Žut

Nejlepší mayovky točil Harald Reinl. U filmů natočených jinými režiséry se nemůžu zbavit pocitu neumělého napodobování. Všechno vypadá stejně, ale něco tomu chybí. Bavila jsem se, je tu napětí i humor tak jak má být, ale marně hledám to "něco". Pro příznivce Hadžiho Halefa Omara přidávám jeden bonbónek: http://www.youtube.com/watch?v=V-aVr92R-dQ (27.02.2011)

Když jsem tento film viděl před 14 lety poprvé, byl jsem spíš zklamán. Očekával jsem více akce a méně humoru. Postupem času jsem si film oblíbil natolik, že mu dávám plných pět hvězdiček (čtyři by byly objektivnější). Film vsadil na přijatelný humor, napětí (byť pro čtenáře a pro diváka po prvním shlédnutí není překvapením, kdo je Žut) a na překvapivě dobré výkony skoro všech herců. Film je narozdíl od drtivé většiny ostatních filmů na motivy K. Maye alespoň z 50-60 procent natočen podle knižních předloh (knihy V roklinách balkánských, Zemí Škipetarů, Žut - tj. poslední tři díly cyklu "Ve stínu padišáha"). Naprosto výborná hudba, krásné a téměř autentické prostředí (bývalá Jugoslávie představuje albánské prostředí), odpovídající stopáž (není dlouhá, kratší stopáž by filmu uškodila, poněvadž by z knih bylo vynecháno něco podstatného). Osobně mám z orientální trilogie přece jen radši následující snímek "Divokým Kurdistánem." Až na slavnou mayovskou čtyřku a film Old Shatterhand jsou podle mého názoru první dva filmy orientální série tím nejlepším, co bylo v 60. letech natočeno podle nebo spíše "podle" díla Karla Maye. 90 % Howgh! Zajímavé je, že knižní předlohy byly použity v 70. letech, kdy byl natočen seriál Kara ben Nemsi (celkem 26 dílů - stopáž á 25-30 minut). Tento seriál se ještě více drží románových předloh. V roce 2009 chtěli Němci natočit film "Ve stínu Žuta." Z tohoto projektu však nic nevzešlo, poněvadž je prý choulostivé točit dnes film, ve kterém se jakkoliv odráží střety či soužití muslimů s křesťany... (jak bylo uvedeno v německých článcích z internetu). (24.01.2007)

Narozdil od westernovych mayovek jsem ty z Orientu videl asi jenom jednou, jestli vůbec. Takže hodnocení nepomáhá nostalgie. Skvělá hudba a komická dvojka lord se sluhou, to jsou pozitiva. Ale jinak nic moc. Prostředí muslimama prošpikovaneho Balkánu me iritovalo. Taky mi dělalo potíže spojit si Kara-Ben-Nemsiho s Old Shatterhendem, protože narozdíl od Oldy, kterej ma auru nesmrtelnosti a ledového klidu, Kara kulhá, vzteká se, a neustále se nechává chytit nebo mlátit.. Snad budou další orientální mayovky lepší.. (25.04.2020)

May má buď velmi malou fantazii nebo ví, co zabírá na kluky. Vždy když hlavní záporák má bezvadnou příležitost zabít Kara ben Nemsího, nevyužije ji. Postavy se neustále nechávají zajímat, aby se mohly osvobozovat a zase zajímat a pak se někam harcovat a to vše jen proto, že jedinou zápletkou je "Zlý Žut zajímá lidi, trápí lidi, je třeba jej odstranit." Děj tak i přes neustálou akci totálně stagnuje, jako v nějaké klukovské hře na vojáky, v níž děti "umírají" a zase "ožívají", moc jim nejde o to, za co bojuje, spíš o pronášení "velkých" frází, pobíhání po lesi a dělání "pif paf." May ale už nebyl kluk, můžu na něj mít jiná měřítka. +++++ V Žutovi se mi zcela proti mému očekávání nejvíce líbilo, jak komická dvojice lorda a sluhy pomocí polního vybavení proměňuje své zajetí v kobkách v Anglii. (25.09.2014)

Člověk prostě musí při úvodních titulcích zapomenout na existenci předlohy. Pak je to skvělé. Žuta považuji za nejlepší z trojice mayovek z Orientu. Oproti ostatním totiž obsahuje humor, a tím myslím ten skutečný (ne humor ve smyslu „Sam Hawkens se uchechtne“). Dialogy jsou vybroušené, i sám velký Kara je místy nabroušený („Sklapni, nebo ti jednu vrazím!“). Navíc Rik Battaglia je jedním z mála padouchů, který má dost charismatu, aby působil jako rovnocenný protivník Lexe Barkera. Jen toho koníka je mi líto. (25.07.2011)