Milenci z polárního kruhu
Los amantes del círculo polar
Les Amants du cercle polaire
Lovers of the Arctic Circle
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Gonzalo F. BerridiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Najwa Nimri, Fele Martínez, Nancho Novo, Maru Valdivielso, Ángela Castilla, Pep Munné, Joost Siedhoff, Beate Jensen, Jaroslaw Bielski, María Isasi (více)Obsahy(2)
Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži.
(Česká televize)
Recenze (164)
Film se zajímavým, povedeným začátkem se spoustou tvůrčích nápadů a myšlenek (období dětství a dospívání), který se zhruba po hodině a s tím, jak se věk hrdinů přehoupne do dospělosti, stává stále nudnějším a prázdnějším. Je o ničem. Vyšuměl. Autor scénáře se snaží zdůraznit roli náhody v životě - ale kupříkladu postavu starého bývalého německého pilota Otty bych vyškrtl. A dospělá hlavní představitelka (N. Nimri) mi není zrovna nejsympatičtější, což má bohužel taky vliv na mé celkové vnímání tohoto snímku. || Režie: ****, Scénář: ***, Herci: ***, Hudba: **, Výprava/Efekty: ****, Kamera: *****. ()
Vyvěrající střetnutí lásky tak snílkovsky lapené, tak nepřehlédnutelné, tak opětované. Sonda beze slov, nahodile poskládaná. Setkání s únikem od reliktů harlequinských frází. Jednotlivé tahy a kroky hrdinů, které si v reálné až surrealistické magii, projdeme s nimi. Stáváme se součástí jich samotných, pozůstáváme v okamžicích poezie snílků prokřehlých. Gravitace citů a emocí zasazených na stupnici jinakosti, v plachých jinotajích, vzácných dveřích osudovosti, na společné cestě galaxií neměnných náhod. Milenci osvobozeni, diváci okouzleni. Kruh se točí po své ose. Kruh se otevřel, čeká na své vyvrcholení, na pomyslnou tečku k uzavření. Harmonické i tklivé náhody existují, pohrouženy do stavu osudové oddanosti. Příběh, který setrval v očích Aniných, v duši Ottově. Příběh, který má své alternace pohledu. Příběh, který můžeme vidět zepředu i zezadu, ale pokaždé jinak, subjektivním zrakem. Mytologický archetyp příběhu čarovné moci lásky na poličce bájí čistoty osudových křestních jmen, které otevřely oči průrvě zemi dokořán. ()
Môj druhý film od Medema (po Sexe a Lucii) a musím sa priznať, že som si tohto režiséra obľúbil. Magický realizmus je môj obľúbený literárny, či filmový štýl a Milenci zo severného pólu sú jeho nádherným predstaviteľom. Okrem toho je to okorenené tak trochu perverznosťou (incest), krásne natočené (herci, réžia, kamera) a hlavne podmanivo ukončené, takže nemám ako ináč, len dať 100% a už teraz sa teším na ďalšie filmy od Julia Medema. ;o) ()
Film, který bolel a čím více se blížil závěr, tím více jsem se ho obával. Tak čisté vyobrazení osudové lásky se jen tak nevidí. Podobná tematika byla k vidění i v osamělosti prvočísel, ale tohle bylo, i když to asi může znít dost divně (zejména v souvislosti s "falešným" incestem), přece jen o dost civilnější. V osamělosti prvočísel byli postavy ještě více „mimo“, Ana a Otto mi připadali více opravdoví. Zde byl taky kladen mnohem větší důraz na náhodu, která byla v hlavní roli prakticky po celý film. Herci byli dobří všichni, ale pro mě byla jedničkou Ana v podání Najwy Nimri, dále pak Nancho Novo a Kristel Díaz v roli dospívající Any. Jinak ve španělštině zrovna nevynikám, ale myslím, že název filmu je spíše Milenci z polárního kruhu, než Milenci ze severního pólu. ()
Dosti Améliovské (tzn. postavy jsou idioti a loutky bez vnitřku, ale všechno kolem nich vypadá, že má ohromný vesmírný rozměr, i když je to celé jen scenáristický naschvál), ale není to tak nesnesitelné. Navíc to má podstatně podnětnější formu vyprávění než chudá Amélie, která své kouzlo staví jen na barokně rozbujelém stylu. ()
Reklama