Záhada hlavolamu

Hodnotím plným počtem hvězdiček podle toho, jak na mne film zapůsobil, když jsem ho viděla poprvé jako dítě :-) Tenkrát jsem s našima jezdila často do přírody, později jsem chodila do turistického oddílu, kde knižní příběhy Jaroslava Foglara zaujímaly velkou část mé knihovničky doma, "hltala" jsem jeho knihy a ztotožňovala jsem se s jeho postavami, v tomto případě konkrétně Rychlé šípy byly pro mne prostě jednička :-) (26.08.2011)

Velice špatné zpracování, které postrádá tajemnou atmosféru Stínadel a hlavně vše kazí strojené dialogy, které bijí do uší a nepřesvědčivé tváře nejen Rychlých šípů nebo Bratrstva kočičí pracky, ale i Vontů. Hudba Petra Maláska to totálně sráží dolů a tak snad jen úvodní mluvené slovo Petra Čepka má nějakou tajemnost. Zlaté seriálové provedení Hynka Bočana z 69. roku. Tam bylo vše. (15.01.2018)

Celovečerní snímek ZÁHADA HLAVOLAMU sice nedosahuje výjimečných kvalit svého černobílého seriálového předchůdce, ale zase o tolik za ním nezaostává. Líbí se mi neokoukané herecké obsazení a podmanivá hudba Petra Maláska či charismatický hlas vypravěče Petra Čepka, dodávají filmu opravdovou působivost. (01.02.2024)

Z fleku bych zde mohl zopakovat komentář ze seriálu Záhada hlavolamu, s tím, že si radši vezmu Foglarovu knihu, a film nechám filmem. Seriál trpěl neúměrným zkracováním důležitých scén oproti těm nedůležitým, ve filmu je zase zkráceno úplně všechno tak, aby se do vlezlo do obvyklé filmové délky. Tudíž se tak nějak počítá, že divák zná předlohu nazpaměť, a je tak hozen "do hluboké vody" hned od začátku. Herecké obsazení bylo tentokrát o chlup lepší, nicméně i tak někteří představitelé Rychlých šípů přeříkávají Foglarovy hlášky, aniž by se do právě filmované scény hodily. Ale i tak se Petru Kotkovi podařilo atmosféru knihy jakžtakž vystihnout, večerní "Stínadla" jsou strašidelná přesně tak akorát. Celkově spíš spokojenost, ale nechme už Rychlé šípy spát na stránkách knih, prosím... (09.10.2010)

Rychlošípáci a Bratrstvo hrají špatně až afektovaně, s příchodem podzimu a prvních výprav do Stínadel dialogů a herectví ubývá a film začíná být koukatelný, hudba atmosféru podzimu ve Stínadlech podtrhuje a jako celek film nevyznívá vůbec špatně. Kdysi jsem film totálně odepsal, především kvůli hercům, dal jsem mu po mnoha letech druhou a třetí šanci a vůbec toho nelituji. Nejlépe se na film kouká v večer či v noci na konci podzimu, se staženými barvami a zvukem vyhuleným na maximum. (04.02.2016)