Spalující touha

Geniální završení Kubrickovy kariéry a vlastně souhlasím s jeho "senilním" názorem, že se jedná o jeho nejlepší film. Chemie mezi oběma hlavními představiteli je neuvěřitelná. Absolutně hypnotická záležitost, která mě dostala na jinou úroveň vnímání, přesto je to zároveň "přízemně" napínavý mysteriózní thriller s obrovským erotickým nábojem a řadou víceznačných symbolů, které umí zamotat hlavu. Ligetiho Musica Ricercata nebo Druhý waltz od Šostakoviče jsou použity naprosto dokonalým způsobem a celý film je konstantní sevření, které se ještě znásobí ve svém vyústění. (12.03.2024)

„VIDĚL JSEM V ŽIVOTĚ HODNĚ, ALE NIKDY NIC JAKO TOHLE. A NIKDY TAKOVÉ ŽENY…“ /// Kubrickův vánoční příběh, ve kterým místo Santy poletuje Cruise, anděly nahrazuje Nicole a místo skřítků sledujeme strašidelnou párty plnou nadrženejch bobříků. Pomalu plynoucí… přes dlouhej tanec, manželskou rozmíšku, procházku v ulicích… se dostaneme tam, kde mistr Kubrick fantasticky čaruje s filmovou atmosférou a hraje s lidskejma emocema. Často přemejšlím, jestli mu s tím nepomáhal Lynch… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) „Snovou novelu“, kterou napsal v roce 1926 Arthur Schnitzler číst nebudu. 2.) Život můj je jeden dlouhej šuk. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (12.07.2018)

Údajně psychologický film. Já bych řekl, že spíše psychoanalytický. Problémy manželství a zdánlivého vyhasnutí manželské erotické touhy jsou rozebrány ze všech možných hledisek zcela v duchu Sigmunda Freuda. Buď zůstaneme na povrchu a z díla nám zůstanou jen příjemné či rozporuplnější pocity, anebo se pokusíme chápat skrytější podtóny a snad si odneseme i cosi hodnotnějšího. Třeba POMOvu myšlenku - nevím, jestli to takto myslel i Schnitzler, ale o to tady asi nejde. (26.10.2004)

Po druhém zhlédnutí hodnotím trošku výše, ale stejně to není o moc a jak se tak dívám kolem sebe, nejsem sám. Je mi líto, ale snímek na mě působí jako běžné erotické drama, jakých je dvanáct do tuctu. Kromě hudby, částečně Cruise a některých hezkých hereček jsem v něm nenašel nic, co by mě zaujalo, byly i okamžiky, které mi připadly spíše směšné. (Třeba ten rituál před orgiemi.) Pořádná soulož, proč ne, ale jinak nic zvláštního. DOBŘE. VYKAŠLEME SE NA TY KECY KOLEM. (20.11.2006)

Na rozdíl od zbytku filmografie je poslední Kubrickův snímek přijímán rozporuplně. Pozoruhodně často se střídají pětihvězdičková nadšená hodnocení plná superlativů s dvouhvězdičkovými, kde převládá rozladěnost ze sexuální otevřenosti snímku a znechucení z vulgarizace tématu partnerských vztahů. Nepřidám se k žádné ze stran sporu. Pravdou je, že na mě Spalující touha zapůsobila o poznání méně než ostatní Kubrickova dramata. Ne, že by ve mě jeho výlet do světa chtíče nevyvolával žádné pocity a otázky, po hříchu ale na jiných místech a jiného druhu, než režisér zamýšlel. Nudící se zelená vdova (dnes už notně obehraná záležitost) Nicole Kidman ve mě nevzbuzuje hříšné touhy. Její krása je odtažitou krásou modelky z přehlídkového mola, nikoliv smyslné ženy vzbuzující hříšné myšlenky. Krása a erotická přitažlivost spolu souvisí méně, než se obecně soudí. Flirtování Alice se stárnoucím seladonem na párty nevyznívá eroticky, ale trapně lascivně. Vztah Alice a Billa není ovládán sexuálními fantaziemi, naopak je to studie partnerského odcizení. Kubrick by se touze, vášni a rozkoši měl učit od Polanského. K chtíči patří živočišnost, k erotice hra. Jenže hra, do níž Bill bezděčně vstoupí, vypadá po třech sexuálních revolucích prapodivně, přepjatě a překonstruovaně. Nerozumím ani tomu, jak si Bill ztotožnil maskovanou krásku z párty s mrtvou v márnici, a nerozumím ani spoustě dalšímu. Jestli ve mě ale něco Kubrickův snímek vyvolal, pak zájem o předlohu Arthura Schnitzlera. Po jejím přečtení budu moudřejší. Za mě 65 % celkového dojmu s tím, že hodnocení napomáhá tradiční schopnost Kubricka pracovat s obrazem a dokonale zvládat řemeslnou stránku díla. (31.12.2021)