Královský slib

To zase Milan jednou plave proti hlavnímu proudu. Po dlooouhé době „novodobá“ (ne)pohádka, na kterou se příjemně kouká a člověk při jejím sledování nezažívá pocity zmaru a nedostává tik střídavě do pravého a levého oka. Tím nechci rozhodně tvrdit, že se přibližuje (natož) dosahuje kvalit těch starších „klasik“, ale není to takový (do očí bijící) kýč, jako 90% novodobých pokusů o „něco jako pohádka“. Prostinký příběh, civilní herecké výkony (výborný Jan Kraus), nádherná příroda (to je oslava krás země české), má to nadhled a v mezích možností to i baví (teď mám na mysli zejména glosy Jana Krause). Nevím, jak vám....mně to ke spokojenosti stačí. Takhle nějak si představuju novodobou pohádku pro celou rodinu, ikdyž si neodpustím poznámku, že ji nejvíce ocení odrostlejší publikum. (Možná) se ale mýlím. P.s. chvíli jsem měl obavy, jestli se tam neobjeví i býv. pan mluvčí hradu Ladislav Špaček a nevezme tu „Etiketu“ do vlastních rukou. Ta v podání pana Somra možná nebyla tak úplně podle bontonu, ale byla rozhodně zábavnější..... 60% (26.04.2011)

asi hodinu před koncem přijdete na to, jak to má dopadnout a pak už jen sedíte a čekáte, kdy už to konečně někoho napadne...plus všechny další výtky - ani jeden záporňák, moc pomalé, absolutně nesehraní herci, Jan Kraus, který mi leze na nervy, nespecifikovaný žánr...jestli takhle mají vypadat moderní pohádky, tak to ať se radši žádné netočí. (01.10.2004)

Konečně nějaká novodobá, netuctová pohádka. Hvězdičku ubírám za Davida a Lucii. Já ty dva skutečně nemusím. Kraus mladší je mi na pohled tak děsný jak můj pohled do zrcadla po včerejším veselí a dnešním střízlivění. Jinak díky zajímavým leteckým záběrům, západům slunce, koním a hlavně díky úžasné hudbě, měla pro mě pohádka velice příjemný šmrnc. Hlavně hudba má lví podíl na přitažlivosti celého děje. Ona a až hříšně charismatický Maroš Kramár přirozeně. Ani mi nevadila nepřítomnost záporné postavy. Úplně vystačila neuvěřitelná natvrdlost hlavních mužských představitelů. Člověk by se mohl unaznačovat, ale pokud si vyloženě o něco doslova neřekne, chlapovi to nedojde. (01.01.2017)

Vůbec největší chybou celé pohádky je...že to není pohádka. Nebojuje se proti žádnému zlu, nejsou tu kouzla, čáry a vlastně ani láska. Zůstal tu jen slib a tak více než pohádku film připomíná historický TV film. Nerozumím tomu, jak si tvůrci mohli myslet, že by tohle mohlo zaujmout děti, pro které by pohádky primárně měly být určeny. A hlavně, jak by tohle mohlo zaujmout vůbec někoho. Vždyť snímek nemá žádný děj. Pořád dokola se žvaní o tom, že král něco slíbil a musí to dodržet a po Krausově nacpávání se kuřetem a jedné vtipné hlášce opět slib, přestávka, slib...atd. Přičemž zhruba po třiceti minutách je jasné, kam film směřuje a aby toho nebylo málo, rozřeší se vše v poslední minutě. A tak nebýt právě Jana Krause, kterého jsem měl na mysli i výše, nebyl by zde zastoupen ani humor, kterého i tak je zde jako šafránu. Zbývá se už jen ptát, zda tvůrci alespoň tuší, čím by měla být pohádka pohádkou. (03.04.2018)

Tak toto pánové a dámy rozhodně není žívá voda pro dnešní pohádku. Troška je likviduje svou děsivou poetikou, mnozí filmaři je zas neumí správně uchopit a napsat. No a Královský slib je něco mezi tím. Hanzlík sází na atmosféru středověku, což vůbec do pohádky nepasuje (výjimkou jsou Tři oříšky pro popelku od Vorlíčka), navíc děj je skoro nepohádkovi, s absenci humoru (to se netýka přesně obsazeného Krause) a fantasie. Celkově je Královský slib lehce podprůměrným snímkem pro děti, inspirovaný severskou produkcí, jenž se do české kotliny pranic nehodí. (26.06.2007)