Země zaslíbená

Tři kamarádi, Polák, Němec a žid si chtějí splnit sen vlastnit továrnu. Podvody, lži, využívání vlastních rodin i přátel pro svůj prospěch, nebyly cizí ani jednomu z nich. Nikdo z nich nebyl lepší nebo horší. Kontrast mezi životem bohaté buržoazie a bídou zbytku populace, otázka žebříčku hodnot, tudíž vlastně celý Wajdův film je aktuální i v dnešní době. (22.06.2010)

Wajda byl světský režisér. Dovedl dobře mapovat národní traumata a měl smysl pro postihnutí dobových společenských poklesků - byl moralista. A ovšem byl výtečný umělec - byť v nižším umění, než co dělal třeba Tarkovskij anebo Bergman. Nevadila mi tu tolik úlitba ideologii komunismu jako to vědomí, že všechny ty vzmachy, pády, létajíci hlavy s kusy masa, groteska, orgie, pletky, bída atd. nemají žádný větší přesah. U Tarkovského mi zas někdy vadilo, že pro přesah jsou jeho charaktery bezkrevné a příběh jen teorematický. Chce to rovnováhu. (22.02.2020)

Myslela jsem ponejprv na obrazy Hieronyma Bosche a potom i na Progres 2 ("Démonů úl / spí drogy v květinách / čím pláče sůl / když slzu proklíná.") Peklo na Zemi. Jak se jedná o vyšinutí, tak je Wajda mimozemský jak je působivý a přesný, a nebo zcela zemský čili zemitý. A nejspíš se odvážím říct i krutopřísný, tak. (21.09.2016)

Je to skvost! Film jsem poprve viděl v předpremieře na Letní filmové škole 1976 - tehdá v Písku.Později se mi ho podařilo nesestříhaný půjčit ještě v Polské kultuře. V televizi již šel značně zmrzačen. Nedavno se mi dostal do ruky prý originál, ale řekl bych spíš torzo dávného velkofilmu. Tak byl profesionálně zmrzačen nebo umělecky upraven? Pochopil jsem,že tento film má smůlu, neboť bude vadit ve své původní podobě každému politickému systému. (06.03.2012)

Země zaslíbená, toť exprese kontrastů, nekompromisní střih existenciální poezie kapitalistické podstaty bez příkras ušlechtilých forem škrabošek a romantika zbavená zbytků iluzí. Jisté, film byl vhodný svým vyzněním tehdejšímu režimu, leč proti stejnojmenné románové předloze Władysława Reymonta, potomka zchudlého šlechtického rodu. z roku 1898 je v lecčems mírnější. Výraz filmu Andrzeje Wajdy je nejsilnější stránkou, celý je vymodelován z kontrastů barev, mamonu, bídy, nástupem nadvlády peněz, kocoviny idealismu, bohatství, boření soch bohů a tvrdšího procitnutí naivní důvěřivosti. Tři živly - německý, polský a židovský -, z nichž je vystavěn polský historický prostor, se vzájemně proplétají v symbióze i třístranné rivalitě. Jde také o úpadek polské aristokracie, o vykrvácení romantických představ, o oportunistický vývoj nezištného přátelství a také o nevkus zbohatlického diktátu. Hrdinou nekompromisní poezie kontrastů je Karol Borowiecki (velmi dobrý Daniel Olbrychski), polský šlechtic vydávající se novou cestou prosperity. Má dobrý původ a vyzná se v těch aspektech lodžského zázraku. Idealismus je na překážku snu, neboť ve vládě peněz není ani pro ušlechtilost vhodné místo. Důležitými postavami jsou Karolovi druzi společného snu prosperity: dosti nápaditý židovský obchodník Moryc Welt (vynikající Wojciech Pszoniak), a trochu melancholický Němec Maks Baum (příjemný Andrzej Seweryn). Mezi nejvýraznější ženské postavy patří znuděná a výhodně provdaná Karolova milenka Lucy Zuckerowa (příjemná Kalina Jędrusik), Karolova jemně citlivá snoubenka Anka Kurowska (křehká Anna Nehrebecka), a ta nejvýhodnější lodžská partie pro muže dobrého původu Mada Müller (zajímavá Bożena Dykiel). Z dalších rolí: hrubián bez soucitu a přední továrník Herman Bucholz (Andrzej Szalawski), taktizující a Morycem doběhnutý přední továrník Grünspan (Stanisław Igar), přední továrník a na ženicha trpělivý otec Mady (Franciszek Pieczka), ze synových kroků smutný Karolův otec (Tadeusz Białoszczyński), zhýralý lodžský továrník Kessler (Zbigniew Zapasiewicz), Lucyin podezíravý manžel a přední lodžský továrník s jedinečným pramenem informací (Jerzy Nowak), praktikami Bucholze znechucený Horn (Piotr Fronczewski), zneuctěnou dceru mstící Malinowski (Jerzy Obłamski), trápený Bucholzův sluha August (Mieczysław Waśkowski), nebo spolehlivý Karolův sluha Mateusz (Jan Paweł Kruk). Film Země zaslíbená, to je stržená škraboška kapitalismu bez špetky idealistické velkorysosti, exprese výrazů a nekompromisní poezie kontrastů. Bohaté výjevy, vášeň a střih představení. (10.02.2022)