Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (136)

d-fens 

všechny recenze uživatele

už som mal nabehnuté na 5*, krásna kamera, úžasné scény, originálny scenár, poetické vízie, ale ku koncu sa to nejak celé zamotalo a ja som sa trochu stratil, ostal som v žalári ako ten dědek, ktorého už 52 rokov "nemůžou zavřít" :) Aj tak však velmi originálny (a dosť odvážny:) počin nového mladého režiséra. Snaha hladať "skutočného muža" bol veľmi ťažký oriešok aj pre skúsenejšieho režiséra-scenáristu, tobôž uchopiť niečo tak iracionálne ako je stret mužského a ženského sveta. V mnohých momentoch veľmi vtipné a nápadité, ironické aj čisto ľudské (mužské:)), poetické, surreálne.... Hlavný hrdina viedol spravodlivý boj za rovnoprávnosť, vlastnú hrdosť a dôstojnosť, no protivník je neporaziteľný skrze svoje "tajné zbrane" a obrovský mocenský vplyv a potenciál.... pri sledovaní ma napadol tento už klasický "obrázkový vtip" :) http://www.lagag.com/wp-content/uploads/2011/12/with-this-i-am-going-to-control-your-life.jpg ... p.s.: pýtam sa sám seba "Písal by skutočný muž v jednom komentári toľko smajlíkov ako ja v tomto??" ... :-) ()

swe 

všechny recenze uživatele

"Kdo nedá svojí staré alespoň dvakrát týdně pořádnou rychtu, tak u mě není chlap. Ono se sice říká, že nemáš jít přímo na xicht, ale to já neuznávám. I když je fakt, že ji nechám sundat si alespoň brejle..." Snové sekvence, symbolismus, filosofování a opravdu dobrý černo - absurdno- vulgární humor. Jojo, tohle je přesně to, co bych nazval experimentálním filmem. Scéna z fotbalové tribuny u nás na vesnici ze dne na dne totálně zkultovatěla, takže tuhletu pětiminutovou hlášku uslyšíte vyřvávat štamgasty v každé místní hospodě. P.S. Plakát je skutečně povedený. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Člověk si často myslí, že ten poslední únik je únikem absolutním..." Nečekal jsem to, ale po místy uspávací první polovině mě Postel začala velice bavit. Devadesátá léta nabídla v česko-slovenské kinematografii mnohem více zajímavých filmů, než se na první pohled může zdát. Tahle experimentální hříčka poměrně neznámého režiséra v sobě skrývá podobenství všeho možného, odehrává se v neurčitém času, kombinuje realitu se sny, provokuje formálně i obsahově, využívá absurdní humor, hodně si bere na mušku choulostivá témata feminismu nebo sexuality,... Jo, jak sám říká hlavní hrdina o svědomí žen, ,,je to proti přírodě, je to proti zákonu vysokých krásných princů, galantních a svůdných rošťáků, opálených a hravých milionářů i dobrotivých a šedovlasých tátů..." Ale je to skvělý film! Černobílým vizuálem, kamerou i experimentálním způsobem vyprávění mi občas připomněl novou vlnu 60.let. Vyvrcholení celé té hříčky ve velkolepý soudný proces v ženském obsazenství a útěk z vězení bylo vynikající! (Filmová výzva 2018 - troufalka) ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Postel se zcela vymyká ostatní filmové tvorbě 90. let. Je to totiž surrealistický umělecký film, což samo o sobě není až tak vyjímečné, ale Postel je film fungující. Oskar Reif dokázal vytvořit svébytný, uzavřený ale věrohodný a svým způdobem logický svět. I přes veškeré přechody mezi snem a realitou, je-li nějaká, nemá divák problém se ve filmu orientovat chápat jej. Takovou atmosféru v českém filmu nidko jiný vytvořit nedokáže, v zahraničí to umí např. Terry Gilliam nebo David Lynch. A toho si cením. Navíc námět, krize mužství, je aktuální, ne-li nesmrtelný a je zpracován tak, že by sand i Sigmund Freud. Přidám-li k tomu vynikající, nádhernou kameru a stavby, je pro mě Postel jedním z nejzajímavějších filmů české kinematografie. ()

Qasa 

všechny recenze uživatele

Autorský film Oskara Reifa. Holčička na začátku: „ Tu televizi sem vypla. Ale tatínek asi nespinká, protože má otevřený očíčka. On bude asi mrtvej ... Ale hodinky mu tikaj.“ A pak je to černobíle-umělecké vcelku nudné vzpomínání nebožtíka na jeho život a vztah k ženám a třem chloupkům z klína paní Těreškovové. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (8)

  • Na MFF v Seatlu získala Postel zvláštní cenu poroty. (charlosina)
  • Grafik Michal Cihlář získal ocenění za nejlepší plakát roku 1999 (byl to jeho první a současně poslední filmový plakát). (charlosina)
  • Roku 1999 dostává 5 nominací na Českého lva (nej. režie, scénář, kamera, výprava, ženský herecký výkon ve vedlejší roli). (charlosina)

Reklama

Reklama