Vražedná práva

6 sezón je za mnou a já jsem moc smutná. Tenhle seirál mě tak strašně moc bavil, hltala jsem každou sezónu, každou epizodu a teď je najednou konec. Málo který seriál dokáže bavit na stejně vysoké úrovni v sérii první stejně jako v té poslední. Úžasné! Byla to skvělá dechberoucí jízda a já jsem si ji naplno užila! Netvrdím, že je seriál dokonalý, to určitě není a vsadím se, že má spoustu chyb, ale i přes všechny tyhle nedostatky je to perfektní podívaná. Za mě jeden z nejlepších seriálů a velkých překvapení, neboť jsem takovou parádní jízdu nečekala. (08.03.2021)

Skvěle promyšlený, napínavý seriál, který je díl od dílu lepší díky dvěma časům, které se k sobě postupně přibližují. Co epizoda, to pár dílů do velké skládačky, která postupně vrcholí. Další věc, díky které hodnotim seriál tak kladně, jsou kvalitní herci a jejich skvěle napsané postavy. Každá postava má v každém dílu svojí důležitost, líbí se mi, že seriál není zaměřený na jednu, ale rovnou na asi 7 postav a žádnou neposunuje do pozadí, zároveň jsou mezi postavami stále nové vztahy a postupně se odhalují jejich tajemství. Edit: konec, poslední dva díly jsou naprostá bomba. |||| 2. série - Po shlídnutí druhé série nemam slov! Postavy se stále rýsujou a ve druhé sérii jim už dává psychika pořádně zabrat, plot twist střídá plot twist a seriál si s divákem pohrává a neustále překvapuje. Na třetí sérii se už těšim jak děcko na Vánoce. (24.12.2015)

Co se zpočátku jeví jako svižná variace na doktora Househo v ženském podání a místo v nemocnici se ocitáme před katedrou práv se brzy stane až téměř průměrným právnickým dramatem, ve kterém jsou obhajování i ti, co by si spíš zasloužili celu 2x2 metry. Maska silné hlavní hrdinka se začne odlupovat (a to doslova) a odhalí realitu, že Viola Davis není novým Housem v sukni, ale emočně labilní ženuškou podvádějícího manžela, jehož milenka nejen umře, ale i on sám je zavražděn.... což je nám připomínáno každou epizodu v útržkovitých flashforwardů, ve které se skupinka vybraných studentů snaží zbavit těla a důkazů. Škoda tedy je, že teoretická část, učící „jak si nechat projít vraždu“ je nahrazena více či méně nezáživnou praxí ze soudní síně jen s několika málo studenty – a zbytek třídy má prostě smůlu. Takhle divák musí sledovat partu rozdílných individuí, kteří vám brzy začnou lézt na nervy, co se snaží oslnit svou mentorku, která není tak zastrašující, jak ji v první epizodě všichni líčili (i když bez makeupu a paruky....). Jsem zvědavá, jak se příběh bude odvíjet potom, až dorazí do „přítomnosti“ a bude muset najet na jiný styl vyprávění, což bude už brzy. (15.11.2014)

Metodická příručka, jak (ne)má pracovat obhájce. 1) První, na co se asi divák zeptá, je, jak moc zobrazené postupy odpovídají skutečnosti. Otázka ovšem nezní, zdali je to možné (ano, je), ale spíše, zdali je to pravděpodobné, obvyklé (ne, není). Jenom ta rychlost projednávání je absurdně svižná. Navíc v případě viny klienta je advokát podle práva v USA povinnen tuto skutečnost sdělit úřadům, což se, jak se skepticky domnívám, děje jen v málo případech. Na druhé straně si neumím představit, že by špičková advokátka zveřejňovala své místy pochybné praktiky, ještě k tomu na vysokoškolském semináři._____ 2) Absolvent českých vysokých škol (nejenom právnických) dále zaregistruje pro nás neobvyklou aktivitu studentů v hodinách. Studenti se na téma připravují předem (!), v hodině vášnivě diskutují (!!) a pečlivě připravený učitel (!!!) je k tomu nutí a současně vytváří optimální podmínky. Trochu to jistě souvisí se systémem obecného precedenčního práva (vygoogli si common law) v USA na rozdíl od rigorózně strnulého práva kontinentálního (u nás). Taky to souvisí s tím, že ve škole se neučí nejdřív ty nejtěžší teoretické předměty (např. Teorie státu a práva) nebo rozsáhlé teoretické úvody do každého právního oboru, jako je tomu u nás, ale hned se přechází k právnické praxi, která je pro studenty nesrovnatelně zajímavější a přitažlivější. Její znalost pak další studium výrazně ulehčí._____ 3) Jak se ale později ukáže, seriál není o právu, ale o vraždě. I pro kriminální obsah je příznačné zběsilé tempo, matoucí flasbacky a narcisistní forma, která překonává obsah. Nicméně seriál je napínavý, má styl i atraktivní ohoz, tak, jak říkají Slováci, čo už._____ 4) Hejno pěkných kluků je tu taky, např. 26letý Alfred Enoch (Wes zamilovaný do Rebeccy) nebo 28letý Matt McGorry (Asher z dobré rodiny, spí s asistentkou advokátky)._____ 5) Po první řadě jsem spokojen. (05.05.2016)

Od scenáristů Chirurgů, True blood či Prolhané krásky těžko očekávat promyšlené krimi kvalit napr. Mindhuntera. Ovšem když se věci neznalý jedinec podívá na místní dosti vysoké hodnocení (81 %!) a představitelku hlavní role, kterou je vysoce kvalitní „seriózní“ herečka, nelze nemít očekávání. ABC dokázalo v roce 2014 uhnat už tehdy etablovanou Davisovou a v tom spočívá hlavní problém seriálu. Davisová totiž všechny herce přehrává o několik tříd – vypjatá niterná zhroucení, charismatické výstupy u soudu nebo mentorování studentů. Různé módy se u ní ale střídají tak často, že po pár epizodách začne být jasné, že seriál se nesnaží být ani trochu uvěřitelný, týká se to i vedlejších postav a jejich nedostatečně prokreslených změn v chování. V porovnání s Kravaťáky má seriál humor téměř nulový a navíc ještě poněkud otravnou postavu naivního a snaživého underdoga Wese./// Premisa první řady zní na papíře atraktivně a s přivřeným okem lze podzápletky ještě akceptovat, jak se však zvyšuje počet mrtvých a odhalují pachatelé ze samého středu Keatingové, začíná to být už poněkud směšné. Po zhlédnutí první série jsem si přečetla hlavní zvraty celého seriálu a nestačila se divit, jak moc se Vražedná práva ubrala k telenovele. Pokud jste ale milovníky dramat z amerických soudních síní jako já, můžete tomu dát šanci. 60–70 % [1. série] (19.08.2021)