Extrémní předsudek

Walter Hill si zahrál na Sama Peckinpaha a zvládl to víc než dobře. Neowestern, který po většinu času působí jako by byl klasickým westernem. Jen místo koltů tu mají hlavní slovo brokovnice, pistole a samopaly a místo na koních se jezdí v autech. Z Peckinpahových filmů mi nejvíckrát přišlo na mysl Getaway (kde je ovšem Walter Hill autorem scénáře) a v závěrečné části pak zejména Divoká banda. Z herců nejvíce zaujala stylová hlavní dvojka z obou stran zákona (Nick Nolte a Powers Boothe). Ve vedlejší úloze drsně zářil William Forsythe a potěšilo vidět opět v něčem i Mariu Conchitu Alonso, známou z kultovního Polibku upíra. Rozhodně bych neváhal zařadit tento Hillův kousek mezi 100 (a možná i 50) nejlepších westernů, které jsem kdy viděl. A to přesto, že (samozřejmě po vzoru IMDb, které je pro zdejší omezené administrátory Biblí svatou) tento žánr zde paradoxně není vůbec uveden. //// Coby doporučení si dovolím nabídnout malý seznam neowesternů, které jsem prozatím viděl, i s mým hvězdičkovým hodnocením (řazeno od nejnovějšího k nejstaršímu): The Devil All the Time (2020) ***, Wind River (2017) *****, Hell or High Water (2016) *****, Cold in July (2014) ***, The Way of the Gun (2000) ****, Gunmen (1993) ***, Extreme Prejudice (1987) ****, Near Dark (1987) *****, Hud (1963) ***, Lonely Are the Brave (1962) ****. PS: V seznamu neuvádím filmy, které sice bývají občas do škatule neowestern řazeny, ale dle mého chápání tohoto subžánru jde buď přímo o westerny (tzn. odehrávají se v dobách Divokého Západu) nebo jsou westernu tématicky i pojetím až příliš vzdáleny. (31.01.2023)

Další chlapácká, westernově laděná Hillova podívaná (a po Driverovi jeho další souboj dvou mužů na opačné straně zákona), tentokrát se zřetelnými ozvuky Divoké bandy (mexické pohraničí, krvavé přestřelky, závěrečný masakr). Žádná taková klasika se nekoná (i když já nikdy nebyl fanda Bandy), scénář je holt slabší, chybělo mí víc akce a nesedl mi Nolteho sucharský zarputilý ochránce zákona, ale silné obsazení potěší a záporák v podání Powerse Boothea, který má všechno, jenom ne někoho, s kým by si mohl popovídat, byl dobrý. (04.11.2009)

Extrémní vypalovačka, donutila mě konečně některému filmu Waltera Hilla udělit pětihvězdu (ne, že bych dříve již minimálně 2x kolem ní nepřešlapoval :)). Skvělá atmosféra dýchající navzdory modernímu prostředí závanem drsného westernu, zajímavě gradovaný děj s dlouhodobým policejním bojem proti drogové síti a osobním sporem s vrcholem v jedné „osobní“ přestřelce navrch, charismatický Nick Nolte (5 let po první spolupráci s režisérem v 48 hodinách) coby stylový šerif s bílým kloboukem a přesně mířenou brokovnicí... a těch silných kladů je samozřejmě víc. Navíc když to točí jeden z těch režisérů, kteří dokážou s akčním žánrem pracovat osobitěji, než většina ostatních, a spoléhají vedle akce přibližně stejným dílem i na řádně propracovaný scénář. Seriózněji plynoucí děj nepostrádá vhodně přítomný nadhled a osobně mě u Hillových filmů vždy dostane, když se ve vrcholné akci (často ve stylu náhlého překvapení) objeví za jedním z bojovníků celý dav jeho přívrženců vyzbrojených do velkého boje. Přestože výjimečně Walter vyměnil hlavního skladatele, ruka Coodera, tentokrát uvedeného v titulcích jako hudebního dramaturga, se opět nezapřela. Návštěva mexického salónu překvapila mj. zjištěním, jak hezky může znít nezvyklá kombinace sóla na trubku se sólem na housle, a Goldsmith přispěl nejen do závěrečných titulků úžasnou majestátnou melodií. [90%] (22.01.2023)

Jak udělat film, který by námětem, prostředím a podáním, jako by z oka vypadl Samu Peckinpahovi, ale přitom nekopírovat jeho režisérský styl. Přestřelek mohlo být více, ale ty, co tu jsou, jsou parádní. Navíc je film obsazen hodně drsňáky. Byť i v té době nebyli nejznámější a dnes se po nich slehla zem, jako Nolte, Boothe, Ironside, Torn, Brown a Forsythe. (06.11.2010)

Ve většině svých filmů se W.Hill obrací k westernovému žánru, zde v moderních kulisách americko- mexického pomezí. Příběh dvou bývalých přátel, texaského rangera (N.Nolte) a drogového barona (P.Boothe, jinak sympatický seriálový Phil Marlowe) režíruje jistou rukou s odkazy na S.Peckinpaha, v hudební složce J.Goldsmith zajímavě mixuje mexický folklór s elektronikou. (26.01.2007)