Reklama

Reklama

Zahradnictví: Dezertér

  • Česko Zahradnictví: Salon Valentino (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (151)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zatímco v Rodinném příteli si mohu hledat množství kvalit pro budoucí četné reprízy již nyní - neb je to lehčí melodramatický žánr - s Dezertérem budu opatrnější. Jeho kvality jsou opět výrazné, nicméně natolik niterné a syrové drama není skutečně procházkou rajskou zahradou a opakovaně prožívat ty groteskní a surové situace zas a znovu je divácky náročné. Pikantní jsou všechny detaily i celková vyznění těch dramatických oblouků a lidských osudů. Například pouhým obsazením Zuzany Mauréry do vedlejší role v dílčí anekdotě v kadeřnickém salónu už Hřebejk udává tón celé scény, nebojí se ale zároveň zůstat při komediální epizodce v hořkosladkém vyznění, což je velmi cenné. Bylo by ostatně velmi falešné točit čistou komedii z těch přelomových let. Děkuji a těším se na uzavření celé trilogie. ()

xxmartinxx odpad!

všechny recenze uživatele

Já fakt nevím. V podstatě Hřebejkovi pořád fandím, neustále mu nadržuju, opakovaně hledám logická vysvětlení, proč poslední roky dopadá, jak dopadá, a chytám se každého stébla (Učitelka, Pět mrtvých psů) jak hledat naději, že z něj ještě něco vypadne... ale tohle je už neomluvitelné. Tohle je brutálně špatné ve všech ohledech, nehodné lidí, kteří v životě natočili víc než pět minut narozeninové oslavy na mobil. Tady už musí končit smířlivost, je potřeba prostě říct, že tenhle antifilm, ve kterém tvůrci pomalu nedokážou dát k sobě dva záběry tak, aby vytvořily smysl, neměl spatřit světlo světa. Je až fascinující snažit se pochopit myšlenkové pochody filmařů, kteří tomuhle věnovali dny, týdny, měsíce své práce a nakonec to v této podobě pustili do světa. Doufám, že se to bude alespoň jednomu člověku líbit, abych si mohl přečíst, jakou optikou by se teoreticky dalo dojít k tomu, že tohle je legitimně napsaný, natočený a sestříhaný film za miliony, který jde do široké distribuce. Je pro mě vážně nepochopitelné udělat film na profesionální úrovni až takhle špatně, bez jediné vykupující kvality. ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

Hřebejkova a Jarchovského představa jak se dělá "velký film", kde se nelítostně transformují postavy na pozadí brutálních dějin. Škoda akorát, že se po celou dobu u toho hihňáte jak dementi, protože tahle umělecká usnažená opocenost fantasticky akceleruje totálně obscénní (ne)vedení herců a vypatlaný scénář. Hřebejk zjevně vůbec nemluví účinkujícím do toho, jak mají své postavy pojmout, takže ty se všemožně pitvoří ve snaze vybudovat silné charaktery. Macháčkova "dramatická proměna", která ho nutí střídat několik hereckých poloh, kdy přehraje za horizont bezpečně všechny, je snad nějaká reminiscence na Bruno Dumonta. Jarchovský už dobrých deset let netuší, jak spolu mluví lidi, podle mě ani nečte nic jinýho než sebe, ale to mu nebrání psát velké historické kusy o tom, jak hodnému, svéráznému gentlemanovi s knírkem a kávomatem slizký Štěpán Kozub, který po holkách háže šutry a nechce se mu makat (protože je komunista!§!!) krade krám. Je to šílený, fakt, skoro se to nedá, ale z nějakýho důvodu si dokáže tenhle tvůrčí tým pořád ohlídat výpravu a kameru, takže to úplně zasypat vápnem nedokážu. Navíc... no díky výše řečenému jsem se u toho vlastně bavil. ()

radaza 

všechny recenze uživatele

Přečetl jsem si tady různorodé recenze...Nějak asi nejsem ten pravý odborník (pro které se ale filmy netočí). Rozeznávám, jestli mě film baví a jestli mi má co říct. A za mě: Dobrý! Bavilo mě to víc než jednička, herci byli skvělí, zasmál jsem se a o tématech přemýšlel ještě druhý den. Doporučuji všem milovníkům českých filmů nebo dějin, kteří neviděli jedničku. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tedy po Rodinném příteli jsem vůbec nic nečekal, ale tentokrát Hřebejk překvapil. V poválečných letech a v době nastupujícího komunistického moru se cítil mnohem lépe, než v letech válečných. Ze sterility, kterou jsem mu v předešlém díle vyčítal, udělal přednost a do filmu se mu podařilo vpašovat dobové nuance, které člověka nutí skřípat zubama. Mnohem hutnější je i rodinné drama, na čemž má výrazný podíl vynikající Macháček. Sledovat proměnu jeho postavy byl zážitek. Ale povyrostl i Finger a použití legendární, byť trochu upravené, Kodetovy hlášky z jeho úst mě nijak neuráželo. Naopak. Líbil se mi konec, takže i když tomu něco málo chybělo, na závěrečný díl už se zase těším. 80% ()

Galerie (24)

Zajímavosti (6)

  • Mixér Pragomix byl dán do výroby v roce 1955, což znamená, že ve filmu nemohl ještě existovat, když se píše rok 1953. (ČSFD)
  • Rohnova (Martin Finger) hláška: „Chcete zpochybnit, že naši vlast osvobodili američtí a britští spojenci? Jsme ještě v Parze nebo někde ve stepi?“, je poměrně zavádějící, když si uvědomíme, jakou část Československa osvobodila Rudá armáda (včetně Prahy) a jak velkou část osvobodili ostatní spojenci. (Mensor)
  • Celá trilogie byla natáčena převážně v Žatci, z části i za použití místního komparzu. (Frontie)

Reklama

Reklama