Nebe a peklo

Nebe a peklo by se dalo rozdělit na dvě mistrovské poloviny, které na konci příběhu ladně prolnou do sebe. Na jedné straně tu máme doslova komorní drama snímané v dlouhých celkových záběrech, prosvětlené, situované "do nebes". Na straně druhé napínavé, "špinavé" detektivní pátrání s komplikovanou strukturou. Obě dvě části pak zjevně klamou tělem a tomu, kdo je ochoten opravdu naslouchat, zapějí další jinotajné souvislosti. Zvláště kriminalistický oddíl filmu se ve svém průběhu nenápadně transformuje, láme do sociálně kritické polohy (vylíčení nestálé a nevyrovnané ekonomické situace v tehdejším Japonsku, sonda do života lidí "ode dna"). Kamera je u Kurosawi tradičně zárukou kvality, i zde je královsky vypiplaná, což se pozitivně odráží na ostatních faktorech filmu. Neskutečně skvělému nasnímání bych mohl věnovat celé odstavce. Dech beroucí je hloubka ostrosti, všemožné vizuální lahůdky (z dlouhé řady vybírám speciálně trik s růžovým dýmem), míšení stylů. Z tohoto "ovlivňujícího" pohledu mne zaujaly již na východní kinematografii jedinečně střižené flashbacky. Hluboký a stylisticky vybroušený film. Jeden z nejlepších svého druhu. Jeden z nejlepších od mistra jménem Akira Kurosawa. (28.09.2008)

Skutočne výnimočný japonský režisér Akira Kurosawa, tentokrát priam majstrovským spôsobom skúma filmovú postavu - Gondoa, na ktorom "pozoruje" jeho (s)vedomie triumfu, či pádu, ďalej ide o vskutku (ne)obyčajného muža s obzvlášť vysokým potenciálom k celkovému úspechu, popritom sa jedná aj o riaditeľa obuvníckej spoločnosti 'National Shoes' , ktorý môže dokonca vytrieť zrak i samotnému prezidentovi syndikátu, áno, táto predstava je naozaj dosť reálna... Len ako sa čochvíľa dozvedám, má to však veľký háčik ! Už má totižto prichystaný tučný šek s mastnou sumičkou, ktorý mu zrejme splní jeho najtajnejšie prianie, keď mu v tom zrazu zazvoní telefón, kde mu únosca typickým hlasom vydierača, oznamuje, ako sa mu teraz vzdialil jeho jediný syn Jun z dohľadu. Výkupné pozostáva z 30 miliónov jenov. Zaplatí ich aj napriek tomu, keď sa dozvie, že v skutočnosti zmizol Šiniči, syn jeho osobného šoféra ? To mi je teda strašná dilema, pretože akonáhle pristúpi na tieto podmienky, nakoniec asi totálne zbankrotuje ? A neskoršie samozrejme prichádzajú na rad i húževnatí detektívi (boli už aj na začiatku), ktorí hádam tie peniaze napokon vypátrajú, kedy sa do centra diania pretláčajú ich renomované zásluhy. Vtedy sú už o krok bližšie "zarytým odporcom" , s ktorými sa neradno zahrávať, keďže sú schopní asi úplne všetkého... ?! A mimochodom, sledovať ich vyšetrovacie postupy, je mimoriadne fascinujúce, ale zároveň - povedzme i trochu prehnané. Rozmýšľal som 'iba' nad štyrmi hviezdičkami, no táto majstrovská kvalitná detektívka, by si to absolútne nezaslúžila, buď plný počet alebo nič. 143 minút totiž prešlo rýchlo, ako taký víchor, a to je na tom to vari najlepšie, že by som sa nepriečil ani ďalším tridsiatim extra naviac, trebárs o tom, čo následne prežíval... (22.01.2022)

Skvělá zápletka nabízí mnoho možných způsobů zpracování, AK se rozhodl pro poměrně civilní pojetí s typicky silným důrazem na psychologickou a sociální tématiku. Mifune je opět ve svém živlu ("...já jsem teď svým pánem, ty nejsi nic. Nejsi ani muž...") a ve větší roli se zde objevuje rovněž další ikona - Tatsuya Nakadai, jehož výkon také rozhodně neurazí. (Btw první film AK, kde se vyskytne barva:)) (23.01.2008)

Ze začátku to vypadá na hodně zajímavou a nevšední kriminálku v pojetí jiné kultury, ale jak se film rozvíjel, rychle ztrácel na originalitě a v celkovém součtu jde jen o hezky natočenou detektivku s typicky americkou (mcbainovskou) zápletkou v prostředí Japonska se skvělým Toširó Mifunem. Škoda, že se Kurosawa takhle moc držel předlohy a nenatočil něco originálnějšího. (03.03.2019)

Spoustu let jsem tento Kurosawův film plánoval, včera si jej konečně promítnul - a je mistrovský! ____  19 minut skvělé firemní drama (jež přitom na pozadí pokračuje až do úplného závěru), 40 minut brilantně gradovaný sociální thriller o únosu, 50 minut precizní procedurální detektivka - a nakonec 30 minut bezmála špionážní thriller. Každá část má jiný rytmus, jiné inscenační prostředky a jinak rozmístěné důrazy na jednotlivé postavy. Dohromady ovšem všechny zaklapávají do komplexní kriminální mozaiky, která končí scénou, jakou bychom hollywoodském filmu nenašli. ____  Z hlediska vyprávění je ovšem fascinující nejenom zmíněné přesouvání akcentů mezi postavami, kdy se vedlejší postavy jedné části stávají dominantními další. Zvláštním případem je překrývání druhé dvacetiminutovky, kdy se prvních čtyřicet minut ukáže jako paralelní trajektorie vývoje jiné klíčové postavy, nejen vydíraného boháče Gondoa, který je shodou okolností nucen uvažovat o platbě pro něj likvidační částky za cizí dítě. ____  E-e, fascinující je i sama práce s časem nejen na úrovni trvání projekce, ale zejména dynamikou proměňujících se vztahů mezi trváním osnovy a trváním světa. Dlouhé soudržné dramatické bloky s výpustkami, extrémně sevřená křížová montáž ve vlaku, často achronologická a velmi eliptická mozaika vyšetřování - a pak skoro delirická sledovačka, která se jeví odehrávat skoro v reálném čase, ačkoli je mnohem rozsáhlejší... a právě pro neuchopitelnost trvání napínavá. ____  Musím ale říct, že za nejgeniálnější, ač snadno prohlédnutelnou kvalitou filmu je neuvěřitelně suverénní práce s inscenováním figur v dlouhých záběrech s neustále se proměňující prostorovou hloubkou. Kurosawa velmi hluboké záběry dokáže během několika vteřin elegantně proměnit v dusivě klaustrofobické planimetrické kompozice, případně klíčový okamžik nechá se odehrát v dálce bez nástřihu na emotivní detail. Herectví zdánlivě vévodí Mifune, jenž obsáhne nebývalou škálu poloh expresivity, aniž by přestal být věrohodný, ale síla je v doplňující se rozmanitosti hereckých přístupů. ____  Cinefilní, ahistorickou zkratkou řečeno je NEBE A PEKLO jedním z úhlů pomyslného trojúhelníku funkčně paralelních filmů... spolu se ZODIACEM (2007) a VZPOMÍNKAMI NA VRAHA (2003). Dejte si jej! (11.03.2023)