Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Všichni jednou usneme, náš sen se stane skutečností a den začne o půlnoci... Na odlehlém vesnickém sídle si skupinka lidí chce žít vlastním životem daleko od celosvětové katastrofy. Založí svou vlastní fiktivní rodinu a po celou dobu se oddávají neustálým radovánkám, potápí se do úvah o smrti a životě a upadají do nejrůznějších meditací či zdivočelého jednání. V sídle se k ústřední trojici postupně přidávají další lidé a vznikne jakási bizarní komunita existující mimo čas a prostor. Teror fanatického diktátu, kázající spásu v budování „rudé archy“, je však dožene i zde… Jeden z klíčových filmů „slovenského Felliniho“ Juraje Jakubiska, založený na alegoriích a symbolech, měl velmi pohnutý osud. Začal se natáček během Pražského jara 1968, za kamerou stanul sám Jakubisko a scénář sepsal společně s Karolom Sidonom, ale natáčení bylo před koncem zastaveno a film se nedokončil. Italský koproducent sice v roce 1972 uvedl svou verzi snímku, od ní se ale režisér zcela distancoval. Jakubisko se po tvrdém cenzurním zásahu dostal na černou listinu tvůrců a svůj další hraný film natočil až v roce 1979 – Postav dom, zasaď strom. Až po pádu režimu a v opojné atmosféře Sametu se mohl opět vrátit k projektu a po dotočení několika scén s původními herci se film dočkal premiéry, a to po dlouhých dvaadvaceti letech. (Česká televize)

(více)

Recenze (56)

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Po tomto filme prestávam pochybovať, že Jakubisko svojou ranou tvorbou pripomínal Felliniho. Rovnaká absencia príbehu a podobné obrazy, zaujímavé nesúrodosťou prvkov, ktoré obsahujú (viď začiatok môjho komentáru k jeho predošlému filmu). Ale napríklad oproti Amarcordovi, tento Jakubiskov počin vyniká navyše aj nejakým posolstvom alebo názorom. Aj keď je zahalený do pohľadu na neviazanú zábavu niekoľkých bohémov žijúcich na kope, ako to už režisér rád zobrazoval, stále je to posolstvo aspoň čiastočne vidieť. Trochu z kritiky režimu (úbožiaci všetkých krajín, spojte sa - apropo, trezorový film) a trochu z kritického pohľadu na náboženstvo. A hlavne, oproti hoci aj najlepšiemu Felliniho počinu, toto ma omnoho viac bavilo. No dobre, ani minutáž nebola práve závratná... ()

hanagi 

všechny recenze uživatele

Vůbec se nedivím, že mu to soudruzi zatrhli. Jakubisko si sem velkoryse nacpal každou myšlenku a každý nápad, a není vůbec jednoduché, ale ani nutné, všechny symboly dešifrovat. Dotáčené části jsou ve filmu znát, jsou doslovnější a ani výtvarně neokouzlují tak, jako ty původní, provokativní a drsnou poetikou okořeněné pasáže. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Klasický Jakubisko, samé bizarnosti, ale kruci, když už je tam toho tolik, že mi to leze na nervy, tak se asi něco děje. Já se ani kámošovi nedivím, že z toho filmu má p*del, několik věcí je tu vyloženě směšných a není jich málo, třeba když jednou v tom kočáře a hází tam bomby po nějakých policistech, jako, to fakt nešlo brát vážně, hlavně to bylo sestříhané úplně nesmyslně šíleně, ostatně jako celý film. Jo, chápu, o co tam jde a co mi ten film chtěl říct, ale kruci, je to zpracované tak nedějovitě, otravně a směšně... Nejblbější je ale ta finální scéna, kde lidi máchají vlajkami - bože, vždyť tam ta myšlenka je jasná, není třeba ji ještě dovysvětlovat takovým kýčem. Jako jo, pár momentů je zajímavých, ale jinak je to sled nesmyslů. 2* ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Kým sa v predchádzajúcej tvorbe snažil Jakubisko o sofistikovanosť, v tomto prípade na plné ústa vykričal svetu, čo si myslí o totalite a neslobode. Jeho jazyk je síce zvláštne umelecký, živočíšny a pobláznený, ale osud filmu bol na dlhé roky aj tak spečatený. Oceňujem perfektnú kompozíciu obrazov ( režisér stál aj za kamerou ) a výber hercov. Záver filmu je však pre mňa trochu podivný, ponovembrová eufória slobody však zapôsobila na Jakubiska natoľko, že dokrútke neodolal. Z hlavných úloh nahovorila Schoberovú Oľga Solárová a Melkoviča Stano Dančiak. ()

rudeboy 

všechny recenze uživatele

V tomto prípade súhlasím s profesorom Václavom Macekom, ktorý o filme napísal: "Film je groteskou plnou improvizácií a komiky, ale aj filmových reflexií. Keby si bol ponechal podobu rokov šesťdesiatych, mohol byť o živote na hrane, o hre so smrťou. O dvadsať rokov neskôr Jakubisko pridal aktualizácie, ktoré tému rozdrobili a film roztrieštili, zostali stopy originálnej obrazotvornosti, ale celok stratil silu sugestívnej vízie filmov Zbehovia a pútnici či Vtáčkovia, siroty a blázni." In: Macek, Pašteková: Dejiny slovenskej kinematografie. Martin: Osveta, 1997. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (6)

  • Olga Schoberová si počas nakrúcania začala románik s režisérom Jakubiskom, ktorý trval tri roky. (Raccoon.city)
  • Snímok dostal konečnú podobu až v roku 1990. (Raccoon.city)
  • Film sa natáčal v spolupráci s talianskymi spoločnosťami Stella Telecinematografica Roma, RAI TV 2 Roma a lichtenštajnským štúdiom Gold Film Anstalt Vaduz. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel režisér Juraj Jakubisko

Zemřel režisér Juraj Jakubisko

25.02.2023

Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)

Reklama

Reklama