Rozdvojená duše

Přepsáno v červenci 2018. Rozdvojená duše je psychologické drama s prokreslenou schizofrenní atmosférou. Romantická linie na Hitchcockův způsob bývá ve jménu hollywoodského úspěchu naivnější, než by musela a měla by být. Rozdvojená duše není výjimkou. Na Freudovu psychoanalýzu se pohlíží zvědavým dětským pohledem, účelové zjednodušení je srozumitelnější pro širší diváckou obec, potřebná je zejména v Americe. Finanční úspěch je na prvním místě vytyčených cílů. Vychutnat si lze ironickou zlomyslnost, charakteristický poznávací znak Hitchcocka. Potěší herecká stránka i analytická snová sekvence. Nejsličnější tváří je ovšem atmosféra. Tísnivě rozervaná, záměrně matoucí a existencionálně vyhraněná. Hlavní postavou psychologické psychoanalýzy je Dr. Constance Petersen (příjemná Ingrid Bergman), uznávaná psychoanalytička vermontského sanatoria Green Manors. Pragmatický povrch odmítá intuici, vědecké uchopení nepůsobí intimní krvavé šrámy. Zlomyslnost osudu ji náhle podlomí kolena a maskulinní pohled na ženské pohlaví nemilosrdně provokuje a hanobí. Žena se chce povznést nad význam mužské ozdoby, u Hitchcocka nedostává na výběr možnosti. Hlavní mužskou postavou je Dr. Anthony Edwardes alias John Ballantyne alias John Brown (sympatický Gregory Peck, jako malý Joel Davis), nový ředitel psychiatrického ústavu. Nakonec jediným cílem se stává vlastní minulost, vlastní podstata a celkové pochopení. Vnadná žena v náruči je bonusem navíc, udává rytmus kroků a povzbuzuje v úsilí. Důležitou postavou je Dr. Alexander Brulov (velmi dobrý Michael Chekhov), vitální starý psychiatr a bývalý učitel Constance. Stává se ostrůvkem pomoci, potenciální nebezpečí schizofrenie je tlumeno bromidem. Výraznější postavou je Dr. Murchison (zajímavý Leo G. Carroll), ředitel Green Manors a uznávaný psychiatr na nuceném odchodu do penze. Z dalších rolí: Constanciin kolega a neúnavný nápadník Dr. Fleurot (John Emery), ochotný a zmatený detektiv newyorského hotelu Empire State (Bill Goodwin), nevyzpytatelná pacientka sanatoria Mary Carmichael (zajímavá Rhonda Fleming), spolehlivý zřízenec ústavu Harry (Donald Curtis), nebezpečný pacient s komplexem viny Garmes (Norman Lloyd), neurvalý svůdce z Pittsburghu (Wallace Ford), vyšetřující detektivové poručík Cooley (Art Baker) a seržant Gillespie (Regis Toomey), či další psychiatři z Green Manors Dr. Graff (Steven Geray) a Dr. Hanish (Paul Harvey). Rozdvojená duše má jedinečnou atmosféru odvrácené strany lidské duše a zlomyslně hravý průběh děje. Amnézie, komplex viny, romance, prestiž. Příjemné, nikoli výjimečné. (07.09.2009)

Velmi dobrý psychologický thriller Alfreda Hitchcocka, který trochu předznamenává vznik jeho mladšího a známějšího filmu Psycho. Je zejména třeba ocenit výkony hlavních představitelů (Ingrid Bergmanová i Gregory Peck jsou zde moc dobří) a oscarovou hudbu rakouského komponisty Miklóse Rózsa. Menší lahůdkou je zde snová scéna, na které se podepsal surrealista Salvador Dalí. Pěkný a originální film-noir. (07.08.2011)

Noční filmový klub na ČT2 poslední dobou válí :) Film, který se vysílal půl hodiny po půlnoci, mě udržel bdělého až do konce. Alfred Hitchcock mě mile překvapil tím, že se vyhýbá filmovému stereotypu psychologa coby roztržitého idiota, který si pomocí svého oboru léčí vlastní psychické problémy. Namísto toho rozvíjí napínavou zápletku mixnutou romantikou - pokud se vám líbila Ingrid Bergmanová v Casablance a Gregory Peck v Prázdninách v Římě, pak nelze než tento film doporučit, chemie hlavních představitelů funguje stejně dobře i zde. Rok 1945 pro historii jednoznačně dopadl příznivě - skončila 2. světová válka, a na svět přišel tento (trochu přehlížený) thriller :) Poznámka: za vidění stojí už jen kvůli scéně, kterou pro film vytvořil S. Dalí, byť se asi dá dohledat i někde na YouTube :) (18.04.2011)

V tomto filme režiséra Alfreda Hitchcocka ide o psychoanalízu, metódu ktorou moderná veda lieči emocionálne problémy zdanlivo duševne zdravých ľudí. Analitik sa snaží presvedčiť pacienta, aby hovoril o svojich skrytých problémoch a starostiach. Chce dosiahnúť to, aby otvoril dvere do svojho vnútra. Akonáhle komplexy, ktoré pôsobia pacientovi obtiaže odhalí a správne ich vyloží, choroba aj duševné zmätky zmiznú a diabli šialenstva sú z ľudskej duše vyhnaní. **** (17.09.2015)

(1001) I když to je ze začátku trochu zábavné, sledovat ploché bezkrevné figurky pokoušet se vyvozovat z detailů bez kontextu pravdy o životě, tak při celovečerním formátu to může diváka silně unavit a neuspokojit. Ale možná jsem jenom zaujatá, protože film, co takhle znevažuje básníky, si o to vyloženě říká. U filmu s tímto přístupem k emocím nemám moc možností k rozjímání kromě zasněných odhadů, kolik centimetrů asi měří Gregory Peck. Můj další problém je v tom, že velmi špatně přijímám temnotu ve filmech, které jsou doplněny rozjásaným orchestrálním doprovodem. Proslulý sen je rozkošný, ale zbytek filmu je hodně statický, drama příliš chtěné v kontrastu s tím, jak nechtěně směšně některé (klíčové) situace působí. (14.06.2015)