Já, truchlivý Bůh

Když nemůžu já ke Kachlíkovi, musel Kachlík ke mě. A tak místo Třiatřiceti stříbrných křepelek jsem viděl jeho nejvýše hodnocený film a ačkoli jsou mé čtyři hvězdy výrazně slabé a zásluhy přikládám spíš Kunderově předloze a spolupráci na scénáři, líbilo se mi to. Nějakou dobu mi sice trvalo, než jsem se do toho dostal (filmy o "Casanovech", kteří mají pět vztahů naráz zatímco začínají šestý a do toho vedou rozverný balící život a o ničem jiném nejsou, mě fakt nebaví), ale časem to začalo hrát víc na tragikomickou notu, která s každou další minutou byla stále více tragická. Přitom je to celé propracované, nic není na sílu, Adolf dopadne jak dopadne a ačkoli se film formálně s novovlnnými snímky nemůže moc měřit, pořád přináší dost kreativních nápadů, hlavně co se střihu, úhlů kamery nebo prolamování čtvrté stěny týče (btw jedna z posledních scén jako by byla oldies verze pointy Funny Games, samozřejmě bez drsností). Navíc herci své role zvládají naprosto dokonale, hlavně teda Miloš Kopecký, ale vyniká to i propracovaným scénářem, který má zdařilý timing gagů a pamětihodných dialogů. Jestli by toho byl Kachlík skutečně schopen (chápej v rámci toho, że by to byl hlavně jeho projekt), jednou snad posoudíš u Křepelek, ale do té doby nevím, jestli tohle byla šťastná náhoda, nebo jestli naopak Dvacátý devátý byl nešťastná náhoda. Tohle totiž má něco do sebe. Slabé 4* (09.04.2024)

Jak mám Kunderu jako spisovatele rád, po tomhle filmu už ho mám rád o něco míň. Je na tom vidět, že když se příběhu vezme forma Kunderova psaní a zůstane jen obsah, už to tak slavné není. V krátkosti: Dva zastydlí puberťáci a nadrženci, kterým hučí v kládě, se zamilují do samotné esence ženské debility, a místo aby na tom trochu vyrostli, úplně se tím nechají chudáčkové rozložit. Kunderu údajně inspirovalo k napsání předlohy jeho vlastní první manželství, v tom případě ho teda doopravdy lituju, ale to, že někdo není schopen na sto honů rozpoznat takovou husu a musí na to přijít až v manželství, ho taky nějak zvlášť nešlechtí. Je smutné, že takové píči na svět přicházejí, ještě smutnější že navždy píčami zůstanou, ale nejsmutnější ze všeho je, když se tím ještě někdo (= chlap) zabývá. (26.12.2010)

Dokonalý herecký výkon Miloše Kopeckého je spolu s ironickým humorem a detailně vyšperkovaným způsobem vyprávění hybnou silou této černé komedie. Miloš Kopecký se snad v celém filmu nezasměje, ale jeho ironické poznámky a nápady, které mu kolují hlavou jsou výtvorem samotného dábla. Jako sekundat se ve filmu ukazuje Pavel Landovský, který je něuvěřitelně věrohodný a sám o sobě vás přesvědčí, že je řecký pastevník i dirigenta. Mluví jak přistěhovalec, vypádá tak, ale jeho změna v dirigenta proběhne perfektně. Antonín Kachlík výborně sladil vlastnosti ukrást si záběr pro sebe, kterou má Miloš Kopecký a staví ho ve všech scénách do popředí. Jeho "zastavení" času a komentování tohoto okamžiku(kdo neuvidí nepochopí) jsou přesně vyvážené, aby neunudili. Sukničkář a jeho nedobitá tvrz, která se stanou jeho osudovou láskou. (30.05.2006)

Jak dlouho se musí člověk šťourat v komunistickým Trezoru (ne v tomhle trezoru, Kájo..), aby jen zjistil, že ty nejlepší filmy nové éry 60.let, byly zamknuté v smradlavé kadiboudě. Truchlivý Bůh tuhle zlatou éru zakončuje, a tím nejlepším, co muže slabomyslná česká kinematografie nabídnout v té nejlidštější podobě, kterou muže sepsat jen sám život. Kundara byl prostě frája, a jeho nejlepší adaptace jeho povídky dopadla, no jak byste jinak uhádli, skvěle. Odpočívej Kunděro v pokoji, a blahobytu každého náročného diváka. Miloš Kopecký a Brno, tuhle kombinaci jsme nevěděli, že vůbec potřebujem.. #uhorkovásezóna🥒 (13.07.2023)

Lanďák se svým řekem předvádí výborný koncert!! Když se člověk zamyslí, že nevystudovaný herec a takový gigant! Ale to jsou všichni neherci=borci!! Kopeckého miluju za jeho eleganci nonšalatnost a genialitu jak se uměl vypořádávat s ženami. Opět jsem objevil zapomenutý film, který svojí story by rozhodně neměl býti zapomenut!! (28.07.2011)