Tři blízcí neznámí

Dokument o trojičkách, ktoré boli rozdelené po pôrode a poslané do troch rôznych kútov sveta, aby sa ako teenageri náhodne stretli nevediac o sebe navzájom, že vôbec existujú. Toto samo o sebe navnadí na zaujímavý príbeh s mnohými otázkami Prečo sa to vlastne stalo? Zistíme, že v roku 1980 sa takéto prípady dostávali do najväčších show, dnes by ostali visieť niekde v internetovom plátku. Dokument je nakrútený takou zábavnejšou formou a nakoniec prekvapí silným príbehom, ktorý spustil lavínu. (29.09.2018)

Hráli si s osudem lidí, aby posléze zjistili, že nejsou o nic moudřejší. Vcelku civilně pojaté a bratři se k svému osudu vyjadřují až překvapivě uměřeně, podobně jako je nechává docela klidným vztah k matce. Poněkud překvapivě jedna úctyhodná dáma prohlašuje za v zásadě prokázané, to co osud z jednoho bratra zásadně popírá. (01.06.2019)

Jde o dokument, na kterém vynechám hodnocení formální stránky, ta je běžná a není potřeba nic vytýkat. Silnému obsahu naštěstí není na překážku. Můj komentář obsahuje spoilery, raději se nejprve mrkněte a pak až čtěte. Jde o příběh trojčat, která byla rozdělena po narození, aby se v dospělosti pak opět náhodně setkala. To spoiler asi ani není, protože je to už v popisku dokumentu a zjistíte to stejně hned v prvních cca deseti minutách. To, co následuje, je ještě mnohem překvapující. Protože nebyli jediní, stalo se to více lidem a celé to bylo vlastně součástí tajného experimentu, který se provalil až po desítkách let. Šlo o snahu zjistit, zda má na výchovu větší vliv genetika, nebo prostředí. Proto byla dvojčata přes adopční agenturu dávána programově do rodin v různých sociálních vrstvách. Podobné experimentování s lidmi je z dnešního pohledu neskutečné. Před padesáti lety byla situace ale trochu jiná. Etické otázky a morální aspekty toho bychom mohli diskutovat dlouho. Sám nechám teď bez komentáře. Jen mě zaráží a vlastně i mrzí, že výsledky celé téhle studie nebyly přístupné ani po více než padesáti letech a ani pro dotčené osoby. Pro trojčata silné čtyři hvězdy. (22.09.2020)

Dohrávaný a stylizovaný dokument přináší víc otázek než odpovědí a je to dobře. Tohle jsou záležitosti, nad kterými by se lidé měli zamýšlet. Ovlivňuje nás víc výchova nebo geny? To je sice hlavní střet, který se dokumentem vine, ale neméně důležité jsou i jiné otázky. Jak s námi pohne ztráta v raném dětství, jak nás ovlivní prostředí? Změní nás to, že nás někdo pozoruje? Jak se s tím vypořádat v dospělosti? Nakolik je možné hrát si s lidskými životy? _____ Odpovědi na to neexistují. Jistě, to, co se stalo trojici bratrů, bylo jednoznačně za hranou etiky (minimálně), ale kolik takových rozhodnutí o jiných lidských životech lidé dnes a denně dělají? Bezpočet. Třebaže nejsou tak vyhrocené, stejně jsou zasahující. ____ Dokument má subjektivní formu a šponující emoční linku. To, co začíná jako komedie, končí jako existenciální drama. SHRNUTÍ: Taky jsem v pokušení tomu nevěřit. (19.07.2019)

Čítal som tu veľmi trefný komentár. A síce: z rozprávky do dystópie..... A inak to veru ani nie je. Dynamický, akčne a zábavne strihaný (rekonštruovaný) úvod vystrieda krutá, tragická realita (zväčša konverzačná). Nad podobnými zásahmi do životov iných ľudí sa mi skutočne zastavuje rozum. Veď predsa sloboda siaha len potiaľ, kde začína sloboda kohosi iného. Tak by to malo byť a tak by sme sa mali správať. Inak dokument stojí najmä na kuriozite príbehu trojčat. Emocionálne však najmä v závere funguje a vysiela jasnú správu do sveta. Niekedy aj toľko úplne stačí. (06.12.2020)