Domestik

Sedlák si mě získal loni precizně originálním BANGERem, teď jsem zjistil, že stojí za dobře zmáknutým Semestrem. Říkal jsem si, že bych tedy mohl zabruslit i k jeho filmovému debutu, který láká už jen svým žánrovým zařazením, aby pak při sledování až odpuzoval tím, jak skličujícím vlastně je. Tahle skoro dvouhodinová artová depka o lidské pošetilosti je skvěle natočená, úžasně ozvučená, ale ve své druhé polovině až skoro nesnesitelná. To z ní rozhodně nedělá špatný snímek, jen se divák musí obrnit všem možným nepříjemnostem, které může přinášet vztah dvou silně nevyrovnaných lidí. [viděno v iVysílání 2.2.2023] (02.02.2023)

Tak trochu české Requiem za sen a taky možná první film, po jehož zhlédnutí jsem opravdu rád, že nejsem vrcholový sportovec. :-) ___ Odtažitá a gradující vyšinutá komorní atmosféra jak od Polanského, Aranofského destrukce těla i duše, fincherovská formální důslednost a výraznost. Chvílemi (hlavně ke konci) hororovější než většina (regulérních) hororů. Obsahovat to i nějaké tělesné mutace a deformace, je to pomalu jak Cronenberg v hodně dobré formě. Naštěstí se ale Adam Sedlák dokázal relativně držet při zemi a konec nevyhnat do úplného absurdna, jak to někdy rád dělá právě Aronofsky (viz Černá labuť, matka!). Jedinou větší chybou je přehnaná délka - v krátší stopáži totiž mohl být ten obdivuhodný nápor na diváka už vyloženě absolutní. ___ Fun fact - jistá důchodkyně v sále film okomentovala slovy: "To je na spáchání sebevraždy!" Tomu říkám dokonalé doporučení! :-) 80 % (08.10.2018)

Svým v celku zajímavým počinem Banger(2022) mě A. Sedlák přiměl abych dal šanci i jeho prvnímu celovečernímu filmu Domestik. No a vylezlo z toho solidní depresivní psychologický drama. Dalo by se říct, že jde o komorní dílo o dvou lidech odehrávající se víceméně v jednom bytě. Příběh je o páru(muž a žena) z nichž každej má evidentně úplně jiný priority. Žena dělá všechno proto aby otěhotněla. Pro muže je prioritou cyklistika potažmo trénink. Pomalu začíná docházet k odcizování a nepochopení jeden druhého. Je to taková nepříjemná(myšleno v dobrým slova smyslu) záležitost, která se zaryje divákovi pod kůži. Je vidět, že A. sedlák ví co dělá. Přesvědčil mě o tom v obou svých celovečerních filmech. Dobře zahráno, dobrá režie, parádní kamera a dobře se hodící hudba. Lapajíc po dechu dávám silný 4 hvězdy. (07.03.2023)

v rámci české tvorby něco nevídaného.V našich končinách sice umíme točit fyzicky nepříjemné filmy,ale vždycky je to neschopností tvůrců a ne cíleně.Tady to cílené je a Domestik je extrémně nepříjemný a skličující film.V rámci domácí tvorby si nepamatuji film,který by mě takhle psychicky ždímal.Až na pár detailů skoro ideál zhmotněné deprese,noční můry a toxického vztahu...80% (22.05.2021)

Těšil jsem se, poměrně dost. Co jsem si ale o postavách pomyslel v prvních deseti minutách se až do konce prakticky nijak nezměnilo. (spoilery) Je to prostě film o tom, jaké to je, když spolu žije idiot a stroj. Oba už ke konci hodně zvrací. Není to vůbec překvapivé, pokud to roztáhnete na 117 minut. Velmi mě bavily jednotlivé záběry, jak jsou vymyšlené. "Efektnost" jsem přijal jako princip vyprávění, s tím jsem taky problém neměl. Pak ale člověka zarazí množství rozostřených záběrů v druhé půlce filmu, které plní prakticky stejnou funkci jako švenky na noční stolek či postkoituální cigarety v prvorepublikových filmech: Domestik se tváří radikálně, nakonec ale často vyměkne a sex a nechutnosti divákům ukazue v autocenzurované formě. Moc se mi líbily kompozice záběrů, ale jejich barevná koncepce a scénografie celkově nedržela stejnou laťku. Zvuk jakože super, ale často velmi jednoduchou formou obstarával to, co by měl film generovat součinností všech svých složek, ne jen tlačením na pilu zvuku. Myšlenka snímku moc pěkná, ale stejně jako s těmi postavami, od desáté minuty nenastane už žádné překvapení... Zbývá jen zopakovat, co bylo napsáno už vícekrát: z Adama Sedláka něco bude. (11.07.2018)