Blade Runner 2049

║Rozpočet $150miliónov║Tržby USA $92,054,159║Tržby Celosvetovo $260,512,487▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $21,476,954║ Tržby za predaj DVD v USA $4,932,296║ Denis Villeneuve sa skalopevne držal predchodcu a opäť tu máme chladný futuristický svet z neskutočne pomalým tempom vyprávania. Technicky zvládnuté, vizuál, kulisy, špičkové, dunivá hudba tu má svoje miesto, škoda že nie je viac akcie lebo keď tu príde na nejaký ten súboj či prestrelku, tak to má iný drive, herci slušne len ten nehybní dej, sakra, sakra, sakra. /60%/ (02.01.2018)

Melancholická romance, která do slova a do písmene opisuje zápletku z Drive, jen jí zasazuje do deštěm a whiskey nasáklých kyberpunkových kulis, které jsou neskutečné archporno. S každou další scénou se člověk propadá do tohohle dokonale vybudovaného světa jak Alenka a ani po 160 minutách se mu z něho nechce zpátky do reality. Navíc ta pomalost a zadumanost v kontrastu s jinými současnými blockbustery paradoxně působí neskutečně osvěžujícím dojmem. (07.10.2017)

Spoilery. I když... Na úvod je třeba podotknout, že filosofování o stvoření, o tom, kde končí člověk a tak dále, vyznívá o několik řádů lépe než ve dvojici Prometheus+Covenant. Na což musím ovšem hned navázat tím, že pro mne to stále není dost, aby mne to nějak oslovilo a zasáhlo (ostatně ta laťka nebyla zmíněnými filmy nastavená moc vysoko). Na film s podobným tématem je v BR2049 až příliš málo, hmm, života. Vystupuje zde dohromady 3,5 člověka (plus houf sirotků?), jinak samí uměláci. Bavíme se o rození dětí, o nebezpečí stržení systému, o hrozící válce mezi lidmi a replikanty, a přitom nic z toho nevidíme. Filosofovat tímto způsobem o něčem, co ve skutečnosti film nenabízí, mi zkrátka přijde prázdné a umělé, bez ohledu na vizuální a zvukovou dokonalost. Řešíme osud jednoho dítěte člověka a replikanta, přičemž jediné děti vidíme jen v jakési SF variaci dickensovského chudobince, kde se místo cupaniny a koudele recykluje elektronický odpad. A na větu "more human than human" a její variace už začínám být vážně alergický, ba bych otevřeně řekl, že mě sere. Tohle flagelantsví je teď tak strašně v módě a je tak strašně předvídatelné, že minimálně mě nemohlo v tomto podání překvapit cokoli, co z děje vyplynulo. Zkrátka variace na téma android potká androida, z něhož se stane slizka. Kdyby to aspoň zůstalo u nabízející se dějové linie, protože androidů, co si myslí, že jsou lidi, už tu bylo dost, opačná varianta mohla být příjemnou změnou. Jenže nic, uměláci jsou ti hodnější a lidstvo je tím, kdo vyznívá špatně. Dobře, skupina RSS (Replikanti za Sociální Spravedlnost) po hlavním hrdinovi žádá něco, co není úplně lidské, ale samozřejmě z humánních důvodů (když se báli, co by mohl Deckard prozradit, proč ho tedy neodstranili dříve, to je jen jeden z mnoha příkladů, kde logika drhne). A celá ta příprava revoluce, plány na utajení a odvádění pozornosti a tak dále, to všechno je tak neuvěřitelně naivní a ten svět tak nefunkční, že to ze mně prostě víc než prvoplánové emoce vzbuzené vizuálem a hudbou nevydoluje. Stačí porovnat s jinou Dickovou adaptací, Minority Report. Tam ten svět žil, fungoval, působil přirozeně, tady nic takového není. Stejně tak samotné "vyšetřování", na začátku se jako deus ex machina objeví zásadní informace a pak veškeré "stopy" tak nějak přicházejí samy od sebe, resp. protože si to někdo přeje. A jaký smysl mělo, že si to přál - tedy přáli, takhle na sebe jen upozornili, to nebylo odvrácení pozornosti, ale její přitáhnutí. Pokud jde o herce, Goslingův výraz jsem popsal už u Drive, netřeba opakovat. Herectví jsem tak mohl ocenit leda u Forda a Robin Wright, leč ti hrají co musejí. Zbylá část osazenstva jsou prostě virtuální a umělé děvčice, tam se o hraní dá mluvit asi tolik jako v případě Goslinga. Udělené body jsou proto především za technickou stránku (i když i tu ta neživotnost sráží dolů). (06.10.2017)

Jedničku nemám prakticky vůbec zažitou, netuším, zda je to v případě pokračování zásadní problém, nicméně oslovit mě nedokázalo. Každopádně nejprve je třeba říct, že už předchůdce rozhodně nebyl filmem pro každého. Ano, přeformuloval estetické normy science-fiction, potvrdil, že Ridley Scott umí velké věci a že předlohy Philipa K. Dicka mají velký potenciál. Oceňuji jít nezvyklou cestou, než na co jsme zvyklí v případě běžného hollywoodského blockbusteru. Oceňuji preciznost, se kterou tvůrci k látce přistoupili, oceňuji výtvarné řešení, jenže z toho všeho pramení i hrozba odcizení. A zrovna to se stalo. Ona opulentní oslava designu, ona přesná, ale odcizená Deakinsova kamera, ony emoce, které se k nám prostě nedostanou. Herci se tváří, jak by zrovna přišli o vzácnou sbírku motýlů, jsou na můj vkus utlumení až příliš. S obří stopáží se navíc nelze ubránit pocitu monotónnosti, chybí dravost, zapamatovatelné scény. Je toho víc. A ohromná úcta k předloze je znát, což je možná i na škodu. (15.11.2017)

Bohužel, tohle mě minulo. Starý Blade Runner jsem vypl v půlce a koukat na remake doma, zřejmě to dopadne obdobně. Denise Villeneuva považuji za velmi nadějného a zručného režiséra, jeho Sicario s Prisoners patří mezi mé oblíbené filmy, ale nový Blade Runner je pro mne divácky nevděčný. Vizuálně samozřejmě lahoda a divák má při sledování chuť vzít si foťák a jednotlivou scénu si vyfotit. Ryan Gosling se mi do hlavní role hodil, ale k plusům to bude zřejmě vše. Opěvovaný Harrison Ford se ukáže 30 minut před koncem, tedy v době kdy je divák unaven a vyčerpán, Jared Leto jako záporák je ve filmu všeho všudy 10 minut, což je snad jeden z největších záporů a hříchů, protože dobrý záporák dělá dobrý film, Rko je velmi nevyužité, k zvratu nedojde žádnému a samotná akce tvoří asi 15 minut ze 163 minutového filmu, no nedivím se, že 5 lidí z kina odešlo a já kdybych nebyl poctivý filmový fanoušek, odejdu zřejmě také. Až moc artové, surrealistické a snové, že jsem z toho málem dostal hemeroidy z neustálých změn poloh v sedačce!45% (14.10.2017)