Sloní muž

David Lynch vždycky sázel na emoční manipulaci s divákem a s oblibou ho tahal za fusekle. Mezi jeho zbraně ale obvykle nepatřila sázka na sentiment a Sloní muž tak tvoří určité vybočení z jeho osvědčeného režijního stylu. Tady ale sentimentem diváka doslova zahlcuje a počítá programově s divákovou lítostí k jeho hrdinovi. Je mi líto, ale ten příběh je na můj vkus poněkud přímočarý a Lynchova hra příliš banální a klouzající po povrchu. Ty pravdy, které chce zjevovat, jsou zkrátka zjevné až příliš a nestaví přede mě žádná dilemata a ošidné volby. Stále zůstává kvalitní práce s herci, kdy především Anthony Hopkins ukazuje, proč desítky let patří k herecké špičce nejen ostrovní, ale i světové kinematografie, a stejně tak je nutné ocenit atmosféru viktoriánské Anglie. Přes to všechno to ale na čtyři hvězdičky tentokrát opravdu nevidím. Konec konců, tak vysoce oceňovaný film moji pomoc ani nepotřebuje. Celkový dojem: 65 %. (04.04.2014)

Na podobné filmy mě moc neužije, a už vůbec ne na Lynchoviny, u kterých se nebojím přiznat, že je absolutně nechápu. Ale tohle je čestná výjimka. Lynch se tentokrát zdržel své obvyklé divnosti (snad až na psycho úvod se slony) a film je velmi prostý a přímočarý, v čemž je jeho obrovská síla. Hned začátek podkreslený melancholickou hudbou, detailní záběr na tvář Anthony Hopkinse, po které kane slza, dlouhé vyhýbání se otevřenému pohledu na Johna Merricka a práce s krátkými pohledy na jeho profil nebo stínohra jeho figury za závěsem dává zatím jen tušit podobu jeho krutého znetvoření. Volba natočit film černobíle se ukázala jako velmi šťastná a propůjčuje filmu nepopsatelnou atmosféru. Doktor a s ním i společnost a divák pozvolna odhalují nitro "sloního muže", kde se zase dokonale předvedl John Hurt. O slzavé okamžiky není nouze, ale tentokrát jsem se výjimečně necítila citově vydíraná. Posledních pár minut od chvíle, kdy se rozezní Barberovy teskné smyčce (ne nadarmo se Adagio for Strings považuje za nejsmutnější kdy složenou skladbu), mě film absolutně pohltil a skončil tak, jak jsem čekala. Smutně a krásně. (16.03.2011)

Symbióza všetkých správnych ingredencií a tentokrát humánny David Lynch zaručujú, že "Elephant Man" patrí do extraligy medzi tých najlepších. Nie lenže tam patrí, ale svojím nadčasovým spracovaným je čestným členom už dlhé roky a myslím, že sa to ani nezmení. Veď nemá prečo, keď si totiž každý nový jedinec, túto precítenú odyseu pozrie, v zapätí zistí z čoho sú skoro všetci takí unesení. (12.05.2009)

Na tohle sem šel naslepo v rámci projektui 100. A byl sem nadšen. Takhle silný film sem dlouho neviděl a dlouho neuvidím. Lynch upustil od surealistických šíleností a vystačil si s černobílou kamerou, čímž docílil úžasné atmosféry, která je eště navíc opodpořena úžasně obludnou, temně cirkusovou hubou Johna Morrise. Hopkins je skvělý, ale drží se v pozadí a přenechává prostor Johnu Hurtovi, takže jeho Sloní Muž John Merrick opravdu vynikne. 5 jasnejch... (19.04.2006)

Popravdě nevím co napsat o tomhle srdceryvném příběhu o Johnu Merrickovi, který v sobě měl více lidskosti než vetšina lidí, ale kvůli svému vzhledu si vysloužil oslovení Sloní muž. Nejsmutnější na celém příběhu je asi fakt, že je založen na skutečné události!! Ani já jsem se neubránil slzám a to mě jen tak něco nerozpláče. David Lynch dokázal všem, že umí točit i jiné filmy než ty, na které jsme u něj zvyklí. Sloní muž je v mých očích jasně to nejlepší co kdy natočil. Částečně na to má vliv i fakt, že jako jednomu z jeho snímku, jsem mu plně porozuměl. John Hurt podává určitě kvalitní výkon, ale jeho role k tomu přímo předurčuje. Ještě lepší je Anthony Hopkins alias dc. Treves, který se Johna jako první ujal, vážil si ho a byl s ním až do konce jeho krátkého života. Docela se divím, že nebyl nominován na Oscara. Pokud se ještě tento snímek nestal legendou a kultem, tak rozhodně k tomu má nakročíno. Vše co jsem zde napsal, ale slova ani z části nevyjádřily, tohle musí vidět každý, ať už se o filmy zajímá intenzivně nebo jen okrajově...... (09.05.2008)