím Delonovi ty muchlačky s tou prsatou kočkou. Ale to jen tak na okraj. 60% hvězdiček ()
Vyplísní pelíšky vedví, Casanovy v bílém, mramorového bytí? Sametové, sterilní intimity, když "co je v domě, je pro něj jen motýlí, jeden dotek, prchavý průlet?" Alain Delon má své dny a noci. Dny k uzívání, noci ke kárání. Povýšený egocentrik a kariérista, klopící zrak před okolím svým, nevnímajíce bezpáteřní a prostopášný úděl svůj, rozevlátým tyranem emocí druhých. Rekomando k úvaze, k vytrestání sobce, pohybujícího se chybně. Tak dlouho se chodí za polibky, pod cizí sukně, až skončíte ve stoce svého "charakteru." ()
Velké štěstí bylo, že všechno to, co se stalo, bylo odkrýváno postupně. Vždycky jen takový střípek vzpomínky, který tvořil jednoduchou skládačku. Delona mám jako herce ráda, ale tady spíše proplouvá příběhem a tváří se u toho jako by šlo o něco zbytečného. Tak to měl ale zřejmě napsané ve scénáři. Konec filmu byl naprosto předpokládaný. Jinak by to ani dopadnout nemohlo. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (1)
- Snímek je filmovou adaptací románu "Plyšový medvídek" Georgese Simenona. (Rosalinda)
Reklama