Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Juraje Jakubiska z konce 70. let s velkou účastí českých herců (Pavel Nový, Jana Březinová, Ondřej Pavelka) se vrací k odvěkému lidovému pravidlu, vyjadřujícímu koloběh venkovského života a zákon zachování rodu. Doslova – postav dům, zasaď strom, vykopej studnu, zploď syna. Matúš, svérázná postava romantika, který se přistěhuje do zapadlé východoslovenské vesnice, má zprvu nejlepší vůli toto poslání naplnit. Zvykne si na místní poměry, zamiluje se a s urputným odhodláním začít nový život se pustí do stavby domu. Jsme v době tuhé normalizace, v níž opatřit si soukromé z veřejného přímo láká, a má-li někdo tak vzpurnou povahu jako Matúš, může se mu stát, že snadno zapomene, že ukrást se dá mnoho, jen láska a svědomí ne... Snímek má ve filmografii Juraje Jakubiska – jinak svrchovaně autorského tvůrce – ojedinělé místo, neboť se tu nijak nepodílel na scénáři, pouze film režíroval. (Česká televize)

(více)

Recenze (55)

Lookass 

všechny recenze uživatele

Juraj Jakubisko sa po takmer desiatich rokoch od zákazu tvorby celovečerných filmov vrátil a nakrútil Postav dom, zasaď strom. Nútená prestávka sa u Jakubiska prejavila najviac vo fakte, že sa mu úplne nepodarilo nadviazať na úspešnú tvorbu zo 60-tych rokov. Aj keď pre neho typická poetika, dôraz na atmosféru, zobrazovanie života obyčajných ľudí na vidieku a lyrická hudba zostali zachované. __ Osobne nechápem, ako sa mu celý projekt podarilo vôbec realizovať - predsa len, zobrazenie dedinskej morálky a charakterov niektorých ľudí je v priamom rozpore s normalizačnou líniou vtedajšej spoločnosti. Asi sa preto dá pochopiť, že film krátko po uvedení do kín putoval rovno do trezora __ 6/10 ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Na Jakubiska nezvykle civilní a přítom stále pečlivě komponované a velice pěkné obrazy obalují příběh, který ač pojednává o nátuře socialistických vidláků, jenž se - s patetickými budovatelskými ódami na rtech - realizují výhradně skrze podrazáctví a rozkrádání , nezabředává do tuposti, nepříjemné hřebejkovské hořkosti ani k moralizovaní na pětikoruně. Poeticko - symbolické pojetí zkrátka vítěží nad tím kritickým a výsledkem je film maličký co do nákladů a epičnosti, ale veliký zážitkem a uměleckou hodnotou. ()

Reklama

Iggy 

všechny recenze uživatele

V roce 1980 byl snímek uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, kde byl interpretován jako film o rozkrádání, které je pro socialistické Československo typické. Proto byl u nás postupně stahován z distribuce. Hlavní hrdinové filmu, Žiga, Jozef a Helena jsou další Jakubiskovou trojicí lidí, která težko hledá místo ve svém prostředí a době, podobně jako Andrej, Yorick a Marta ve Vtáčkovia, siroty a blázni, Pepe, Prengel a Ester v Sedím na konári a je mi dobre a Nona, Ester a Robert v Lepšie byť bohatý a zdravý, ako chudobný a chorý. Na konec filmu byla původně zařazena ještě jedna scéna, ale kvůli cenzuře musela být odstraněna. V ní po roce přicházeji k Jozefovu polorozbořenému domu dva muži, okukují zarostlé piano a ještě zachovalé dveře. Druhý: „Koho to jen může bejt, tohleto?“ První: „Ničí, to je vidět.“ Druhý: „Musíme přijet s náklaďákem, nebo nám to někdo rozkrade.“ Čas v komunistické společnosti neběží dopředu, ale prožívá věčný návrat v kruhu. Na scénáři se podílel také Lubor Dohnal, ale v titulcích se z „dobových důvodů“ jeho jméno nesmělo objevit. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Jakubisko se dokázal se ctí vyrovnat i s prorežimní zakázkou a propustkou k dílům jako Tisícročná včela či Sedím na konári a je mi dobre (oproti Menzelovi tedy skutečně toto zaprodání dokázal vykoupit opravdu mistrovskými díli) a přitom nezradil ani svůj styl. Přesto z díla stále kouká kompromis, jenž si Jakubiska podmaňuje čím dál více a vzletná a poetická romance s existenciálním podtónem se mění v dosti protivnou moralitu o hodnotách socialistického člověka, které nestrpí žádné výjimky. Jakkoli je děj v závěru dobře vygradovaný a tragické vyvrcholení působivé (i když děsivě nešetrné k nádherné přírodě, což se týkalo i předchozího dění jako jízda náklaďákem čistou bystřinou), přesto se musel Jakubisko sklonit před diktátem shora a vzdát se i ironického a velmi kritického konce, jenž by přesáhl i samotnou epizodu s rozkrádáním majetku. Díky vynikajícím hercům, Hapkově podmanivé hudbě a několika magickým momentům v nádherném prostředí však přece jde o dobový nadprůměr. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Neumím rozšifrovat, o co ve filmu vlastně jde. 1) Spoiler. Začalo to jako sofistikovaný psychologický příběh jednoho samorostlého maníka Jozefa Matuše (přitažlivý 31letý Pavel Nový), v jehož chování se projevovaly jakési nepatřičné tóny dávající tušit, že to s ním nebude jednoduché. Rýsoval se milostný trojúhelník Matuš - Ziga (24letý Ondřej Pavelka) - Helena (Jana Březinová). Někde v polovině však Ziga z nejasných důvodů odjíždí a film se zvrhává v tuctovou moralistickou agitku o rozkrádači majetku v socialistickém vlastnictví._____ 2) Nevím, jakým možným tlakům musel režisér odolávat a jakým kompromisům se nakonec podvolil, jak naznačují někteří komentátoři. Vím pouze, že výsledek se moc nepodařil._____ 3) A přesto výborná kamera, skvělá poetická hudba, dobré herecké výkony i psychologická kresba postav se zdají nasvědčovat tomu, že mohlo jít o výborný film. Mohlo. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Premiéra filmu sa konala 3.1.1980 v kine Slovan v Bratislave. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
  • Hlavní hrdina jezdí celý film s vozem Tatra 148. Ve scéně na konci filmu je vidět padající Tatra 138. Rozdíl mezi auty je viditelný na rozdílné kapotě motoru. (Miluna11)
  • Po deviatich rokoch zákazu natočil režisér tento film podľa svojho uváženia a nedržal sa ideologického predloženého scenára, čo malo za následok politickú kampaň voči Jakubiskovi, ktorá spôsobila jeho odmlčanie sa v tvorbe na ďalších desať rokov. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama