Tajnosti a lži

Už dlouho se mi nestalo to, co u tohoto filmu - pokud vůbec někdy. On je doslova s každou minutou lepší a lepší. Zpočátku vidíme černošský pohřeb, pak výjevy manželů, co se hádají... Tak na takovýhle britský sociálně-kritický realismus trvající dvě a půl hodiny opravdu nemám, říkal jsem si. Pak se ale provázky splétají, uzlíky utahují, až příběh dospěje do fantasticky natočené rodinné večeře, kde má každá replika, každý pohyb, gesto, svůj význam. Když kvůli ničemu jinému, tento film je dobré vidět kvůli úžasným hereckým výkonům. Režisérův styl (film se zkouší půl roku jako divadlo) je na výsledku hodně znát, protože tu nevidíme napsané postavy, ale skutečné lidi, kteří ani v nejvypjatějších a téměř groteskních momentech nespadají do karikatury. Neustále s nimi musíme soucítit. Moje oblíbená scéna? Cynthia vychází z kina se svou nově objevenou dcerou. Dříve neurotická troska, nyní s novým účesem a úsměvem na tváři. Proměněná dcerou, které se kdysi dobrovolně vzdala. Ale nebylo to tehdy - i vzhledem k současnosti - správné rozhodnutí? Silný film, který ve vás zanechá řadu otázek. (19.08.2018)

3,5 Film ma minimálne hodinu nejak zvlášť nebavil, ale zhruba od momentu prvého kontaktu ma to chytilo, postupne to naberalo grády, až som si na konci filmu povedal: "Tak toto bolo fakt dobré!". Škoda toho pomalého rozjazdu, kedy sa len pred kamerou striedali samé skrachované existencie a kedy som bol nútený sledovať ženské, ktoré boli buď permanentne namosúrené, hysterické, alebo príšerne naivné (veľmi mierne povedané). Ostávali tak len dve sympatické postavy, postava Hortense (výborná Marianne Jean-Baptiste), ktorú si nešlo neobľúbiť a strýko Maurice (výborný Tímothy Spall), veľký sympaťák a dobrák. Z ďalších hercov ma ešte zaujala skvelá Brenda Blethyn v roli matky, ktorej postava mi síce väčšinu filmu poriadne liezla na nervy, ale ku koncu filmu som si k nej nakoniec cestu našiel a začal ju chápať. Film sprevádza taká smutne-krásna hudba so sláčikmi a trubkou, ktorá sa síce dobre počúva, ale nie úplne korešponduje s náladou filmu. (15.08.2021)

Brenda Blethyn - asi nejznámější jako Bílá voda - předvádí se svou postavou to, co se jen tak nevidí. Hraje odzbrojujícím způsobem obyčejnou jednoduchou ženskou, která dá svoje dítě, aniž se na něj po porodu podívá, k adopci a ono - urostlá vzdělaná černoška - se po letech ozve. Jejich "našlapování" kolem sebe, poznávání a přibližování je komplikováno nejednou zkouškou. Okouzlující, nádherný film. A to jsem k němu přistupovala velmi ostentativně, jako nakonec ke všemu, co je vynášeno, nominováno a opěvováno do aleluja. V tomto případě oslavováno plným právem!!!! (05.07.2005)

Za mlhou přízvuků silných tak, že by se daly krájet, leží snímek, jenž má k portrétu životní reality blíž než cokoliv, co zrovna nenatočila paní Třeštíková a spol. O tvorbě Mike Leigha jsem se doslechl až relativně nedávno a teprve včera jsem prokoukl jeho Tajnosti a lži - a jsem za to zpoždění skutečně rád. V patnácti bych se u filmu upřímně nudil, ve dvaceti bych opatrně uznal, že je skvěle napsaný, ale těžko bych s jeho obyčejnými postavami, jejich přízemními osudy a poselstvím o bolesti, vlídnosti a odpuštění, souzněl tak, jako ve svých pozdních osmadvaceti. Ultimátní konverzační film, pyšně kráčející v tradici nejlepšího evropského artu. 90% (22.01.2014)

Tento snímok patrí k drámam, ktoré ma svojim zameraním a náplňou vždy dostanú - zaujímavé sociálne témy (pre mňa v mnohom osobné), výborní a mne sympatickí herci (hlavne T. Spall) a na záver aj finálne odhalenie všetkých tajností. Po emotívnej stránke ma preto film doslova opantal. Hlavná hrdinka mala vlastne šťastie, horšie by bolo, keby si našla matku čo by za to nestála a naraz by tak zistila, že jej bez nej bolo celý ten čas lepšie. To je hrozný pocit. Škoda toho konca, tie odhalenia a rodinné tajomstvá nemali taký účinok ako som čakal, možno to chcelo trocha hlbší ponor, alebo ešte nejaké to tajomstvo pridať. Inak mne narozdiel od väčšiny urevaná B. Blethyn nevadila, hrala to fantasticky. Silný nadpriemer. 85/100 (19.09.2017)