Zbehovia a pútnici

Pro fanoušky Juraje Jakubiska jasná volba, "Zbehovia a pútnici" patří (spolu se "Sirotami", "Dovidenia v pekle, priatelia" "Sedím na konári" a "Nejasnou zprávou o konci světa") k typu filmů, které mám z jeho tvorby nejraději. Jedinečný počin po formální i obsahové stránce a životní role pro nepřehlédnutelnou figuru československé kinematografie Augustína Kubáňa. (20.12.2015)

obrazovo strhujúce, dynamické, fantaskné a piktoreskné, miestami na mňa príliš chaotické, ale horizontálne i verikálne obazové aj významové vrstvenie a akýsi tvorivý experiment tu je zámerom autorským a umeleckým postaveným hlavou v oblakoch a pätou na zemi, takže sa toto dielo odvažujem v tvorbe j. jakubiska označiť za jedno z tých stojacich na najvyššom piedestále a zároveň ako perličku v šperkovnici slovenskej kinematografie ako nevšedné a stále vypovedajpce a ohurujúce experimentálne oživenie vo viacerých ohľadoch. (31.03.2006)

Ďalší so série neznesiteľných Jakubiskových filmov. Fragmenty príbehu, roztrasená kamera a prehrávajúci herci mi neuveriteľne liezly na nervy. Bláznivé scény striedali tie kruté a práve tá krutosť bola zaujímavá a dotýkala sa ľudskosti a mala nejakú myšlienku. Lenže v celom filme je jej strašne málo. Celá Jakubisková snaha o výpovednú hodnotu je nulová. Najlepšou časťou je Dominika s Magdou Vášáryovou a s dobovými zábermi na okupačné vojská. Ostatné sú v mnohom iritujúce a naozaj je to na dlhú dobu posledný Jakubiskov film, ktorý som bol ochotný pozerať. Pritom sa v príbehoch skrývala toľká krása, ktorú formálna stránka nadobro pochovala. (07.06.2012)

Vraždí se všichni: muži, ženy, starci, děti, zvířata. Nejdříve na konci 1. světové války, pak na konci 2. světové války a pak jsme kdesi na konci té další. Jakoby to celé nevypadalo dost příšerně, ještě jsou tu občas hnusné modré a zelené filtry. Zřejmě podobenství či jiné „umění“. :( Dokumentární vložka z okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy je vzhledem ke zde uvedenému datu slovenské kinopremiéry čiré sci-fi. (04.04.2015)

,,Bože, stvořil jsi člověka, a on jednou zabije i Tebe!" Formálně vytříbená mozaika slovenského Felliniho. Poetické obrazy krásy a krutosti doprovází vynikající Koníčkova hudba, která chvílemi připomene fenomenálního Z.Lišku. Spolu s hereckými výkony vznikl mimořádný film v Jakubiskově plodném období 60.let. Válka strhává lidem masky, odkrývá v nich temnou stranu a nutí je k činům, kterých by nebyli normálně schopni. Někdy se ale cosi zlomí - jako když dav vesničanů lynčuje sedláky - manžele, ale když je má zabít, většina se rozpláče. Film obsahuje několik opravdu hrůzných momentů - dokumentární vložka z okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a pak následující masakr na venkovském dvoře. Umírají všichni - děti, dospělí, civilisté, vojáci, koně, husy jsou ušlapány a přeživší kotě jedním sevřením vzduchu pěstí zahubí smrt (loni v létě jsem projížděl obcí, kde u domu leželo mrtvé kotě. Vytřeštěné oči a strnulý výraz byly naprosto totožné s tím ve filmu...). Poletující peří, krev, karneval barev, hořící stromy...,,Bože, řekl jsi: jdi a zabíjej člověka. Ale počítal jsi s tím, že mi bude pomáhat?" (22.04.2012)