Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1955 a vláda v Československu vyhlásila amnestii pro poválečné emigranty. Řada se jich vrátila ke svým rodinám, jen na mladého Pavla Kociána čeká jeho osamělá matka marně. Navzdory jejím protestům je v jejím bytě jako podnájemník ubytován montér Tomáš Stach. Na Pavlův návrat donedávna čekala i jeho snoubenka Jana, avšak ta již přestala doufat a navštěvuje paní Kociánovou jen ze soucitu. Jednou večer navštíví Kociánovou neznámý muž, který se představí jako Jonáš a tvrdí, že Pavla zná. Mladík se prý brzy vrátí. Ve skutečnosti však Pavel tragicky zahynul v uprchlickém táboře a Jonáš je tajný agent. Jako první se o Pavlově smrti dozví Tomáš Stach, který převezme poštovní zásilku s Pavlovými osobními věcmi… Působivé psychologické drama režiséra Jiřího Krejčíka s vynikajícími herci v čele s Marií Vášovou vzniklo podle divadelní hry Františka Pavlíčka. Ta byla původně uváděna pod názvem "Černá vlajka", autor ji však přepracoval a přejmenoval na Labyrint srdce. Vzhledem k době vzniku je třeba brát s odstupem pozadí příběhu, které se liší od skutečnosti. Emigranty, kteří se spolehli na komunistickou amnestii, po návratu čekalo vězení. (Česká televize)

(více)

Recenze (27)

zette 

všechny recenze uživatele

Vyborne natoceny a zahrany film s velmi zajimavym scenarem. Skvele vykreslene jednotlive postavy pribehu, film ma az mysteriozni atmosferu a jistou davku napeti. Vasova v roli zoufale matky hraje jako o zivot, herecky urcite potesi i Munzar nebo Pleskot. Brejchova bohuzel zaujme jen celkem nezvykle tmavou barvou vlasu. Skoda, ze diky nametu film zustane asi navzdy zapomenut. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Zvláštní film. Nemám žánr dramatu ráda, protože většinou špatně končí. Nebudu ani posuzovat nakolik příběh odpovídá pravdivé realitě té doby, protože co se týče pravdivosti, nemohla bych z tohoto hlediska hodnotit žádný film. Autor se vždy snaží diváka získat napínavou historkou bez ohledu na to, nakolik odpovídá skutečnosti. Málokdo ví, jak to tenkrát doopravdy bylo. Oceňuji herecký výkon Marie Vášové v roli zoufalé matky. Takové herectví už dnes není k vidění. Člověk její smutek a naději prožívá s ní. Černobílá verze filmu podtrhuje atmosféru bezútěšnosti té doby. Není to až taková agitka, bezmocnost občana vůči byrokracii je ukázána celkem pravdivě. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Bylo by to krásné profesionální drama Krejčíkovo, střihnuté Liškovinou s naprosto hvězdným obsazením. Bohužel agitační komunismus námět poškodil natolik, že je to chvílemi nedívatelné. "Byl jsem na hranicích v té době a každý kdo utíkal asi měl proč" (Munzar) "To víte, západní Německo, cenzura" (Smolík) "Chyběl mu táta, proto utekl". Přesto 3* za skvělé herectví a skvělou temnou režii. Brejchová s tmavými vlasy, no nic moc.... ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Poněkud méně povedený "Vyšší princip" - podobný je jak rok vzniku filmu (1960 a 1961), tak i herecké obsazení (Vášová, Brejchová) a rovněž také i dějová linka má shodné rysy (matka přichází o svého syna a dělá vše proto, aby jej ještě mohla spatřit). Samotný film v době svého vzniku musel dosahovat i opěvování stejného jako "Vyšší princip", ovšem dnes, když už víme, jak to všechno doopravdy bylo, se díváme na danou tématiku z druhé strany barikády. Emigranti utíkali ne proto, aby mohli zničit s pomocí západu svou vlast, ale aby se měli lépe, než by jim bylo dopřáno zde. Nikomu neškodili, ba naopak byli všem ku prospěchu věci (jak komunistům - odpadla jim práce s "nebezpečnými živly", tak západu - příchod levné pracovní síly). A prozření Marie Vášové, že "pokud by se měl syn vrátit takto zle poznamená, tak to raději vůbec" - nyní ztrácí na účinku. Nicméně nic se nemění na tom, že Vášová byla skvělá dramatická herečka a Brejchová ještě pískle. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Marie Vášová v další ze svých emblematických rolí žen/matek - ideálních představitelek Státního filmu. Tak jak se zformovalo její herectví v Siréně, takovou zůstala už navždy. Chudičký pokus o příměs Pudovkyna samozřejmě nesměl chybět. Poněkud jiný případ je Jana Brejchová, která v této době ještě stereotypně představovala melancholické dívky (srovnej s Krejčíkovou Morálkou paní Dulské i Vyšším principem) a na zásadní zlom teprve čekala. Poměrně zajímavé vedlejší role mají v několika záběrech Bohdalová a Smolík, kteří svými obyčejnými lidmi osvěžili sterilní kolorit tohoto dramatu. Téma Labyrintu srdce je děsné a zbytečně realizované na širokém plátně. Tyhle hity počátku 60. let jsou jedna zbytečnost vedle druhé a hodí se je znát jen pro celkovou představu o vývoji českého kina. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Původní divadelní hra Františka Pavlíčka byla nejprve uváděna pod názvem Černá vlajka. Až později se ji autor rozhodl přejmenovat na Labyrint srdce. (topr harley)

Reklama

Reklama