Morgiana

Dekadentné, pomalé, krásne...v bývalom Československu takéto filmy vedel točiť zrejme iba Herz. P. S. odkaz pre Radima: autorom knižnej predlohy nie je Green ale Grin. BTW, geniálny ruský autor snových príbehov s vôňou mora a exotických diaľok, ktorému sa občas šmyklo pero a napísal aj horor ako remeň. (03.09.2006)

Silně stylizované psychologické drama Morgiana završující Herzovo vrcholné tvůrčí období mezi lety 1968 až 1972, neboť poté již na vše dolehl příkrov normalizace, která (nejen) Juraje Herze omezila v tvůrčí svobodě a později dohnala až do emigrace... Morgiana v sobě spojuje obě linie dvou nejznámějších a nejhodnotnějších Herzových filmů - psychologickou drobnokresbu předchozích Petrolejových lamp (brilantní studie rozkladu života sifilika) a hororovou fascinaci fanatismem Zla úkladně usilujícím o životy svých nejbližších (hororově laděný Spalovač mrtvol). Z obého pak povstává sugestivní příběh o dvou sestrách, jejichž symbolické propojení naznačuje nejen skvostná herecká dvojrole Ivy Janžurové - barevné rozlišených do bílé a černé (přičemž to je doplněno o třetí tajemnou výslednici obou sester - postavu v červeném). Originální je rovněž secesní stylizace celého snímku, za kterou především v podobě extravagantních kostýmů stojí výtvarnice Ester Krumbachová. Morgiana má v sobě cosi z tajemna gotického hororu, opojení dekadentní atmosférou přelomu století, s tím spojenou náklonností k psychotropním a halucinogenním látkám (Herzovu otevřenost k podobnému tématu lze vystopovat též v postavě morfinisty ze Spalovače mrtvol), z literárního romantismu (a byronismu), dozvuků expresionismu, nese si v sobě odkazy k výše zmíněné secesi... Morgiana je velký film, každopádně vždy bude jako ona příslovečná černá sestra stát ve stínu své výraznější bílé předchůdkyně, vždy bude jen stínem mnohem jasnějšího svitu famózních Petrolejových lamp... (26.12.2011)

Poprvé mě mátlo, že se Morgiana nejmenuje jedna ze sester, ale kočka. K dosažení jedinečné atmosféry přispěl i výběr exotického místa, výrazné líčení a kostýmy. A samozřejmě hodná, zlá Iva Janžurová. Hodně mi to připomínalo Valerii a týden divů. Ve filmu zazní hudební motiv který Fišer použil i v Arabele. (25.05.2014)

Tenhle film jsem si matně pamatovala z dětství a i ty střípky vzpomínek byly ostré a zneklidňující. Filmy Juraje Herze mě vždycky deprimovaly, Morgianu nevyjímaje. Iva Janžurová je zde skvělá, dokonale zvládla zahrát obě sestry a nebyl problém je vnímat jako dvě zcela odlišné bytosti. Škoda té přílišné extravagance, film se v ní doslova utápí, ale mám takový dojem, že to byl Herzův záměr. Byla opravdu hrůza sledovat, jak kamera zabírá detaily té masky, kterou měla Janžurová na obličeji. (07.08.2008)

Za mňa pomerne zvláštny film, ktorý ma až tak nenadchol, no mám nesmierne rád Ivu Janžurovú, ktorú vnímam ako jednu z najlepších herečiek na území ČS-r. vôbec, pričom musím taktiež uznať, že snímok skutočne disponuje osobitou, hádam aj temnou atmosférou. Ja osobne si však nemyslím, že by mala byť táto rola pre Janžúrovú životnou, i keď je v tomto filme skvelá od úvodu, až do úplného konca. Čo sa týka hodnotenia, bije sa to vo mne, no alibisticky sa prikloním k názoru väčšine. (25.11.2021)