Reklama

Reklama

Zloději kol

  • Itálie Ladri di biciclette (více)
Trailer

Obsahy(1)

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Film polemicky zdůrazňuje sociální rozdíly poválečné italské společnosti, poukazuje bez nejmenší stopy proklamativnosti na drobných, ale nanejvýš věrohodných útržcích každodenní reality na stav, kdy je člověk člověku vlkem, na situace, ve kterých vládne dravý zákon džungle, jenž odpírá méně schopným lidem právo na práci a důstojnou existenci. Autenticitu sociálně laděného snímku podporuje výběr představitelů hlavních postav, které našel režisér doslova na ulici mezi nezaměstnanými. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (225)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Více sociální, než kriminální drama Vittoria De Sicy zobrazuje problémy kolem nezaměstnanosti v kapitalistické zemi brzy po válce. Hodně smutný obraz života a společnosti mne vtáhl do dění od samého začátku, ale nejvíc zasáhl až k závěru, kdy se z Ricciho coby oběti všudepřítomných zlodějů po nějaké té době stává nový příležitostný zloděj, a vyhlíží si s obezřetným pohledem nejdřív velký zástup a vybere si svůj "lup"... Hlavně když je (stejně jako po většinu času) přítomen malý chlapec, který pátrání po zlodějském chlápkovi s oteckem napříč Římem mohl alespoň dosud považovat za napínavé dobrodružství, ale teď se dostává do mnohem silnější konfrontace s realitou. Film nabízí navíc spoustu dalších situací k zamyšlení, kdo si povšimne visíciho kříže (jako symbol víry) nad manželskou postelí Ricciho doma, o to víc ho překvapí v krajné situaci schopnost nedecentně vyrušovat na kostelní mši. Takže ano, nejraději od režiséra De Sicy mám sice Hon na lišku, ale především ZLODĚJI zůstavají jeho mistrovským dílem s obrovským nadčasovým přesahem a dokonalou atmosférou. Špička evropského poválečného filmu. 90% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Původně jsem ohodnotil bez záměru komentovat, ale jak si tak zvolna pročítám komenty plný "aluzí", "bariér", "zlomovosti", "absolutního vrcholu neorealismu" a dalších výroků všech místních hlubokomyslnejch filmoznalců, udělalo se mi lehce šoufl. Sbírka komentářů pod "Zloději kol" , toť dokonalá ukázka, že co uživatel ČSFD, to odborník na slovo vzatý. Přitom si troufám tvrdit, že minimálně 90% velkohubejch expertů tak úplně netuší, "čo si vojín Kefalín predstavuje pod takým pojmom Neorealismus." A jestli se v něčem orientujou, pak možná v sámošce za rohem, ale ne v italský poválečný kinematografii. (Tímto se omlouvám dvěma až pěti lidem, kteří mají možná alespoň zhuba ponětí, o čem píšou. ) Já se přidám ke stádu, a budu si bez sebeměnšího uzardění libovat, jaký je ten italskej Neorealismus poušušňáníčko a taky že nic přelomovějšího jsem v životě neviděl. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

To východisko se může zdát směšné. Muž dostane práci a potřebuje k ní kolo. Jenže to kole je mu ukradeno. Dnes by nad tím člověk mávnul rukou, ale právě to, že hrdina filmu nad tím rukou nemávne a ani mávnout nemůže, to vytváří krásný a krutý obraz dobové Itálie. On kolo potřebuje, protože jinak z něj bude zase chudák bez práce. Lidská výpověď o světě, kde není pro každého člověka místo. Alespoň ne takové, jaké by si přál a potřeboval. Je nesmírně děsivé, že to je svět náš a ne zas tak moc vzdálený. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Nádherne rozpohybovaný príbeh otca rodiny, ktorý po istom období nezamestnanosti získa prácu, pri ktorej však potrebuje bicykel. Po jeho získaní zo záložne výmenou za posteľné prádlo nastupuje na miesto lepiča plagátov. Na dvoch kolesách s rebríkom na pleci radostne vníma pocit pracujúceho a onedlho získava prvé skúsenosti. Zaúčanie netrvá dlho, pretože bicykel mu vzápätí ukradnú. Spolu so synom začína odhodlane hľadať prostriedok zdroja obživy. Zobrazenie života sociálne nižšie postavených vrstiev spoločnosti povojnového Talianska je dôveryhodné a autentické. Silnému vyzneniu o smutnom osude mestskej povojnovej chudoby napomohla práca s nehercami vyberanými z radov robotníkov, realizmus v zobrazení konania a myslenia strádajúceho mestského proletariátu a svižný scenár podopretý neustále sa meniacim miestom deja. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Základní dějová linka s ukradnutím kola a jeho hledáním se možná zdá velmi jednoduchá a někdo by si mohl říct, že se na tom nedá utáhnout dobrý film. Opak je však pravdou. Divák je vpraven do situace muže, pro kterého kolo znamená jediný způsob obživy, a proto není těžké pochopit jeho zoufalství, depresi, beznaděj, agresivitu, později stud a ponížení, a to do té míry, že s hlavním hrdinou plně soucítíte a fandíte mu. Ať je to hněv když jde tvrdě po zloději nebo třeba nerozhodnost při váhání nad vlastní krádeží. Navíc nešťastná atmosféra poválečné Itálie, kde je spousta nezaměstnaných a někteří z nich, třeba i slušní lidé, se ze zoufalství sníží právě k nějaké té zlodějně, se podařila velmi dobře vykreslit. Solidní 4*, hvězdičku strhávám za toho malého spratka, který mě neskutečným způsobem iritoval. ()

Galerie (85)

Zajímavosti (22)

  • De Sica zdôvodnil výber robotníka z továrne, Lamberta Maggioraniho, do roly otca takto: "Jeho pohyby, to ako si sadal, jeho gestá rúk pracujúceho človeka a vôbec nie herca, to všetko na ňom bolo dokonalé." (Biopler)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Luigiho Bartoliniho. (Hans.)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Reklama

Reklama