Laputa

„Aspoň jednou v tejdnu by sis měla lehnout před desátou.“ – „Dopoledne?“ Citovaný moment byl asi jediný, u kterého jsem se uchechtl. Hořce ovšem. A stejně tak směšné mi přišly i ty vážně míněné dialogy. Výšplechty typu „Hele já ho mám rád. Ale už s ním nespi.“ či „To dělám kvůli tobě. - „Projevuješ tak lásku?“ - „Di doprdele.“ pocházejí z jiné galaxie, stejně jako chování návštěvníků, no a vlastně i ty postavy samotné. O tom, že by „kavárna“ musela co chvíli krachnout, snad ani netřeba mluvit. Ale dobře, vzal jsem to tak, že se musím především naladit na hlavní hrdinku (mimochodem výborně zahranou). V tomhle ohledu to až takový průser nebyl, nějaké (mně osobně) srozumitelné záchvěvy jsem u ní zaznamenal, ale bylo jich zoufale málo (a vyšilování kvůli vlasům mezi ně opravdu nepatřilo). Věkem a určitými myšlenkami bych se snad i mohl zařadit mezi „cílovku“ filmu, ale ono i to (účelné) plácání se odnikud nikam musí být nějak smysluplně natočeno, jen výstižný konec a pár světlých míst opravdu nestačí, proto hodnotím pouze 2*. (13.07.2016)

Bez příběhu, od nikud nikam bloudím já v tom zasraném životě a hledám smysl blití v tom zaplyvaném pajzlu, kde jsem ošukala všechny a všichni ošukali mě. Dramaturgicky prázdné hovno, které není ani schopné se divákovi přilepit na podrážku. Když už je tu malinký záblesk dramatického okamžiku na nádraží v generačních názorech matka vs. dcera je to odbyté jednou větou a půlminutovým záběrem na projíždějící vlak.... Budu se opakovat a budu to tu omílat pokaždé, když se najde takovýhle český výplach. Český tvůrce nemá fantazii, nemá vizi, nemá představivost, nemá nápady a mnohdy vůbec nemá ani talent!!!! O to více si vážím té hrstky tvůrců, kteří mě vyvedou z omylu. (21.02.2016)

Včera v noci jsem si zapnul film, který mě musel chytnout do pěti minut, jinak bych usnul. A ačkoli jsem si nepustil žádný akční thriller, vydržel jsem a tohle nenápadné dílko si vychutnal. Taky jsem v životě chtěl mít někdy takovou kavárnu-ostrova, jako si pořídila Johanka, za jejíž ztvárnění si Terezka minimálně nominaci na Lva zasloužila, bohužel v témže roce se na plátna kin vrátila Alena Mihulová. Mužské osazenstvo se také předvedlo, Stach je výborný vždy, ale například Orozovičův výkon se mi poprvé líbil. Celkově moc pěkný, komorní film bez překotného děje, ale s několika hezkými myšlenkami a sympatickým melancholickým nádechem. (10.07.2016)

Název filmu mne velice lákal, tož jsem si na něj udělal čas. ...Poté co jsem vyňal sirky spod víček a obrečel ztrátu 93 minut života, jal jsem se hledat klady díla. Každopádně jsem si nemohl neuvědomit, že žiji velmi spořádaným a bohatým životem a mí známí (natož rodinní příslušníci) jsou skvostné osobnosti. Všichni nadávají, kterak stát podnikatelům hází klacky pod nohy a eljle, stačí mít bordel v hlavě a podnikatel neřeší EET, DPH, daně, nájem prostor, odpady, dodavatele o hygieně ani nemluvě – jak snadné řešení! Rozhodne-li se podnikatel totálně překopat předmět podnikání – žádný problém! Akorát na to masážování je sakriš nutné něco znát – překvápko! Když si maminka Johanky počišťuje pivištětem potřísněný ohoz, počítal jsem se striptýzem, jak tomu bývalo v mnoha filmech, kde Ivana Chýlková hrála. Pravda, i když vnady nikdy nebyly zcela top (při té výšce to snad ani není možné), vždy bylo na co čubrnět. Zajímalo by mne, zda jí scénář striptýzek předepisoval a velmi rozumně si ho odpustila... Na můj vkus a zvyklosti nynějších CZ filmů (i historických, ba dokonce i životopisných) mi chyběl alespoň jeden brutální sex či trochu toho násilíčka. Partneři se, při sebemenším nesouladu, jen posílali do háje a rozcházeli. Že by to mělo být návodné chování formující divactvo, natož jeho cílovou skupinu? Za mne děkuji, nechci. No nic, leč nemohu se zbavit přesvědčení, že proinvestovanému oběživu by bylo daleko lépe třeba v domově důchodců či podobném zařízení. (11.06.2018)

Na Laputu sa celkom príjemne pozerá, možno je to ale len vďaka Voříškovej, inak keď sa človek začne zapodievať scenárom, tak zostáva po pozretí skôr pachuť na jazyku. Johanka má hipsterskú kaviareň, kde ale za barom sedia klasickí českí chcípáci s čapovaným pivom alebo vodkou. Johanka sa nevyzná nielen v tu prítomných chlapoch, ale ani sama v sebe. Prvú polovicu filmu sa rieši, kto sa s kým vyspal alebo kto by sa s kým vyspať chcel, respektíve s kým by kto chcel mať dieťa, alebo kto je s kým už dokonca ženatý. Celá zápletka je nakoniec ale iba o tom, či Johanka urobí z kaviarne-pivárne masážny salón, čo pôsobí vzhľadom na fakt, že má stále plno, ako úplne na hlavu postavený nápad. Nemám vôbec nič proti pocitovým filmom, ide ale o tak obtiažny filmový smer, že nakrútiť ho kvalitne je veľký kumšt a Šmíd na to zrejme nemá. (17.07.2020)