Trápení

Dospievajúce dievča v hlavnej úlohe, to nie je pre Kachyňu nič nezvyčajné. Dokonca je postavou, ktorá nezíde zo scény, za čo majú obaja moje uznanie. Malá zaklinačka koní, ktorá má rada chlapčenskú spoločnosť a hry, objavila svoju prvú lásku inde a prežíva ju veľmi intenzívne. V snoch aj v skutočnosti, až ju tá láska ide utrápiť. Poetický film s minimom deja, ktorý ma dokázal zaujať, ale nie výnimočne nadchnúť. –––– Jsi zlý. Proto tě nemají rádi. Kdybys byl hodný, nebili by tě. (09.10.2015)

Na pozadí budovatelského filmu natáčí Karel Kachyňa lyrický příběh o pubertě, o konci dětství, o době hledání, nejistoty, transformaci citu. Klukatá hrdinka Lenka, které už nestačí hrát si ,,na pokoje", naváže silné citové pouto s vraníkem Primem (ve vztahu k němuž si kompenzuje budoucí mateřský pud). Čistý příběh je jedním z mnoha pro Kachyňu tak typických poetických snímků točených z perspektivy dětských očí a je až s podivem, jak ryze dívčí je tenhle film dvou výrazných mužských tvůrců, totiž pana Kachyni a pana Procházky (a to i při vědomí faktu, že jde v podstatě o ohlas francouzského filmu Crin-Blanc, tedy Bílá hříva, který je nakonec přímo citován i v Trápení, když sekvence z něj sleduje Lenka s rodiči na domácím černobílém televizoru). Jasná je jedna věc, totiž že únik do dětství umožnil tvůrcům obejít schematismus dobových budovatelských filmů z kolektivizované české vesnice... (29.11.2013)

kluci ! kam jdete ... na dálnici koukat na naklaďáky Ach jo tak táto Kachyňova prvotina vyvolala vo mne nostalgicke spomienky na roky v ktorých sa točil tento film, a ked sme v dedine postávali (alebo blbli) pri hlavnej ceste a rátali sme počet nákladných aut prechádzajúcich okolo nás. V sobotu to bývalo tak 6 -7 aj to isli s drevom z lesa na vlakovú stanicu. Film nádherne vystihuje obdobie v ktorom sa dej odohráva so špecifickým zameraním na dušu a city mladéej Lenky. (09.12.2020)

Musím vzdát hold Karlovi Kachyňovi i Josefu Illíkovi. Vím jak Kachyňa jako studovaný kameraman dbal na obraz. Tento film není příliš známý, ale jeho obrazová stránka je mimořádná. Herci jsou naprosto civilní a přesvědčiví. Jorga Kotrbová, kterou miluju ve filmu Utrpení mladého Boháčka, ukazuje, že měla mimořádný talent už od dětství, (09.10.2015)

Kachyňa je společně s Vláčilem mému srdci nejbližší český režisér a zde se mi to už poněkolikáté potvrdilo. Je až neuvěřitelné, že dětský snímek ze 60. let je dnes považován za umělecký a něco to vypovídá o stavu tehdejší a dnešní kinematografie. Ono se té většině dnešních diváků není co divit - na poetiku, jakou je Trápení naplněno až po okraj, dnes nenarazí nikde, stejně jako na vyprávění především obrazem a ne tunami zbytečných, prázdných a afektovaných slov. Téměř každý záběr je krásně zkomponovaný a vypiplaný k dokonalosti. Stejně tak mladinká Jorga Kotrbová je ve své roli hrdého děvčete výtečná, opět zafungoval Kachyňův pověstný čich na mladé talentované herečky. Ještě bych zmínil závěr, který na první pohled není ničím zajímavý, ale přece je. Je šťastný, ale přesto uměřený a zbavený jakéhokoli zbytečného patosu. Kdo to dneska umí? ps: napodruhé a z filmového pásu ještě lepší, vlastně dokonalé. Bez přehánění jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.07.2012)