Každý mladý muž

Nemá smysl nadhodnocovat, protože Juráček, kterého jinak jako autora a režiséra mám rád. Dovedu si představit, že když dostal možnost, zapátral v tom, co se mu doposud přihodilo, a nasázel historky z vojny. Nic proti, ale je to docela nuda. Zvláště povídka s přípravou večírku sice vyzní příjemně absurdně, ale je dlouhá zbytečně moc, kraťas do 10 minut by jí slušel daleko víc. Putování mazáka a nováčka městem a do nemocnice sice již má nějaké atributy pozdějších Juráčkových filmů včetně jisté atmosféry a okouzlení zajímavými místy města, ale opět je námět na středometrážní povídku příliš rozvláčný. (03.06.2018)

Ježiši to byla sranda, budoucí signatář Charty 77 a pozdější disident-emigrant v jednom filmu, hodina a půl převážně nudy a stupidních dialogů, chápu ale že na vojně toho moc k smíchu není, tedy alespoň ze začátku, plno zabitých dní o ničem, plkání o kravinách (v tomto případě o sexu!), chozením do hospod, buzerováním ostatních a dělání volovin. Ale s tímhle vším do filmu.? Jak napsal dwi a pod to se třeba stokrát podepíšu, film byl obsahově a myšlenkově prázdný, bez emocí, vtipu atd. Novou vlnu mám rád ale Juráčkovi filmy jsem si nikdy až tolik neoblíbil, já mám svého Formana, a natoho mi prosím nesahejte, to se nedá srovnávat. Nadržovat se tady jen proto že to má na svědomí pan Juráček nebude, toto je jednoznačně jeho nejslabší film, který se prostě moc nepovedl (o jednotlivých faktorech se tu už zmínili jiní). Jonatthan: Já si odkroutil rok no a co? Natom snad nezáleží, pakárnu a to opravdu těžkou si mohl zažít i v 90 letech a později a neříkejte že zatím byla politika. Nic, film se mi nelíbil, to se příště radši podívám na normalizační "Chlapce a chlapi". Zajímavé komentáře : sinp, dwi, Enšpígl. + Dobové vystoupení Viktora Sodomy... (14.08.2010)

Dle zdejších komentářů asi žiju na jiný planetě, ale mám ze to, že i absurdita má dávat nějaký smysl. Z několika mála vtipných momentů ( vojín Hanzlík a jeho žádost aby se nestřílelo, že ho z toho bolej uši ) si fakt na prdel nesednu. A dávat filmu pět hvězdiček jen proto že ho točí Juráček jak píše kolega uživatel kobejn, to je snad ještě absurdnější než tohle černobílý dvoupovídkový nic. První povídka se odehrává v atmosféře všeobecného koukání. Já jsem seděl a koukal na to, jak Landovský s Vyskočilem seděj a koukaj v lepším, akčnějším případě choděj a koukaj. Jediný co v první povídce stojí za zmíňku je epizodní role mladého Václava Havla v roli pacienta v nemocnci. Opravdu líp už jsem večer strávit nemohl, kam se hrabe sex nebo zatloukání hřebíků do vosího hnízda, koukat se na lidi jak se koukaj, tomu já říkám správnej odvaz pro sobotní večery. Druhá povídka ukazovala naší armádu v takovým stavu, že by jí ve válce porazilo i sdružení přátel včelky Máji. (13.01.2010)

Zcela průměrný povídkový film. Nebudu hodnotit přehnaně dobře jen kvůli tomu, že jeho autorem je jedna z výrazných postav tzv. České nové vlny a že v povídce první má štěk v té době ještě roztomile mladý budoucí prezident Václav Havel. Suma sumárum: Každý mladý muž sice myslí jen na ženy, dá se o tom točit ale i výrazně zábavněji... (03.12.2013)

Juráčkův film Každý mladý muž je určen především pro milovníky estetiky. Obrazy si vychutnávají svoji novovlnnou čistotu, v ní každý pohyb i slovo zapadají ve stylovém rytmu vyjadřovaných pocitů a dojmů. Dotýká se Freuda a dva základní pudy Éros a Thanatos laškují s nepřipraveností jádra zobrazovaného a nechávají vyniknout protikladům i toužení. Společným tématem dvou formálně rozdělených povídek je erotičnost. Mladí muži, jejich nezkušenost i odvaha, světáctví i bezradnost. Vychutnává si odhodlání v konfrontaci se skutečností. Ze všech svých sil se pokouší přiblížit k vysněnému cíli, aby jim sarkastický výsměch opět zazněl v uších stejnou píseň o cizím světě. Film je dělaný s nadhledem a uličnicky se kochá zvoleným závěrem. Za nejvýraznější postavu považuji vojína Soukupa (pozoruhodný Ivan Vyskočil), nesmělý bažant se zdravotním neduhem, bosou nohou a bezelstným podřízením. Druhou spojovací figurou obou povídek je svobodník (dobrý Pavel Landovský), zdravotní doprovod v rozpacích mlsného kocoura, který marně nahání nějaký křehký protějšek. Z dalších členů roztouženého armádního sboru zaujme prostoduchý vojín Petrus (Jaromír Hanzlík), snaživý poručík (Jiří Krampol), přízemnější vojín Beran (Vladimír Hrabánek), bezprostřední a zvídavý vojín Krištůfek (Petr Štěpánek), ostražitý kapitán Pleskot (Karel Charvát), bezelstný radista (Tomáš Sedláček), ležérní svobodník (František Němec), aktivní vojíni Bárta (Ladislav Jakim) a Balónek (Jan Kotva), či trpělivý plukovník (Zdeněk Procházka). Z přítomných dam je nutné zmínit šarmantní Hanu Růžičkovou v několika rolích, včetně té vrcholící se vším. Vojenským povinným drilem si kdysi prošel téměř každý mladý muž, vzpomínek je záplava. S odstupem času se bere nechtěná povinnost s humorem. Odosobněné cizorodé prostředí je vylíčeno přesvědčivě díky svému stylu filmařských postupů, pro které měl Juráček nadání od boha. Citová osamělost, nepokoj toužení, vrozená nedůvěra. K tomu je přihozen prvek absurdity všedního dne. Po dějové stránce film mnohé zklame, po obsahové stránce je neprávem podceňovaný a úderný, po estetické stránce jde o skutečný skvost. (25.03.2018)