Obsahy(1)
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (183)
České (hlavně mladé) publikum potřebuje takovýto druh filmu, aby spatřil krásu naší země a lidí, co pro náš stát udělali tak moc. Věřím, že se více a více lidí bude i díky tomuto snímku zajímat jak o politiku, tak zájmy státu a společně můžeme obdivovat, co se nám podařilo vybudovat. Skvělá debata dvou velmi důležitých lidí s vhodně zvolenými otázky ....probralo se toho opravdu dost. ()
Perfektní konverzační záležitost, o jejíž reálnosti lze samozřejmě s úspěchem pochybovat, ale která klade velice zajímavé otázky a poskytuje divákovi trochu jiný náhled na "nedotknutelné" postavy naší historie, než jaký se tradičně "nosí". Za to mám Pavla Kosatíka velice rád, a jelikož "to" zde doprovodily skvělé výkony ústřední dvojice, pak si jen říkám, jestli by nestálo za to zfilmovat celé skutečné (nebo "skutečné"?;)) Hovory s TGM. 80% ()
Milý a příjemný film, který vlastně ani nemusíte sledovat. Jen se zaposlouchat do myšlenek jedněch z největších velikánů naší země z minulého století. Tedy v podání dvou herců, kteří svou práci odvádí skvěle. Což je ve výsledku i problém. Vy se můžete zasnít a zaposlouchat do myšlenek těchto velikánů, ale pokud si nepřečtete knihu, tak ani nevíte jestli to jsou myšlenky prezidenta, spisovatele a nebo scenáristy Kosatíka. Tam dochází k menší problémům ze strany odnesení si nějaké osvěty. Nicméně jde stále o to, že příjemné odvyprávění nějaké periody hovorů i s navozením nějakého příběhu, který docela funguje a vy vlastně Čapkovi nějak fandíte. Spíše jde o to, že vy nevíte jak na velikány koukat. Jednu chvíli mluví jako malý kluci, poté jako filozofové. A to samé s jejich fyzickým jednání, kdy si Masaryk kope s šutráky a o dekády mladší Čapek na něj kouká jako starostlivý otec. Ale své kouzlo to má. Velmi moc, a to mi stačí. ()
Komorní film, který krásně ukazuje to, že Budař je velmi kvalitní herec, který i přes všechny role různých idiotů dokáže skvělé zahrát i roli vážnou, a to navíc velmi přirozeně. Zároveň samotný snímek ukazuje, že všechny postavy historie mají také své "stinné" stránky - což je také potřeba si připomínat, že všichni jsme jen lidé. ()
To je takový Quentin Tarantino, akorát bez akčních scén. Struktura filmu hodně připomíná O rodičích a dětech, ale tam šlo o poctu syna otci a vzpomínání na dětství, a skrze ty dialogy jsme postavy postupně poznávali a skládali si kousek ke kousku jejich život a to, kam nyní dospěli. Tady to vypadá, že tvůrci vzali Wikipedii a pár vět z knihy, přihodili pár nutných historických naučných encyklopedických hesel, pak si vybrali lokace (u potůčku, během deště v jeskyni, u křížku, u kapličky, u hradu) a prostě to nějak pospojovali. Je v podstatě jedno, kde si co ti dva říkají, nikam to nesměřuje, je to jen přehlídka těch encyklopedických hesel. Mimochodem, nechápu, jak ze zámku v Lánech je možné dojít na Okoř, nebo co to bylo za zříceninu, nebo proč muže podlouhlého obličeje a výrazných tmavých očí hraje herec s kulatým obličejem a modrýma očima. Kua, a ta srdíčka, co si TGM na začátku maluje, okatěji ho spojit s Havlem nešlo? ()
Galerie (40)
Zajímavosti (12)
- Stejnojmenná knižní předloha Karla Čapka „Hovory s T. G. Masarykem“ vznikala během roku 1928 a byla vydána u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. (majky19)
- Děj filmu se slovy režiséra odehrává v době od 10:00 do 12:00. Natáčelo se 10 dnů a díky světlům se předposlední iluze vytvářela od osmi hodin ráno do osmnácti hodin večer. (klukluka)
- Snímek je rovněž připomenutím a oslavou jednoho z našich nejvýznamnějších spisovatelů, Karla Čapka, od jehož smrti v době uvedení filmu uplyne 80 let. (majky19)
Reklama