Milenci v roce jedna

Krásný dramatický milostný snímek s výborným obsazením rolí dvou milenců, ona je stižena hrůzami války, které prožila na vlastní kůži a on je stižen netknutostí svého přesvědčení a volnomyšlenkářství, ona poznala krutost reality, on si idealizuje realitu a vybásňuje svůj životní příběh, dokáží se tyto dvě individuality přijímat a souznit spolu...?!!! (22.02.2011)

Dvojice zastižená v poválečném období, kdy je ve ztracených ideálech těžké hledat další smysl života. Někdo na to jde přes šestákový optimismus, jiný (jiná) přes vynucený pragmatismus. Režijně skvěle rozehraný příběh se časem rozběhne (teda spíš rozchodí, páč hlavní dvojka pořád někde tápavě šmajdá) málem do ztracena. Naštěstí na konci vše zachrání usměvavé oči Marty Vančurové. (26.11.2013)

Vcelku jsem si již z Balíkovi filmografie oblíbila Slečnu Golem a Šílený kankán, Milenci v roce jedna mohou bez problému následovat. Obecně sice trpím při nedostatečně dobově řešené výpravě, pokud se filmy odehrávají v nějaké konkrétní minulosti (zde máme například roky 1945 a 1946), ale několik zajímavých formálních nápadů na úvod a rámování Otčenáškova příběhu dokumentárními záběry z pražského povstání vytváří nad očekávání vhodnou půdu proto, aby se romance mezi křehkou Vančurovou a myšlenkově rozevlátým Preissem mohla odehrávat spíše v nadčasové rovině, nežli té historické. Zajímavý přístup, zajímavá romance, mile zakomponovaný nápad spojit lásku partnerskou s láskou ke kinematografii. (20.08.2016)

Oceňujem, že ČT zaradila do vysielania tento film, už dávnejšie som ho chcela vidieť kvôli jeho nominácii na Oscara, viacerým festivalovým oceneniam a v neposlednej miere aj kvôli hereckému obsadeniu. Film pôsobí príjemne poeticky, so smutnou afmosférou doznievajúcich vojnových zážitkov, ale nádej, ktorá sa nenásilne a bez zbytočnej eufórie opatrne prediera na povrch je prísľubom nového života a je veľmi príjemná - ako postupný úsmev hlavnej hrdinky. Preiss a Vančurová podali výborné herecké výkony, zvlášť Vančurová zvládla traumou poznačenú Helenu veľmi presvedčivo. K maximálnemu hodnoteniu mi chýbal kvalitnejší scenár a zásadnejší postoj k morálnej dileme, ktorú museli hlavní hrdinovia riešiť v závere filmu. (12.05.2011)

Vlastne som si tento film pozrel iba preto, že i pre mňa bol rok 1946 rokom jedna. Poetické filmy hodnotím podľa vyvolanej odozvy. A tá v tomto prípade nebola priaznivá. Omšelý príbeh, množstvo klišé a neprirodzene prehnaný prejav Viktora Preissa ma skôr rozčuľovali, než nadchýnali. Na druhej strane som ocenil množstvo krásnych záberov i štandardne nenápadný a preto dobrý prejav Marty Vančurovej. V inej dobe by bolo možné viac vyťažiť z morálky a svedomia statočných občanov, ktorí si prerozdelili židovské majetky a ich vlastníci sa v rozpore s očakávaniami vrátili. Len by to nemohol režírovať Balík. (22.05.2011)