Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Bartek CierlicaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Aňa Geislerová, Martin Finger, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Karel Dobrý, Sabina Remundová (více)Obsahy(1)
Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
Za mě o stupínek lepší než předchozí Rodinný přítel. Film se má točit kolem postavy holiče, která si naštěstí prostor nekrade jen pro sebe a opět divák prožívá rodinné drama se starými známými v poválečné době. Počátek plyne v lehkém, úsměvném tempu a k mému překvapení se Dezertér mění v docela silné, hutné drama. Rozum zůstává stát nad samotnou postavou Dezertéra a občas to chtělo větší ucelenost děje. Naopak, proti předchozímu dílu se daří vystihnout dobu mnohem drsnějším způsobem a z praktik socialismu běží místy mráz po zádech. Závěr, předávání štafety novým hercům mile překvapí.....8/10 ()
Sám se tomu divím, ale Dezertér se mi líbil víc. Hlavně to bude lepším zacílením na dobu, ve které se druhý snímek odehrává a poté hlavním hercem. Jiří Macháček je výraznější a lepší, než Ondřej Sokol, který se téměř celý díl plaše díval na Aňu Geislerovou a kolem nich, tu očividněji, tu méně, proplouvala válka. Tady se doba v životě hrdinů odráží podstatněji, je přítomno více třecích ploch i více humoru. Obezřetných 70%. ()
Druhý diel Hřebejkovej trilógie "Zahradnictví: Dezertér" je rozhodne krok vpred oproti prvému filmu, ktorý ma skutočne nebavil. Hoci v prvej polke ma celkom držal, tak potom sa to rozsypalo do absolútneho zúfalstva a tragédie. Tentokrát sa sústredíme na strýka Ota, manžela Ely. A musím povedať, že jeho postava bola podľa mňa veľmi zaujímavá. A čo sa týka toho posteru, myslím si, že to hovorí úplne všetko. Po dopozeraní filmu som mu porozumel. Oto si prejde hold rôznymi obdobiami a každé bude niečím príznačné. Je to v reálne aj vtipný aj smutný film. Najmä keď si človek uvedomí, aké veci sa tu diali počas obdobia po vojne. A najviac to asi vystihuje Jindřichova veta: "Je to ako rakovina. Rozkladá nás to zvnútra." A najmä vojna trvala 6 rokov, toto obdobie tu bolo 41 rokov. Dlhých rokov. Ja som ich síce osobne neprežil, ale vrátiť by som sa k nim asi nikdy nechcel. V závere to dostane tú horkosť, ktorá nejako prichádzala aj v prvom filme. Tam to ale akosi nefungovalo. Tu je to spracované dobre. Herci podľa mňa podávajú dobré výkony, príbehy sú podľa mňa spracované dostatočne dobre na to, aby ma zaujali a bol som zvedavý kam sa posunú a ako to celkovo dopadne. Dúfam, že v tomto štýle budeme aj pokračovať. Jindřich tu ukáže viac ako naposledy a som tomu rád. Tu mi jeho postava aj celkom sedela. A jeho hlášky tu boli dobre vypracované. Sú tu silné momentky, ktoré ma dostali a najmä si človek uvedomí z filmu ešte jednu vec. Peniaze človeku šťastie neprinesú. Som rád, že som film videl. Hodnotenie. B ()
Funguje to asi 50 minut, nějak. Pak se to nečekaně a nepochopitelně zhroutí do sebe. Nefunkční model, který předpokládá velkou znalost dobových souvislostí, aby člověk věděl, o co právě jde (i když se většnou nedá v ději zorientovat, v jakém roce konkrétně se nacházme, pokud se zrovna někdo nezmíní, že umřel Stalin), ale zároveň k tomuto holému konstatování nejtypičtějších projevů popisované doby nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Scéna s ruským vojákem a vojákyněmi je sama o sobě skvělá jako groteska, ale v celku filmu působí nevěrohodně a přepáleně. (spoiler) A nikdy u žádného jiného filmu mi nebylo tak nekonečně ukradné, že hlavní postava spáchá sebevraždu - protože prostě není funkčně vykreslená, což se týká scénáře i jejího hereckého představitele. Jen o něco málo lepší než Rodinný přítel. ()
O třídu lepší než Rodinný přítel, zajímavější dějová linka, více exteriérů a hlavně hlubší dobový kontext odrážející se v osudech hlavních postav. Komunisti byli svině ( ..jsou a budou ) a tehdejší atmosféra utahování šroubů a eliminace kohokoliv jinak smýšlejícího ( nedejbože živnostníků) naprosto precizní, z čehož jen vybočí taškařice, která přeskočí do žánru absurdní komedie ve scéně, kterou bych pracovně nazval " Rusky jdou k holiči" - ale tam jsem šel smíchy do kolen. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (6)
- Rohnova (Martin Finger) hláška: „Chcete zpochybnit, že naši vlast osvobodili američtí a britští spojenci? Jsme ještě v Parze nebo někde ve stepi?“, je poměrně zavádějící, když si uvědomíme, jakou část Československa osvobodila Rudá armáda (včetně Prahy) a jak velkou část osvobodili ostatní spojenci. (Mensor)
- Celá trilogie byla natáčena převážně v Žatci, z části i za použití místního komparzu. (Frontie)
- Tato epizoda se odehrává v letech 1947-1953. (Varan)
Reklama