Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (více)Obsahy(1)
Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna (Judit Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka (Anna Geislerová) a trenér (Roman Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem (Ondřej Novák). Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně. (Falcon)
(více)Videa (2)
Recenze (689)
Doping v socialistickém Československu je téma, které se čas od času vrací, probírá a zase ustupuje do pozadí. Tento film otevírá téma, které nebylo dosud nijak detailně zpracováno, a už proto je zajímavý a výjimečný. Životní příběh mladé atletky, která má skvěle našlápnuto, ale přichází její zařazení do dopingového programu, je plný vzestupů i pádů, a o tom přesně je život. V podstatě zajímavý film z mého pohledu sráží z pomyslného piedestalu pouze fakt, že scénář si neodpustil kritiku na to, jak za socialismu bylo vše špatné, přišlo mi, že autorka má jednostranný pohled na tehdejší dobu a příběh vyprávěla značně tendenčně. Ale v pořádku, když to tak paní Sedláčková cítila, proč to tak nepojmout, mně ale už přišlo moc, aby ve filmu o dopingu probíhala šťára STB. Jistě, pro samotný závěr filmu měla tato zápletka svou důležitost, ale věřím, že by šel konec filmu pojmout i trochu jinak. Ovšem celkově film vnímám značně pozitivně, krásně je zde zachycen smutek a bezradnost hlavní hrdinky a jejího okolí, herecké výkony pak byly naprosto výborné a je fajn, že ve filmu byli k vidění především neokoukaní herci. Na závěr si neodpustím poznámku, že si dovedu představit vyslání tohoto filmu do boje o Oscara, pokud tedy u nás nevznikne něco lepšího. Uděluji lepší čtyři hvězdy. ()
Jsem zastáncem fair play, takže každý atlet na světě by měl mít stejně kvalitní přípravu, stejně dlouhé nohy a k dispozici stejná anabolika, aby byl výsledek skutečně spravedlivý. V tomto případě se samozřejmě jedná pouze o obviňování sportovců z východního bloku z užívání dopingu a taktně se mlčí o tom, že v tom západním to bylo úplně stejné, ale s horšími výsledky. Nechci se nijak zastávat těch našich svalnatých děvčat s chlupatýma nohama a slušivým knírkem pod nosem, ale tenhle film zkrátka nehraje příliš fér hru. Stejné je to i s tou propagací nutnosti útěku na Západ, protože možnost svobodně chcípnout pod mostem mi nechyběla tenkrát a obešel bych se bez ní i nyní. Přes veškerou tendenčnost si však myslím, že tento snímek je velice slušný a každý, kdo chce ve sportu dneska něco dokázat, by se po jeho zhlédnutí měl zamyslet nad tím, zda s tím jeho játra souhlasí. ()
Fair Play docela věrně vystihuje aktuální stav české kinematografie. Film dosáhl na ohromujících 15 nominací na Českého lva a ačkoli žádnou neproměnil, lze jej bez větších pochybností zařadit mezi vrcholy českého filmu za rok 2014. Je to ale veskrze průměrný počin, jenž do problematiky systémového dopingu za minulého režimu nepřináší vůbec nic nového. Výklad celého filmu lze zredukovat na heslo: "Berou všichni, tak ber i ty. Nebudeš-li, končíš!" Že by to ale celé bylo takhle černobílé, se dá těžko věřit. Mnohem přínosněji vnímám pohled na doping prezentovaný v dokumentu Větší, silnější, rychlejší, i když ten je do jisté míry spíše o Američanech samotných, jejich povaze a snaze být nejlepší za každou cenu. ()
Kľudne by som dal Fair play štvrtú hviezdu, lenže....Film síce vyzerá aj 25 rokov po revolúcii stále ako televízna inscenácia, ale povedzme, že sa jedná o autorský zámer, natočiť túto tému komorne a s koncentráciou na tých pár dôležitých postáv. Takže problém má so zopár klišé, ako Geislerová, ktorá sa po výsluchu musí pozvracať, to vidím v každom druhom filme a takéto scény už budem pretáčať, preklikávať, zatvárať oči. Nič originálnejšie sa na vyjadrenie psychickej nepohody nedá vymyslieť? Prečo preboha tvorcovia prezrádzajú, v ktorom roku sa film odohráva, keď si to môžu nechať ako tromf na konci v podobe prekvapivej pointy, ktorá by navyše skvele v kontexte filmu fungovala? Keď viem, ako to skončí, tak to jednoducho ani pri skvelom tempe a dobrých hereckých výkonoch nemôže byť ono. Alebo si Sedláčková myslí, že publikum navštevujúce dnes kino nevie, čo sa v roku 1984 odohralo? Možno nevie, hádať sa nebudem. ()
Komentář obsahuje SPOILERY! Hm tak kde začít... No určitě lze souhlasit z názorem, že jde v dnešní době plné všech těch Kameňáků, Babosraček a podobných pokladů zase v našich končinách o film za který se opravdu nemusíme stydět. Dozvíme se hodně zajímavých věcí například to, že naše atletky museli mít z toho systematickýho podávání dopingu injekcí asi pěkně rozpíchanou řiťku a to doslova. Ale ne teď vážně zaujalo mě téma zaujal mě trailer tak jsem na to vyrazil a jsem spokojen tak napůl. Určitě chválím výkon hlavní představitelky pro mě naprosto neznámý herečky film má kvalitní místy opravdu až mrazivou atmosféru vynikající je i Bareš v roli estébáka a oceňuji, že konec není žádný happyend. Teď, ale k těm mínusům které mi prostě nedá trochu víc rozvinout. Bál jsem se jedný věci a to sice aby to nebyl tendeční film z černobílýma postavama a on bohužel trochu je. Zkrátka tehdejší systém může za všechno, všechno bylo špatně, všechno bylo největší zlo a hotovo. No nevím já tu dobu nezažil neříkám, že to co je popsané v tomhle filmu se nedělo, ale přijde mi to hrozně přehnaný nemůžu si pomoci. Film je opravdu prezentován jako souboj největšího dobra z největším zlem a není tu nic mezi tím a tak si zase troufám tvrdit, že to prostě nebylo. Takže hlavní hrdinka vlastně musí brát doping, protože ve chvíli kdy ho brát přestane, tak to najednou nejde jinými slovy by na to asi jinak bez toho neměla. Ona chce však zůstat čistá obzvlášť poté co zjistí, že to co bere je něco víc než jenom vylepšený béčko. Když se její výkonost zhorší a hrozí, že nezaběhne limit na olympiádu, tak jí to začne matka cpát potají, protože doufá, že dcera se tak dostane na západ a může emigrovat aby měla lepší život. Postava Geislerové je taky rozporuplná na jednu stranu má manžela co emigroval sama lituje, že tu zůstala nesnáší režim pomáhá chartistovy sepisovat protistátní dokumenty a paradoxně vlastně těmi státními prostředky ničí zdraví dceři, protože jí chce zajistit už zmíněný lepší život. Nakonec do všeho zasáhne STB která jí dá nůž na krk buďto bude udávat nebo půjde sedět za šíření protistátních materiálů a dcera pojede leda tak do pytle jako správná morální hrdinka se rozhodne nespolupracovat takže jde do vězení a hlavní postava, protože nenávidí rovněž toto zřízení co jí zavřelo matku a donutilo emigrovat i jejího kluka kterýho milovala odmítne na protest jet na olympiádu sama a končí tak v továrně. Takže jak jsem napsal konec rozhodně není happyend. Problém, ale spočívá v tom, že je hrozně předvídatelný a, že když sledujete pozorně od začátku jakým směrem se film vyvíjí, tak je vám jasné, že to prostě ani jinak dopadnout nemůže. Další věc kterou bych vytknul je fakt, že je tu rozjeto hrozně moc témat a postav, ale všechno je tak nějak jenom naťuknuto, ale nerozvinuto nikam dál což je škoda. Na druhou stranu jak jsem se zmínil Bareš a jeho estébácký komando je prostě mrazivě dokonalý, pokud jste tedy ochotní přistoupit na hru režisérky, že to bylo až takhle drsný. Bohužel však i oni mají jen málo prostoru. Takže takhle byl tu rozhodně velký potenciál na opravdu zajímavý film. Bohužel to množství nedotažených témat a to lehce tendenční zpracování to trochu kazí, ale zase abych nekřivdil film rozhodně má svoji kvalitu a já určitě nelituji, že jsem na něj zašel. Za mě 60% () (méně) (více)
Galerie (26)
Zajímavosti (23)
- Služebním vozem funkcionáře Kracíka (Jiří Wohanka) stojícím před budovou SNB v Bartolomějské ulici je Tatra 613-3. "Šestsettřináctka" v této modernizované podobě se začala vyrábět v lednu 1986, scéna se ale odehrává v roce 1984. I poznávací značka na autě je nesmyslná - série ABB byla přidělována v roce 1967 a na žádné Tatře 613 taková značka být nemůže. (Martin_L)
- Zájemkyně o hlavní roli se vybíraly nejprve podle fyzických předpokladů a až potom podle hereckých. První slovo měl atletický trenér. (morgos)
- Titulnú pieseň nahral v legendárnom londýnskom štúdiu Abbey Road Miroslav Žbirka. (kacer4)
Reklama