Kaňka do pohádky

Československý film s notnou dávkou fantazie popisující neobvyklé cestování z reálného světa do pohádkové knihy a nazpět. V hlavních rolích se objevili dětští herci : aktivní osmiletá Vendulka (Ž. Fuchsová), její bratr D. Rýdl a oživlý kluk z knihy L. Bech. Na začátku obrázkové knihy plné říkadel od Josefa Lady s prostým názvem Dětem, kterou dostala jako dárek malá Vendulka, byla nalezena záhadná kaňka, kterou lze prostupovat do světa knihy a tam dotekem oživovat namalované objekty. Zajímavý nápad byl však rozvinut velmi nešťastně, neboť co na začátku filmu vypadalo lákavě, na konci snímku ukrutně nudilo a působilo nesmyslně. Z filmu se tak stala pouze jakási pocta národnímu umělci J. Ladovi, jehož kresbám se můžeme ve filmu obdivovat. V rolích zaneprázdněných rodičů se ukázala M. Steinmasslová a V. Helšus a tím výčet dospělých herců končí, pouze v okrajových a zanedbatelných postavách jsem zahlédl F. Husáka a O. Velena. Mám pocit, že režisér O. Koval těžce nezvládl závěr svého snímku, neboť jsem měl vskutku problém jeho dílo dokoukat, a přitom začátek jeho filmu se zdál nadějný a v polovině byl ještě snesitelný. Celkově se domnívám, že události, které se odehrávaly v obrázkové knize, měli být pojaty zcela jinak a díky nepochopitelně velkému prostoru, který dostal v tomto chaotickém a nelogickém snímku obyčejný tur domácí, jsem se rozhodl po velmi dlouhé době udělit pouze jednu hvězdu. Ota Koval se tak pro mě stal režisérem, kterému je lépe se zdaleka vyhnout. (05.02.2021)

Ano, Kočičího prince a tuto pohádku natočil stejný režisér. Přemýšlím, co se mi na obou tak nesedí. Scénář je dle mě v pořádku, i proti kameře nice nemám. Nápady to nejsou špatné, ale ...no to ale. Nevím, jestli na to vůbec někdy přijdu. Přijde mi to přehnané. Pohádky jsou jednoduché a přímočaré, mají pevnou linii. Neustálé přecházení přes kaňku nebo trošku samoúčelná zápletka? (28.10.2014)

Napůl reálný příběh napůl fantazie vytvořena pomocí obrázků umělce Lady. Film je jako pohádka určen pro malého diváka. Zpracována je typickým rukopisem osmdesátých let minulého století. Mě osobně tato fantasy nějak zvláště nezaujala. Ale dětem se tato zajímavě pojatá látka musela a snad i dnes může líbit. Vždyť jakékoliv příběhy s živými zvířaty jsou líbivé a zajímavé. Dětské role jsou zahrány přesvědčivě a hlavní představitelka Fuchsová měla prostě talent. Stejně tak reálný se jevil představitel pana Lady Patočka. (26.12.2009)

Kańka do pohádky režiséra Oty Kovala je uečena všem dětem i dospělím, kteří mají rádi hru s fantazií. Nechybí v ní tajemství, napětí, zázraky a kouzla, ale ani normální život dětí na sídlišti velkého města. Výtvarně vytříbený snímek přibližuje divákům dílo Jozefa Lady - malíře, který značnou část tvorby věnoval dětem. Způsob vyprávění, typický pro téměř všechny Kovalovy filmy, vytváří jemně zasněnou atmosféru, v níž se současný příběh může díky kouzlu odehrávat i v minulosti vzdálené několik desítek let. (29.07.2012)

Poněkud bláznivá ale určitě i netradiční a zajímavým způsobem pojatá česká pohádka o kouzelné inkoustové kaňce, obrázcích pana Lady a krávě v oddělení ztrát a nálezů. Pan Lada ztvárněný Josefem Patočkou, byl dobrý, téměř Ladův vystřižený originál. Nejde o klasickou pohádku, ale o hru s realitou a fantazií, kde nechybí tajemství, zázraky ani normální pražské sídliště. Hlavní roli s tu vystřihla Žaneta Fuchsová, která byla vedle Tomáše Holého bezpochyby největší dětskou hvězdou českého filmu, kterou se však nakonec nečekaně nestala. Na filmu oceňuji jednak dobrý a zajímavý nápad a pak samozřejmě Ladovy obrázky a také hudbu s Koptovi texty v podání Bambini di Praga. Jako malému se mi to velmi líbilo, ta představa byla skutečně krásná, nicméně klidně i dnes s dětmi bych se nato podíval znova. Patřil jsem k těm důvěřivějším dětem, a kdo v té době také ne... (01.05.2007)