Ostrým nožem

Osobne nemám rada slovné spojenie "na pomery súčasného slovenského filmu", ale niekedy sa tomu jednoducho nedá vyhniť. Takže na pomery súčasného slovenského filmu je Ostrým nožom dosť solídny kúsok, ktorého najväčšou devízou je osviežujúca absencia dialógov, ktoré neznesiteľne šuštia papiermi. Celé to pôsobí celkom prirodzene, herci hrajú čo im sily stačia, a robia to dobre. Čo tomu však chýbalo, bola väčšia príbehová konzistentnosť a učesanejšia dramaturgia. U mňa silné 3*. (23.02.2019)

Slovensko je absurdní země, pokud je schopna neodsoudit 4 vrahy, kteří očividně na veřejném záznamu zabili člověka a jejich čin se nedá popřít, ale i tak je neodsoudit na základě nezařazení důkazu nebo jiných právních kliček. Herecké výkony jsou nepřesvědčivé (jako ostatně většina českých/slovenských filmů), soudní proces, na kterém podobné zahraniční filmy staví většinu svého úspěchu, se tady odbyl v pár minutách, a zbytek je víceméně rodinné drama. Drama o ztrátě syna, které není úplně špatně podáno, ale na druhou stranu je to dlouhé, utahané a až příliš okatě a neuvěřitelně poukazuje na zkorumpovanost, špinavost a neochotu soudního systému. Pokud by se tvůrci drželi více na uzdě, tuto myšlenku jen lehčeji naznačili a nechali ji divákovi vrtat v hlavě, udělali by lépe. Nejsem úplně cílovka a film jsem zhlédl ze zvědavosti kvůli Momovi a Molochovi, ale i tak bych film objektivně nezařadil více než do průměru. (20.11.2020)

Vskutku tie výsledné tri hviezdičky, sú de-facto s totálne „odretými ušami” , už keď som dokonca rozmýšľal iba nad biednymi dvomi, ale svedomie mi to skrátka nedovolilo, pretože tento film pojednáva o skutočných udalostiach, ktoré si musel podľa potreby trochu pozmeniť, ale aj tak všetci veľmi dobre vieme, odkiaľ vietor fúkal... Ostrým nožom je v prvom rade «dobový» , nízko-rozpočtový snímok, situovaný do roku 2005, kde si tvorcovia doslova vystačia s minimom, t.j. so starou feldou a starožitným mobilom, a tak si máme akože ihneď automaticky myslieť, že sme sa pomocou stroju času vrátili do akejsi, neďalekej minulosti, so samými, starými, divnými a akýmisi expresionistickými budovami, kam sa taktiež sústredí táto nevýrazná výprava, alebo, trebárs, taký chladný, kamerový filter úplne nestačí na to, aby som sa s ním dokázal plne stotožniť, a to ani nehovoriac o réžii, ktorá je skrz moju optiku len takou obyčajnou, či sotva viac priemernou, a to z viacerých, prostých dôvodov. Miestami som pozoroval nezmyselné odbočky, hluché a zbytočné sekvencie, bez akéhokoľvek hlbšieho významu. So strihom a s hercom v hlavnej úlohe, je to už oveľa priaznivejšie. Strihač sa naozaj popasoval s neľahkou úlohou maximálne obstojne, kedy priam podtrhuje pozoruhodný herecký výkon predstaviteľa (postavy) - zúfalého otca, ktorému chladnokrvne zavraždili synátora po stužkovej... PS: Najväčší problém slovenských filmov je taký, že sa nakrúcajú výhradne pre Slovákov, zvyčajne sú prostoduché a amatérske, keď na expanziu do šíreho sveta, môžu dávno zabudnúť, i keď myšlienka filmu budí obrovsky súcit, smútok, no bohužiaľ, to isté platí aj pre samotné spracovanie tohto filmu, ktorý i napriek častým negatívam, neľutujem, že som si ho takto pozrel... (06.03.2020)

V podstate štandadný krimi thriller, ktorý ťaží zo známeho nedoriešeného sk prípadu, ale vydáva sa vlastnými cestami a tak je hodnotiteľný najmä smerom k svojmu vlastnému fikčnému svetu. Trvá síce hodinku a pol, ale ten subjektíny čas je predsa len dlhší, chýba tu trochu ruka dramaturga, ktorý by túto nonstop konverzačku oživil niečím navyše a hneď to mohlo dostať viac šťavy, napríklad takým hľadaním vražednej zbrane. Určite lepšie zvládnuté po všetkých stránkach ako Únos, šedivá atmosféra dodáva na hutnosti, len stále sa Ostrým nožom nedokáže poriadne odpichnúť od solídneho súčasného sk štandardu. Len sa treba zmieriť s tým, že film vážne nie je rekonštrukciou oných nešťastných udalostí a je viac menej univerzálny a aplikovateľný do akéhokoľvek iného prostredia než len do nášho malého pieskoviska. (21.02.2019)

Chtělo by se mi říct, že jde o jasný nadpůrměr, ale nemůžu se zbavit pocitu, že by takhle prostě měl vypadat standard. Řemeslná stránka je opravdu super. Nepůsobí to narychlo upláceně, záběry, střih, práce se zvukem a hudbou - všechno je velmi dobře promyšlené. Problém je, že propracovanost/psychologizace postav je na úrovni o moc kratšího filmu, než si žádá výsledná celovečerní stopáž. Je to škoda hlavně proto, že po úvodní cca půlhodince tvůrci zúží koncentraci primárně na postavu otce, čímž je ten hlubší ponor do jeho motivací nejen očekávaný, ale taky nutný. Chápu, že je to podle skutečnosti, takže těžko čekat u Ludovíta nějakou odzbrojující akci a la Katja v Odnikud. Pro výraznější kafkovské zmítání v neprůstřelném systému nebo hlubší ponor do rodinné bolesti (což se povedlo Jurajovi Lehotskému v o dva roky starší Nině) ale podle mě prostor byl. I tak mě slovenská tvorba posledních let těší. Nina, Špína i Ostrý nůž mi shodně navodili skličující pocit, že každé větší město je poměrně nebezpečným a temným místem. (17.04.2019)