Indiánské léto

Do jisté míry milé překvapení s poklidnou venkovskou atmosférou letních prázdnin. Při scénách z venkovské tancovačky (ano, tancovačky, navíc s kultovní zábavovou kapelou Brutus - žádné uřvané disco se světelnými efekty) jsem se skutečně bavil a jenom jsem litoval, že celý film nemá takový náboj. Scény z domova neměly zdaleka takový náboj (snad jen opilá Marie na autě byla k popukání) a konec víceméně vyšuměl do ztracena. Saša Gedeon se pokusil natočit hořkou Formanovsko - Passerovsko - Papouškovskou komedii ze života a (alespoň do jisté míry) mu to vyšlo. Tenhle film se divákovi nepodbízí, na nic si nehraje a ukázal, že z tehdy šestnáctilé Kláry Issové bude jednou skvělá herečka. Žádné veledílo, ale příjemná odpočinková podívaná určitě. 65%. (25.07.2012)

Neopálené kozičky šestnáctileté Klárky Issové nejsou zdaleka jediným důvodem ke zhlédnutí Indiánského léta. Saša Gedeon je talent od přírody, kterej nedostal tolik šancí svůj talent dokázat. Indiánské léto by se dalo zhodnotit jako malej bráška Idiota. Má společné rysy a společná pozitiva. Nejdůležitější jsou skvěle napsané postavy a dialogy, které přerůstaj český standard svojí hloubkou asi jako sestřenice Issové svojí krásou. Smutná, bezvýchodná, zaostalá, závistivá a necitlivá. Taková je nálada filmu a diagnóza českého národa. (17.01.2009)

Ach jo, je to možný, že všichni ti skvělí úžasní dospělí s přehledem, ambicemi a názory vyrůstají z takovýchto individuí? No je. Ale asi jsem pořádně nedokázala rozšifrovat, jestli film při snaze o maximální realistické zachycení absurdních monologů života trošku klopýtá nebo jestli jde o záměrné nadsazování. Ani závěrečná katarze-nekatarze nebyla nijak silná. (07.03.2010)

S odstupem času spíš trochu smutná podívaná. Indiánské léto byla ve své době doslova bomba, aspoň já jsem film tak vnímal – neotřelý styl vyprávění, neokoukané tváře, zábavné dialogy, realistické prostředí. Po čase ale již nic z toho tolik neoslní, protože vše jsme již viděli v dalších filmech ještě o něco lépe propracované – v Návratu idiota, ve filmech Bohdana Slámy a v dalších. Obzvlášť dialogy v současnosti dost „tahají za uši“ a i scéna s jablky, která se dřív zdála neuvěřitelně silná a dlouhá, je dnes docela krátká. Nicméně, jak jsem psal, ve své době to byl úžasný film. A hlavně držím palce S.G. ať se mu podaří znovu se vrhnout do filmování, je škoda když režisér jeho kvalit netočí. (09.08.2005)

Velice vydařený film o dospívání, který prostřednictvím několika málo symbolů a na prostoru pouhých šedesáti minut postihuje obrovské množství témat. Možná víc, než samotný Gedeon zamýšlel. První část filmu je založena hlavně na absurdně jednoduchých dialozích (-„že bychom se jako nějak citově sblížili“ -„se sbližuj, nikdo ti nebrání“ nebo -„sedni si“ -„nesednu“ -„sedni si“ -„nesednu si“ -„no tak si nesedej“), které mohl vymyslet jedině sám život nebo dostatečně talentovaný scénárista. Když však budete chvíli poslouchat debatu dvou teenagerů, zjistíte, že podobný způsob konverzace není nikterak výstřední, naopak docela přirozený. Pro druhou, lyričtější část, je charakteristická scéna s jablky, u níž nejde ani tolik o obsah samotný, jako o formu, tedy o úhly jednotlivých záběrů a jejich promyšlenou kompozici. Pokud bych měl z Indiánského léta vybrat jediný, nejdůležitější motiv, pak jakési odstřižení se od minulosti, kterému není vždy dobré napomáhat. Někdy je lepší počkat, až to přijde samo, ale pak rozhodně nezůstat u suchého konstatováni „už to přišlo“. Profesionální výkony dvou mladých hereček, ty nejjednodušší techniky snímání využívající a přitom nezvyklého stupně působivosti dosahující kamera, vtipná pointa a schopnost navodit prazvláštní atmosféru „léta imaginárních polibků“ i během mrazivé zimy, činí Indiánské léto nadmíru pozoruhodnou podívanou jak pro vnímavého diváka, tak pro teenagera, který se chce pouze dobře, ne však prostoduše pobavit. 80% Zajímavé komentáře: francis, rawen, kapibara (19.12.2006)