Režie:
Jaromil JirešScénář:
Daniela FischerováKamera:
Emil SirotekHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Lucie Pátíková, Jana Březinová, Simona Stašová, Blanka Bohdanová, Oldřich Navrátil, Ludmila Vostrčilová, Jitka Zelenohorská, Ondřej Havelka, Otto Lackovič (více)Obsahy(1)
Marta Rezková (Lucie Pátíková) je čtrnáctiletá dívka, které se znenadání začal zhoršovat zrak a stává se téměř slepou. Její stav nezlepší ani operace a poté, co vyslechne rozhovor mezi doktorem a její matkou, zjistí, že její nemoc má s největší pravděpodobností trvalé následky. Ona je pak poslána do speciální internátní základní školy pro děti s poruchami zraku, kde se učí díky rozvíjení ostatních smyslů být alespoň částečně samostatná a fungovat ve společnosti. Dívka však kromě zraku ztratila i naději na lepší budoucnost a upadá do čím dál větší letargie a deprese a připadá si víc a víc osamělá. Nijak jí nepomáhá ani místní zdravotní sestra (Blanka Bohdanová), která je značně necitlivá a hrubá a nesnaží se pochopit její pocity. Dojde to až tak daleko, že Marta začne uvažovat i o sebevraždě. Do školy však přichází svérázný doktor psychologie Moš (Oldřich Navrátil), který v ní spatří cosi výjimečného… (Česká televize)
(více)Recenze (42)
Film se rozbíhal dost těžkopádně a nezáživně, postupně to ale začalo dostávat zajímavější tvář. Své poslání ale asi splnil, aby si člověk uvědomil, čím musí procházet lidé (nejen děti), když ztratí zrak. I když i tak to asi záleží především na empatii každého, přičemž vůbec nejde jen o obyčejný soucit. Ovšem zápletka s psychologem mi přišla až příliš uměle vykonstruovaná a chtěná, stejně jako téměř zázračně znovunalezené sebevědomí hlavní hrdinky. Ale i tak jde o vcelku sympatický a potřebný počin. ()
Opět se mi potvrdilo, že Jaromil Jireš patřil k nejlepším českých režisérům a je s podivem, že takto kvalitní filmy jsou u nás téměř neznámé a nedoceněné. Neúplné zatmění patří k dalšímu z filmů z nemocničního prostředí, které mají v československé kinematografii bohatou tradici. A stejně jako třeba Směšný pán nebo Městem chodí Mikuláš oplývá hustou pochmurnou atmosférou a výbornou kamerou. Herecky zde, s vyjímkou hlavní představitelky, vyčníval Oldřich Navrátil, který si střihl roli psychologa plného navrátivšího se entuziasmu naprosto bravurně. ()
Pro me jeden z nejlepsich ceskoslovenskych filmu 80. let. Vytecne psychologicke drama, ktere v divakovi zanecha depresivni pocit i pres nekolik pozitivnich casti, vcetne konce. Velmi dobre a realne natocene, spousta zajimavych kamerovych napadu, ktere parkrat ve mne vyvolaly pocit slepoty... nebo jak to napsat... Velmi dobre herecke vykony v cele s vynikajici Blankou Bohdanovou, prijemne prekvapi i Oldrich Navratil. Film, na ktery se nezapomina... ()
Celkový přístup k látce je sice trochu "divoký", ale samotný fakt, že film vznikl, je velmi záslužný. Navíc je velmi koukatelný i pro laika a přiblíží alespoň v nástinu svět nám vidícím úplně neznámý. Vzhledem k tomu, že osvěta je základ a film má své nesporné kvality, dávám plný počet. Jireš kousl do velkého sousta a zuby si nevylámal...90% ()
Nic proti Kachyňovým "dětským nemocničním" filmům (Už zase skáču přes kaluže, Počítání oveček), ale tenhle film je podle mě tak o jednu až o dvě třídy výš. Je dramatičtější, ale nepostrádá ani jistou poetiku a citlivost ve vyprávění. Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších ČS filmů 80.let. Mimochodem: Poslední věta v obsahu od distributora je blbost. ()
Galerie (16)
Photo © Česká Televize
Zajímavosti (2)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1983. (orkadimenza)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe. (dyfur)
Reklama