Noc nevěsty

Priam mystická atmosféra na pozadí boja dvoch ideológií. To museli byť pre sedliakov veru kruté časy. Si predstavte, že si niečo dopestujete a dochováte a potom príde nejaký Picín a časť z toho vám zoberie, v tom lepšom prípade. Odmenou je vám účasť v slávnostnom pochode... Tiež sú tu pekne načrtnuté jednotlivé charaktery, zaujal ma hlavne kňaz (Josef Kemr). Ťažká situácia pre všetkých, v súčasnosti ťažko predstaviteľná. Treba dúfať, že sa niečo podobné už nikdy nevráti. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.05.2019)

Nejartovější z (ne)četných černobílých portrétů slovutné a velkolepé socialistické kolektivizace, kterými Pražské jaro žalovalo přelom čtyřicátých a padesítých let. Bez hlavních postav, bez hrdinů, bez vyložených záporáků. Aby tito lidé viděli svůj naráz pokřivený svět o něco příměji, museli ohnout své myšlení. (28.02.2016)

Noc nevesty doporučujem všetkým divákom, zvyknutých na zobrazenie typickej českej dediny z klasických komédií, pri ktorých majú pocit, že verne zobrazujú českú náturu prostredníctvom hlášok. Noc nevesty a niekoľko ďalších zástupcov českej novej vlny je im absolútnym protipólom. Aj medzi čnv je tento film jedným z najťažších (sú tam však aj zábavné kúsky). Na prvý krát všetko určite neobsiahnete, ale niekde vnútri máte pocit, že sa nejedná o žiadnu snobskú prázdnu pózu, ale o umelecké dielo v Bergmanovom štýle. Takže niekedy v budúcnosti sa k filmu chcem určite vrátiť. (15.01.2014)

"Nezapomene nikomu z vás žádný z činů, který jste vykonali pro kohokoliv z těch, co jste si oblíbil." Tímhle, na československé poměry až nezvykle spirituálním filmem, mi Karel Kachyňa chvílemi připomínal styl Vláčilův až Bergmanův. Noc nevěsty je působivou výpovědí (nejen) o kolektivizaci českého venkova 50. let a strhujícího střetu po stáletí budovanou náboženskou tradicí s ideologií komunistickou. Přesto přináší daleko víc pocitové, než vyloženě napínavé drama. Snažil jsem se o to víc během sledování proniknout do atmosféry, vnímat vizuální dění, poslouchat dialogy (scénář excelentní!), všímat si postavy, výjevy a nezaleknout se toho, čemu v jistých chvílích úplně nerozumím (v tomto případě některé náboženské symboly, např. časté prostřihy na Kristovu sochu během stříhání vlasů vesnického blázna) či věcí nedopovězených (na můj vkus poněkud ukvapený závěr). Pomalé vyprávění kompenzuje podmanivá kamera, Josef Illík vyklouzlil opět spoustu nádherných vizuálních kompozic a záběrů, vystavěných stejně jako děj na mnoha působivých kontrastech... Do vesnice přijíždí krásná slečna, jež svou krásu ukrývá pod rouškou jeptišky věrně k Bohu oddané. Na vesnici probíhá kolektivizace: prosluněné záběry z pole a družstva na začátku, za doprovodu veselé hudby k tomu, se střídají s temnými okamžiky, které hned naznačují konflikt. Jiný osudový okamžik přichází o půlnoční mši o vánočních svátcích klidu a míru. Kachyňa vytěžil z prostředí a hereckého obsazenstva na čele s vynikající Janou Brejchovou opravdu maximum. Ač pro mne, přiznám se, byla chvílemi tahle umělecká freska z filmového plátna až moc "těžká" a z tematicky příbuzných filmů mne určitě víc zasáhla Sirového Smuteční slavnost (1969). Silný zážitek si nicméně odnáším. 80% // Doporučený komentář: troufalka (16.06.2020)

V komentáři ke Všem dobrým rodákům jsem kdysi poznamenal, že jde patrně o nejlepší film věnovaný združstevňování československé vesnice. Po zhlédnutí Noci nevěsty si už tím nejsem jistý. Určitě platí, že Rodáci jsou divácky přístupnější a tak nějak sympatičtější než tenhle snímek. Kachyňova poetika tady nějak ztemněla, je to syrovější a navíc díky nájezdům kamery a dynamickému střihu působí snímek zpočátku zmateně. Na druhou stranu tak špičková kamera ve spojení s působivým černobílým obrazem se v československé kinematografii vidí jen výjimečně a Kachyňa podle mého snese plné srovnání se světoznámými klasiky své éry. Scénář nikomu nestraní, jednoduše zachycuje střet protikladných myšlenkových světů a různých zájmových skupin a hodnotových žebříčků. Na jedné straně je to svět po generace budovaných gruntů, náboženství, tradic a pověr, na straně druhé svět těch, co se rozhodli stůj co stůj vybudovat novou společnost i za cenu toho, že bezohledně rozbijí tu starou. Noc nevěsty je odvážný a provokativní film nejen v kontextu své doby. Postavu zahořklého a mstivého předsedy družstva soudruzi Procházkovi skutečně odpustit nemohli a z kdysi prominentního autora se stal symbol odporu proti režimu. Na druhou stranu bývalá jeptiška a její vztah k místnímu prosťáčkovi, který má zřetelně sadomasochistický rozměr, bude pro některé nestravitelný i dnes. Noc nevěsty považuju v každém ohledu za mimořádný snímek, bohužel docela opomíjený. Celkový dojem: 95 %. (15.10.2014)