Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prodá český stát největší luhačovický hotel německému zájemci? Čeští vlastenci jsou proti, zvlášť když jde o fabrikanta, který nechal za války střílet do českých dělníků. Ve vypjaté atmosféře veřejné dražby se pro jednoho z mladých četníků dramaticky uzavírá příběh jeho pobytu na četnické stanici v Luhačovicích. Závěrečná epizoda, ve které se ukáže, kdo nakonec vyzrál nad všemi, jejichž životní soudy jsme po dvanáct večerů sledovali. (Česká televize)

(více)

Recenze (15)

malet 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tento, bohužel poslední, díl splnil vše, co jsem čekala. I tady se odehrávaly dva příběhy, možná tři, s tím Cmíralem, ukázaly se lidské charaktery (šmejd Polívka), i humorná stránka života městského strážníka. Ohňostroj v boudě, to nemělo chybu :-) Překvapil mě důvod odstranění fabrikanta. Čekala jsem že Šína bude syn nějaké zavražděné dělnice, a ne prospěchářský šmejd, ale ono by mě to asi nebavilo, kdybych to tipla všechno. Rozseknutí dvojice Cmíral - Polívka. No to je ale teda podrazák, ten Polívka. Nejdříve chudáka Cmírala zblbne a pak mu takto vrazí kudlu do zad. Ty jeho malý kmitající oči - fuj. Ještě že je Cmíral takový kliďas, já bych mu asi spravila ciferník. Trochu by mě zajímalo, jaké mají v tom Švýcarském sanatoriu výsledky s léčbou :-) Ale je fakt, že to jako obvykle Gebrt vyřešil naprosto famózně. Ještě se mohla Láskovi vrátit Stáňa a byl by to hepáč úplný. Jestli jde fakt Gebrt do důchodu, tak už nemusí další díly být, protože tento moudrý a přitom mile breptající vrchní velitel je nenahraditelný :-) ()

mosem 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Jeden z lepších dílů. Kdyby nebylo karikatury nového strážníka a jeho mámy, vyznění by bylo ještě lepší. I když Polívkův charakter se projevil, byl jsem rád že tvůrci neměli potřebu ukazovat vše v růžových barvách, jak pravda zvítězila a zlo bylo potrestáno. Možná si mohli odpustit frašku s přísahou na Bibli, poněkud na mne působila jako křečovitá snaha ukázat, co jsou katolíci za prevíty. Ale v konečném důsledku bylo fajn i to, že sbor prvorepublikových četníků nebyl ukázán jako sbor andělů, ale jako skupina normálních lidí. Poctivých, nezkušených i hajzlíků. Každopádně Zedníček se předvedl v nejlepší kondici a hezký díl ukončil celou sérii. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

"Jako četník, hlavně křesťan a katolík, něco takového nemohu strpět." Takže si to shrňme: máme tady jeden § 129 Smilstvo proti přírodě, jednoho otráveného Němce a jednu burzovní prostitutku. Za mě je to špatné téma chlapů se zkříženými bodáky, slušný případ a neuzavřený útěk Faňkové. A taky bych neměl zapomínat na taškařici s ohňostrojem, ale mě tyto pokusy o grotesku zase tak moc neberou. ()

GeusX 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Skandální dramatické vyústění vztahu ala "zkroucená" hora na mne působilo dost prvoplánovaně, jako mrkej jak dnes společnost pokročila a je tolerantní... To mne docela otrávilo, to mne totiž do četnického příběhu vůbec neštimovalo. Krimi zápletka i komické scény by jinak byly vcelku fajn, na vyšší hodnocení. ()

jefff 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Docela pěkné zakončení slušného seriálu. Vztahové linie se dořešili solidně a samotný případ patřil k těm zajímavějším. Škoda, že část seriálu s Karlem Dobrým netrvala déle, právě s ním seriál kvalitativně stoupl nejvýše, aby pak padl s příchodem Langmajera. Celkově mě ale Četníci bavili, i když ne vždy jim nebylo co vytknout. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (3)

  • Filmovalo se v Luhačovicích, Prostějově, u chrámu Tři Grácie v Břeclavi. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • K otevření pramene Ottovka došlo ve skutečnosti v roce v roce 1905, kdy byl zachycen v kamenném sklepení. V roce 1929 byl postaven pro pramen kruhový pavilon. Další úprava je z roku 1939, kdy byla postavena kamenná jeskyně. V době natáčení seriálu byl pramen uzavřen, protože voda byla závadná, v současné době je opět v provozu. Název získal pramen po Hraběti Ottovi Szerenyim. (sator)
  • Četníku Cmíralovi (Martin Donutil) hrozilo za homosexualitu až 10 let odnětí svobody na základě § 129 trestního zákoníku z roku 1852. Po vyhlášení Československa byly návrhy zákon přepracovat, ale nedošlo k tomu. Během 2. světové války nacisté homosexuály zavírali do vězení či posílali do koncentračních táborů na základě § 175. V roce 1961 dochází k legalizaci homosexuálního styku díky  výzkumu Kurta Freunda, který prokázal, že sexuální orientace není otázkou volby. (sator)

Reklama

Reklama