The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty. ()
Anglický spisovateľ Herbert George Wells napísal v roku 1898 vedecko fantastický román "Vojna svetov", v ktorom opísal agresívnu mimozemskú inváziu na našu planétu. Mars zaútočil na Zem. Bohužiaľ som ešte túto knihu nemal možnosť čítať. Videl som však filmovú adaptáciu, ktorú v roku 2005 natočil režisér Steven Spielberg. No a teraz som si pozrel aj verziu z roku 1953. Tá nie je ani zďaleka tak akčne bombastická ako tá Spielbergova. No určite poteší všetkých divákov, čo majú radi klasické americké sci-fi filmy. **** ()
Nad všemi, kdo se zde pozastavují nad triky a v lepším případě je blahosklonně promíjejí "vzhledem k roku výroby", je potřeba se leda útrpně pousmát. Oscara za efekty film dostal zřejmě náhodou a z technicoloru rozluštíte kde co. No jasně. To jsem se zase jednou rozčílil... konkrétně triková stránka je totiž naprosto úchvatná a kromě samotného závěru, kde už šlo o příliš viditelné kulisy, by z fleku obstály i dnes. To s příběhem je to horší, už samotná Wellsova kniha je zastaralá, naivní a svým způsobem legrační, ale do padesátých let se hodil dokonale. Skvělá je i atmosféra, nevím, na kolik jde o zásluhu režisérovu či velmi dobrého hudebního podkresu, ale kolik filmů z roku 1953 dokáže udržet dnešního diváka v napětí nonstop po celých 85 minut? Výborný, i když (s pochopitelným ohledem na omezenou stopáž) místy zkratkovitý film, který je o třídu lepší než patetičtí Spielberg s Cruisem dohromady. ()
Naivní ani směšné to rozhodně není. Triky jsou sice zastaralé, ale podle toho se film nemůže hodnotit. Na mě to velmi zapůsobilou svojí poměrně depresivní atmosférou a skvělým ztvárněním beznaděje a chaosu v druhé polovině při destrukci Los Angeles. Není to úplně čistých pět, ale moc se mi to líbilo. ()
Ked som film videl pred rokmi na CT, tak ma bavil ovela viac. Dnes mi pripada prilis jednoduchy. Proste taka nonstop destrukcia v ktorej nie je cas na aspon trochu prepracovanejsiu zapletku. Postavy mi pripadali nevyrazne, takze mi boli celkom ukradnute. No a samotne sceny destrukcie su v porovnani s dobovou konkurenciou minimalne o triedu lepsie ale sami o sebe mi uz nestacia, aby ma film bavil. Filmu by bodla aj nejaka poriadna myslienka. Cely cas som vahal medzi dvoma a tromi hviezdickami ale nakoniec davam dve kvôli otravnemu nabozenskemu podtonu behom filmu a hlavne na konci. Uz mi to fakt lezie krkom. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (24)
- Zvukové efekty tepelného paprsku marťanských válečných strojů byly vytvořeny ze tří elektrických kytar hraných pozpátku. Zvuk marťanského křiku poté, co ho Forrester (Gene Barry) zasáhl, byl směsí mikrofonu škrábajícího po suchém ledu a ženského výkřiku přehrávaného pozpátku. (Marek06)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
- Gene Barry (Dr. Clayton Forrester) později přiznal, že hraní ve filmu bylo velmi náročné, protože při natáčení svých scén nikdy neviděl marťanské lodě a musel slepě reagovat na záběry se speciálními efekty, které byly přidány později. (Marek06)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama