Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Pre mňa ďaleko lepšie než Chaplinov Diktátor, akurát, keby sa sem pridali možno 3 scénky z toho filmu vrátane záverečnej a mierne pozmenili humor, tak by to bol už ozaj geniálny film, ale aj bez toho som sa celkom bavil a tie zápletky a prechody v obsahu deja najmä na začiatku ma dostali. Ešte aj na heilovaní sa tu dá zasmiať a zaujímavé, že o Poliakoch to natočili počas vojny Američania, teda tí, ktorí v podstate ešte im vtedy nepomohli, ale tu akoby splácali málom svoju ľahostajnosť. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Heil JÁ!!!! ------- (neskutečně svěží na dvaačtyřicátý rok,-ovšem měl by režisér tak lehkou ruku při dirigování tohoto FILMU ,kdyby byl tehdy věděl cokoli z toho co se dozvěděl po Norimberku třeba o Treblince?,-ovšem se v té době nic než propagandiše filmy nedělaly-na téma válka- a i když tohle vlastně agitka,tak vtipná,duchaplná /v dialozích zcela určitě/,inteligentní-prostě Lubitsch) (už kvůli kadenci ,,vódevil" /jak od bří Marxů/ vtípků jsem to ani na podruhý všechno nepobral,-ukecal jsem jednoho zdatného spolukoukače aby vyrobil tit,a díky moc za ně,ovšem v tomhle případě by snad jednou dobrý dabing potěšil-jenže s ohledem na to,jak se k tomuhle filmu zatím postavila naše matladistribuce-jsem pesimistou) (.....ten Tarantino taky viděl kde co-inu šílenec z videopůjčovny) ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Jsem hrdým synem svého národa. Jako správný Čech bych se tedy hrdě přidal na stranu vítěze a na pokyn nadšeně provolával slávu Führerovi. Odbojní polští herci to však viděli jinak a to je dobře, protože takové nášupy svobodomyslného humoru si násilní obsazovatelé cizích zemí rozhodně zaslouží. Zejména se pak klaním nejlepšímu polskému herci Josefu Turovi, o němž sice nikdo v celé širé Říši neslyšel, ale to nijak nesnižuje dokonalost jeho Hamleta. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Možná jsem divný, ale mám rád, když je tvůrce uměleckého díla mnohem chytřejší než já. A u tohoto filmu to platí zcela beze zbytku! Pokaždé, když už jsem si začal myslet, že tuším, jak se příběh bude odvíjet, přišel nečekaný zvrat a vše se začalo ubírat zcela jinam. Dobře patrné je to již v úvodní expozici, tedy zhruba do chvíle, než se objeví Hitler s legendárním ,,Heil myself!" Jen do tohoto okamžiku (první cca čtvrthodina) se perspektiva vyprávění obrátí asi třikrát a vy se sotva stačíte dosmát jednomu vtipu a hned je přenesen na druhou (občas i na třetí) a je snad ještě vtipnější. A to vydrží po celou dobu filmu - nemá to slabé místo. Lubitsch byl ďábel - jeho humor je černočerný a dokonce i jeho nejbližší přátelé ho přesvědčovali, že hlášky jako ,,To co on dělal Shakespearovi my teď děláme Polsku!" jsou na rok 1942 příliš silná káva. Lubitsch se naštěstí přesvědčit nedal a vzniklo geniální, po čertech vtipné, ale i neskutečně dojemné dílo. Současní ,,provokatéři" (jako třeba tvůrci Mého vůdce) by si měli tento film pustit, a pak svá natáčení zvážit... ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % ()

Galerie (89)

Zajímavosti (7)

  • Hvězda tohoto filmu Carole Lombard (Maria Tura) se nedožila jeho uvedení do kin. V roce 1942, kdy byla na turné zaměřeném na podporu válečných obligací, zahynula v pouhých 33 letech při pádu letadla. (Pavlínka9)
  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina „Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1.“ z roku 1838. (Korsak)

Reklama

Reklama