Den, kdy se zastavila Země

Remake stylem „shot for shot“ by dnes zaručil zdařilou komedii. Muž s akcentem a dvoumetrovým robotem přistane ve Washingtonu, uteče ze špitálu, ubytuje se v penzionu, pokárá zlobivé národy a odletí. S přihlédnutím k dobové paranoie je to ale geniální počin, jehož nežánrová (nezaložená na napětí a tricích) rovina příliš nezestárla. Existence výrazně označeného nepřítele má větší váhu než světový mír, jemuž dokáže zabránit stejně jenom násilí (resp. strach před nim). Změnilo se za těch padesát let vůbec něco? 80% Zajímavé komentáře: Faidra, Vitason, lakikaki, eye candy (26.08.2010)

Naivní filmík zahalený v typických padesátkových kulisách, třeba když jde ta dívka zastavit robota Gorta, samozřejmě upadne a mi vidíme jak se blíží jeho děsivý stín, nejvíc mi dostala posáž, kde se lidé pokouší rozřezat UFO letlampou:), také krásné přehrávání vedlejších postav, nicméně Den, kdy se zastavila Země není obyčejné laciné sci-fi, kterých tehdy vznikalo snad pět denně, v kontrastu s mírumilovným Klaatem je vyobrazena lidská nenávist, paranoia, sobectví a nedůvěra národů mezi sebou, více než výmluvná je scéna jeho příletu, první, čeho se od lidí dočká je kulka, film reaguje na studenou válku v jejích počátcích, strach z jaderné války je tedy pochopitelně jeho hlavním motivem, ve výsledku z dnešního pohledu se jedná o skvělé retro, které není ani zdaleka hloupé. (02.04.2009)

Sympaťák Klaatu přilétá na Zemi spolu s gumovým robotem 'bez limitů', aby nás varoval, že teď už nám kosmické společenství nebude tolerovat žádné agresivní chování, protože se vznikem atomových zbraní už neohrožujeme jen sami sebe... Bohužel, lidi jsou zabedněnci a tak má čas i na malou procházku Washingtonem./ Takže tohle není žádný sci-fi béčko, jedná se o docela duchaplný film. Efektů je minimum a dojem z nich tak trochu kazí (no spíš zlehčuje) robot Gort, který vypadá až moc vtipně na to, že je ve skutečnosti dokonalým strojem na umravňování planet. No ale tomu budiž odpuštěno, vzhledem k náplni snímku je to totiž beztak vedlejší věc. Původní Day the Earth Stood Still je rozhodně povedená záležitost! (screeny) (13.12.2008)

Na science fiction z padesátých let se člověk nedívá, aby byl ohromen zvláštními efekty. Tyhle filmy v sobě musí mít něco, čím okouzlí vší své někdejší efektnosti navzdory. A tím něčím může dobře být myšlenková hloubka. Ta je zde však stejně povrchní jako dobové modely kosmických lodí a robotických monster (respektive v tomto případě jedné lodi a jednoho monstra). Moudrost onoho mimozemšťana, jenž přichází na barabarsky rozhašteřenou Zemi jako velvyslanec vyspělého kosmu odrází jen osvícenskou důvěru v racionalitu, vědu a pokrok. Tento mýtus rozumu je jen zchromlým pohrobkem devatenáctého století. Nevěrohodný není jen ten papundeklový robot, ale i samo poselství. S touto větší než malou výhradou se jedná o poměrně povedené drama. (23.10.2006)

Na tomto prípade krásne vidieť vidieť rozdiel medzi prístupom k umeleckej forme sci fi v päťdesiatich rokoch a v súčasnosti. Tu sa príbeh ukončuje dlhším monológom hlavného hrdinu smerom k ľudstvu, v súčasnej verzii príde na rad samoúčelná akcia. Posolstvo filmu nezostarne, len sa môže obmieňať podľa konkrétnych problémov danej doby. No nebolo by na škodu byť niekým sledovaný a občas byť upozornený pod hrozbou zničenia, ako ďalej. Treba sa sústrediť viac na príbeh, aby sa pre niekoho tento film vďaka dobovým trikom nestal komédiou. (07.03.2009)