Zoe

Príliš veľa originality v Zoe nehľadajte, každopádne má film aspoň veľmi svojskú, hypnotickú a melancholickú atmosféru. A samozrejme prvotriedne obsadenie. Pričom zaujímavých hercov nájdeme aj pri vedľajších postavách, viď netradičná robot-bordel-mamá Miranda Otto alebo robot-šľapka Christina Aguilera. Prečo sa James Bond zamiloval zrovna do Léy Seydoux stále nechápem, charizmu má ale táto herečka dostatočnú na to, aby mohla byť hlavnou atrakciou tohto filmu. Každopádne by Zoe slušalo klubové kino viac než televízna obrazovka. (24.02.2020)

Stroje. Čísla. Emoce. Programy. Jedničky a nuly. Už si holt mezi sebou příliš nerozumíme, proto si vyrábíme syntetické lidi, kteří lépe pochopí pocity druhého i jeho citové potřeby. Nebo různé léky, které například u párů probouzí stejné hormony. Dohlíží na to Ewan McGregor a Léa Seydoux. A právě ta se do něj zakouká. Jenže při testu kompatibility zjistí, že potenciál jejich vztahu se rovná nule. Až pak se dozví zásadní pravdu. Mladý tvůrce Drake Doremus umí. Tedy osobně mě mile potěšil slušnými vztahovými kousky Zamilovaní a Breathe In. Když se pak rozhodl pro ambicióznější látku, nemělo to tak pevné švy. Ač se znovu věnoval vztahům a kotrmelcům mezi nimi. A vždy dodal trochu té osobité divnosti. Ta je i tady. Stejně jako atmosféra. Stejně jako slušní herci. Ale prostě to nedrží tak pohromadě, jak bych si přál a hlavně z toho nevychází emoce, se kterými by alespoň u mě uspěl. 65% (29.10.2018)

Drake Doremus sa opäť sústredí na vzťahy, city, emócie. Vsádza do sveta technického pokroku - takzvaný syntetickí ľudia sa stávajú čoraz dokonalejšími a hranica medzi nimi a ľuďmi je veľmi tenká. Vytvára, ako vždy, osobitú atmosféru - tentokrát je všetko snové, pomalé, omamné, aj vďaka hypnotizujúcej hudbe. Dokážu roboti cítiť? Zamilovať sa? Alebo je to iba veľmi reálne pôsobiacia substitúcia? Léa Seydoux je nádherná a svojím čarom dotvára celý film. Doremus však načrtol aj fascinujúcu paralelu ľudských citov, zúfalej túžby milovať. Vytvoria kvôli tomu drogu, ktorá má navodiť pocity prvej zamilovanosti. Po jej odznení zostáva iba prázdnota - túto dejovú líniu však nedoťahuje dokonca, je skôr pozadím celého príbehu. A tak mám znovu pocit, ako aj pri predošlých filmoch pána režiséra, že svoj potenciál stále ešte skrýva. Akoby ho nechcel ukázať svetu! A tak zostávam pri tesných troch hviezdičkách, i keď sa ma snažil presvedčiť aj mojou obľúbenou skupinou, ktorá tu zahrala rovno dvakrát. (25.07.2018)

V té sci-fi rovině pro mě Zoe selhává, protože ten koncept, že se podaří vytvořit plně myslící a cítící bytost je velmi, velmi naivní. Na druhou stranu mi to vadí mnohem méně, než sledovat další klišé s frankenstainovským komplexem. Jenže Zoe nebyla jako sci-fi ani zamýšlena. Proto je především v první půli, pro mnoho lidí nudně předvidatelná. A dokonce to primárně není vztahová romanťárna, byť je druhá polovina sladkobolná a trochu jako z červené knihovny. Takže proč se mi to vlastně líbilo? Zoe nabízí možnost vcítit se a nechá vás rozvíjet svá vlastní proč a co kdyby... . Já viděl film o hledání. O lidské touze mít pod kontrolou to, co námi nejvíc zmítá...naše emoce, city. O strachu, že se láskou zase zraníme a tentokrát už to bude trvalé. A taky o způsobech, jak se tomu vyhnout a o tom, že někdy prostě musíte zavřít oči a skočit. No...když já, starý cynik jsem tam viděl tohle...zajímalo by mě, který tupec sesmolil obsah, který tady visí. Polovina toho není pravda a uvádí Zoe jako přiblblou béčkovou romantiku. Ano, třeba na kousek jako je Ona, sice tento film nemá, ale vyzněním a poselstvím, zase tak daleko není. Ta čtvrtá hvězda je za výkon Léa Seydoux a Ewan McGregora. (19.06.2020)

Studené jak čumák robotického psa. Love story mezi tvůrcem a jeho umělým výtvorem (trochu incestní, ne?) je mělká a roztáhlá. Spíš jsem z toho měla dojem, že je to o chlápkovi, který začne ze vztahu couvat ve chvíli, když se ukáže, že jeho vyvolená má i nějaké ty chybky (což se v životě děje velmi často, bez ohledu na to, jestli dotyčná je robot, mimozemšťan nebo obyčejná holka). A místo ženy (androidky) pak dá přednost jiné, která s ním jen spí. Ve filmu je to doslova, ale vyznívá to nezáměrně ironicky. Snímek se vyznačuje dlouhými záběry na polocelky a detaily hrdinů – hodně suchopárné. Otázku, co je to vlastně lidství, film jen lacině nadhodí, ale nijak neřeší, natož aby přišel s vlastní odpovědí. Pokud vás zajímá tohle téma, tak líp se k němu postavil i Frankenstein. SHRNUTÍ: Kterak si vyrobit přítelkyni. (24.03.2021)