blackkocour

Tlemím se nad sněhovými vločkami co to mysleli vážně :)

Tak helek, občasný béčka neuškodí, právě naopak je zulíbám, a někdy taky ty éčka a péčka, nu ale klasiky typu Nexus, Chooking Hazard, Příběhy ze života Alžběty, kněžny Čachtické nikdy bránicí nepotrpí, ale ruku na varle, hlavně aby ty srágory byly aspoň trochu vtipné. Oceňuji každý pokus, ať už dobrý nebo špatný, když si český Tonda čapne kameru, a bez známek osobních skillů nebo kvalit točí jen to, co on sám miluje, a Krvavý Johann zrádným příkladem, že tohle kurva nefunguje. Johann aka Termiuhátor se spawne bez šatstva, chce po bezdomáčích kus posraných trenýrek, a jde natupýrovat kurvy, které si zahrála nějaká Kostková, Hřebíčková a jiná Polévková, a Johann se upíchá k smrti, když se do toho ještě připlete Péťa Rychlej. Takže, splňilo to Fausta, kozy jsme viděly, otřesnou režii s hnusnou PP* taktéž (*Produktivní Placemento), a ten Coolák Dolanský nejlépe stejně umí jen pišlat do upoutávek, tak ho tam i nechejme! Faustovo velmi pozdní dopolední meníčko s kousancema od tesáků, a velmi špatných výronů, ale hej, na Poslední výstřik nebo Bastardy to nemá.

.

Někdo si tu libuje asi v černém obrazu, ale asi nebyla největší taktika sledovat film ve dne, protože jsme místo toho mohli bednu vypnout a vystrašit se z našich kypných tvarů. To byl nápad století hodit negřici do tmy, jediné co tak svítilo byly její oči. Jinak nic nového, nic převratného a už mě nebaví počítat všechno to klišé, ale jediné co stojí, krom mých kalhot, je ta amazonka natřená s mastí na boty co kreslila bráchance spoder-mana. Opravdu to nikdo ale nikdo nerežírujte, hlavně ty Wadlowe!

.

To si děláš kozy, Coene? Nejen, že si do toho nezapojil svého bráchu, ale sčuchls si do toho Yoko Ono, a pár lesbických stěračů a konvic. Občas i lesby a bukvice si zaslouží svůj post ve filmovém odvětví, ale jejich místo bylo vždy péčko, a tam se jejich polízanice vyjímá jako osvěžení piňa-kolády na dětské oslavě, ale highlight queer žánru považuji Booksmart, nebo Phillipa Morrise, kde se heterák těm vypečeným tranzistorům směje od šulina k uchu, ale Ethan Coel jako nízký zástupce a parazitátor svého lepšího blášky to tady neutáhl. Kde se utatil černý a suchý humor, který jsme tak milovali ve Fargu a Big Lebowskiho? Dvě nesympatické lesbo tom boyky, co vymazávání pekáčů mají jako svůj sport, jinou než dvojitou penetraci nevyhledavaj, a jestli mají Indky černý pas k felaci sebe sama, tak tady se ty polohy moc nevystřídaj než k trapnosti, bez charismů a podobných ismů, kteří nevyšvihli z průměrnosti ani Met Démon a Pablo Zpackal. Thelma a Vulva.

.

Není to zas tak dávno, co jsem sledoval video fotky s temnou historií, a na jedné byl jak Rudolf Höss a další krutí velitelé Auschwitzu, co se na fotkách velmi radují ze své každodenní práce, oslavují, ležérně odpočívají v křesle, a opékaj si nějakého žida, a asi nejhorší poznatek z celého videa mám, že se takovým zrůdám nic do jejich smrti nestalo, a nikdy za to nebyli stíhání, a neumřeli tečkou do zátylu ale přirozenou smrtí stářím. A člověk nemusel vidět v podstatě žádné odpornosti, kterého museli přesvědčit, co se dělo za zdmi Osvětimi, ale ten fakt že zrůdy můžou nosit i lidskou tvář, a svobodně procházet ulicí mezi lidmi. Co jsem si vzal ze Zóny zájmu? Asi jen, že hodina dějepisu byla někdy o dost záživnější učivo, hlavně pokud to učila naše úča s poprsím číslo pět, s průsvitným tílkem. Zóna mýho nezájmu, sorry. Přál bych si to o mnoho černější, jen aby to později nesklouzlo do nechtěné sebeparodie. Ale za ten nápad jakože Truman Show  but Schindlerův seznam, proč ne.

Tady museli všichni projít prodecurou zvanou lobotomie, krom dědečka Polanskiho, který rád strká prst do mladých křovinořezů. Navoněný hřbitov toaletní vodou, šampaňským, snobským přizdisráčstvím a čivavým hovnem. I na alzhaimera dost ulítlé. Už jsem fakt čekal, že v titulkách post režiséra najdu Zděnka Trošku, a sčuchl kamaráčovt se starým przničem, ale ty vole nic takového na nás Romča neprenknul, a Mickey Rourke opravdu nosí myší kožich jako kdyby si napařil žehličku o xicht. Meh, ať si za stara dělal co chtěl, básník své péro umí pořád ukotvit, pořád ho umí namočit do inkoustu a pořád to ví, kam správně zmerčit. Ty vole, tak jasně že na papír, vy prasata! Na to si připijem, možná mám v lednici nějakou dvanáctku, oh kurva ne. Trojúhelník smutku je stejně píčovi..

veletrapné buranské kondomedie, kde většina otylých, hlasitých a blbých amerikánů jen žere na tři lopaty hrancle s čedarem, cpou do sebe čtyřpochodové burgery, div jim nevyvolaj mrtvici z těch mrtvých kráv, pošahaně nechutných knedlíčkových xichtů co uměj jen hulit, chlastat nechutný americký pivo, u toho prcat naboxované umělé kozatky, s třikotem americké vlajky, co umějí napočítat prsty na jedné ruky, na té druhé mají velké mastné donuty s růžovým posypem, mají na zádech em-šestnáctky a ujebávají se o komediích o tlustých vyžraných vepřových hlavách jakou jsou oni sami.. to je stejný případ jako u té báječné komedie, co baví svou stupiditou, až se mi pobradek párkrát zastřásl.