Poklad na Stříbrném jezeře

Známe je všichni.. Pamatuju si, jak jsem jejich fotografie vystřihoval z novin a časopisů. A určitě jsem nebyl sám. V nákladné mezinárodní produkci, která konečně přinesla ozdravnou kůru pro německou kinematografii, vznikl snímek o idealistickém dobrodruhovi a náčelníkovi Apačů. Společně se vyrovnávají s nástrahami lží a násilí, bojují za spravedlnost a hrdinské činy jim vynesly nesmrtelný obdiv a slávu. Ostatní díly se stále vzdalovaly literární předloze, naivně ilustrovaly pohled na Divoký Západ. Poklad (s dalšími třemi filmy „klasické čtyřky“) ale přišel jako první (1962) a sice se dvojice hlavních aktérů už znala, ale i dnes po více než čtyřiceti lety je obrovským klenotem. Zářivé barvy, neustálé přestřelky, památné melodie, hrdinství – vše v širokoúhlém formátu, na to nelze zapomenout. (02.05.2006)

Všetci film vychvaľujú a ja sa musím pridať. I keď už nie som priaznivcom tejto série a dal sem len priemer, film ma bavil a príjemne som strávil každú chvíľku.Toto je možno aj najlepšia časť, skvele natočená a zahraná. Všetky indiánky s Vinnetuom sú filmy môjho detstva. V našich detských očiach to bolo úplne fantastické a úchvatné. Dnes na to samozrejme pozeráme s nadhľadom, ale svoje čaro to nestratilo ani po toľkých rokoch a ja sa rád k tomu vraciam, aspoň na chvíľu, do tých bezstarostných a skvelých rokov môjho detstva. Dobrodružná klasika, ktorá až na pár výnimiek potvrdzuje pravidlo, čo je natočené prvé, to je najlepšie. (07.02.2015)

Z oblasti oddechového žánru mám nejraději dobrodružné filmy, vhodné pro mládež. Snažím se na ně stále dívat dětskýma očima a nejraději s dětmi. Řada takových dobrých filmů se točila v 60. letech 20. století. Mezi nimi vyniká několik západoněmeckých děl, z nichž zde uvádím alespoň Poklad na Stříbrném jezeře. Je to nádherná filmová mayovka rakouského režiséra Haralda Reinla, v pořadí první a průkopnická, z roku 1962. Jde zřejmě též o vůbec první, opravdu úspěšný evropský western. Na něj navazuje série s Vinnetouem a Old Shatterhandem, jež si "dobyla svět" (zvláště si získala evropské diváky) a myslím, že už nebude překonána. Vinnetou, to je Pierre Brice, a Old Shatterhand, to je Lex Barker. Vše ostatní už budou jen nedokonalé odvary... Poklad na Stříbrném jezeře nemá žádná hluchá místa a zvláště první polovina filmu je strhující. Nechme se nést na romantických vlnách dobrodružství v „amerických“ prériích, kde dobro, čest, přátelství, spravedlnost vítězí nebo alespoň v závěru tyto hodnoty vždy zůstávají... (26.06.2007)

Tímto byl počat kult... Poklad je z celé "základní" vinnetouovské čtyřky tím nejlepším filmem, ale to pravé ztotožnění se s hrdiny nabízí až následující trilogie. I tak si strhující cestu k zrádnému pokladu vychutnám dodnes asi nejvíce... Herbert Lom vulgo lstivý Cornel je padouch jak se patří, Lord Castlepool zase šašek, na jakého se nezapomíná, a takové dobývání ranče... to je prostě "pifpaf" scéna jedna báseň, které rovno není. I když si odmyslím všudypřítomnou nostalgii, patří Poklad na stříbrném jezeře do zlatého fondu dobrodružných filmů... (27.06.2004)

Poklad na Stříbrném jezeře je obecně dobře hodnocen, protože jej valná většina hodnotících viděla v čase svého zrání potažmo v době šedého stereotypu přiblbých panelákových komedií a ideologických seriálů o životech kovaných soudruhů. Dnes z hlediska westernů se film jeví jako docela veselá parodie. Jenže, lze se na tento film zlobit? Lze jej nějak kárat za naprostou naivitu a neautentičnost? Normálně bych řekl, že je to nejlepší kovbojka, kterou jsem kdy viděl. Musel bych si ji ale pamatovat z dětství, ne ji vidět nedávno. Neříkám, i po letech ale může zapůsobit. Ti, co to ještě neviděli, musí hold překonat ten zub času a omluvit danou naivitu příběhu, jednání postav, mátožnost indiánů a vůbec neschopnost o nebetyčnou tupost padouchů. Navíc tento film dělá nezapomenutelný především hudební podkres a úchvatná příroda okolí Plitvických jezer v tehdejší Jugoslávii. (14.06.2011)