Dárek

Jauvajs. Tenhle dárek mě docela solidně majznul po čumáku. Normálně si na psychopaťárny podobnýho kalibru až tak úplně moc nepotrpím, ale čas od času se vyplatí udělat výjimku. Parádně zinscenovaný a zahraný minimalistický thriller který mě dostal především svým zpracováním a vychcanou hrou na dvě strany. Na jednu stranu rozehrává psychologickou hru kočky s myší, na stranu druhou se divák musí pořád zamýšlet jestli to celé není ve skutečnosti úplně jinak. V tomhle ohledu bravo. Podobných snímků který si umí takhle pohrát z nebohým filmovým konzumentem se v poslední době moc netočí. Jenom snad některý ty místy až hororový prvky a pár primitivních bafaček si mohli odpustit. K danému pojetí filmu a jeho celkovému vyznění to moc nepasuje. No a po pravdě ani ten šokující a nepředvídatelný konec zase až tak šokující a nepředvídatelný není, ale i tak mě to slušně rozstřelilo a jako tip na zneklidňující zážitek to můžu rozhodně doporučit.85% (27.09.2015)

Slušně zabalený dáreček, nicméně v ´Líbánkách´ se velmi podobného tématu chopil Hřebejk s mnohem větší působivostí a grácií. Tomu filmu se po řemeslné stránce nedá vytknout nic, navíc za tu jednu brilantní lekačku dávám palec nahoru, ale ze závěrečné pointy jsem si na zadek nesedl a tak nějak to ze mě vyšumělo. Ale jako debut dobré, Joele Edgertone. (10.04.2016)

Na Joela, jako herce jsem si už za ty roky zvykl. Jako na režiséra, mi to asi zabere krapet více času. Pokud ale všechny jeho budoucí filmy budou jako tenhle, budu víc, než spokojen. Solidně výstavěné drama s tlumenými hereckými výkony a překvapivou pointou na závěr. Ještě, že já byl ve škole dycinky hodnej kluk... (27.11.2015)

Dárek je snímek, který je s blížícím se koncem lepší a lepší a stále méně vám dovolí odpoutat zrak od obrazovky. Zejména závěr se nese v duchu pěkně hutné pointy, co v divákovi musí nějaký čas zůstat. A ponaučení z Edgertonova počinu? "Nečiň druhým to, co nechceš, aby bylo činěno tobě", případně že karma opravdu existuje..? :) (20.07.2016)

„Vidíš, co se stane, když lidem otrávíš jejich myšlenky lží?“ Čekal jsem, že min. závěr mi celý dojem zkazí, ale k tomu nedošlo, právě naopak. Film jsem si užíval už od začátku. Pomalé seznamování se s postavami, klid, pohoda. Pak úvodní setkání, trocha pozornosti a vlezlosti, pak obě v podstatně větší míře, první lež a najednou zlom. Strašně mě bavilo, jak divák tápal, co je vlastně starý spolužák zač, ale zároveň tušil, že se Simon ke Gordovi asi kdysi nezachoval úplně dobře. A jak se stupňuje „přátelskost“ podivína, přibývá chvilek napětí, objeví se nějaká ta lekačka a houstne atmosféra, i díky zdravotnímu stavu hlavní hrdinky (anebo ne?). Poté přijde závěr, skvěle gradovaný pomocí dárků, a člověk je šťastný, že film neskončil jako mnoho podobných žánrovek, ale zaútočil na divákovu empatii. Pár věcí zde trochu drhlo, někdy se film zase snažil být až moc „cool“, ale nic to nemění na tom, že jsem z něho nadšený a hodnotím silnými 4*. „Víš, ty jsi možná s minulostí skončil, ale ona s tebou ještě ne.“ - „Co? Co tím myslíš?“ - „To se jen tak říká.“ (09.02.2017)